Medailon českého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Treblince, který v roce 1943 po úspěšné vzpouře utekl z lágru, dožil se konce války, po sovětské okupaci v roce 1968 odešel do Švýcarska a své válečné zážitky sepsal v knize Treblinka, slovo jak z dětské říkanky.

Jakmile vznikl Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita, Morawiecki se do jeho činnosti zapojil. S přáteli tiskl a rozdával letáky vyzývající ke stávce, organizoval demonstrace a nakonec založili podzemní organizaci Bojující Solidarita, její ž členové bojovali proti systému v ilegalitě.

„Byla jím dána zkušenost smrti, zatímco jejich duše toužily po životě, dobrodružství, Bohu a pravdě“. Přinášíme vám biografický text o Tadeuszi Gajcym jednom z „dvacetiletých básníků“, kteří se zapojili se zbraní v ruce do varšavského povstání v roce 1944 a položili v hrdinském boji za svobodu Polska život.

Muž, který víc než kdo jiný položil základy moderní české demokracie. Do dějin se zapsal především jako obnovitel československého státu v roce 1918. Základem osobnosti byl intelektuál; filosof a morální myslitel. Z tohoto teoretického základu odvodil rámec, ve kterém se většinu života pohyboval i jako aktivní politik.

Česká televize připravila pro pedagogy a Vaše studenty sérii pracovních listů k cyklu České století, který mapuje zásadní události našich novodobých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Pracovní listy vznikly ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz ke čtyřem dílům: Musíme se dohodnout (1968), Je to jen rock´n´roll (1976), Ať si jdou...

Takzvaný Protektorát Čechy a Morava právně vznikl výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který sestavily nacistické špičky v noci z 15. na 16. března 1939 na Pražském Hradě. Ve střední Evropě vznikl stát, jehož občané byli šest let vystaveni teroru a neměli nejmenší tušení, co bude zítra...

Pracovní list pro žáky je založen na interpretaci vzpomínek pamětníků, do jejichž životů zasáhly jednotlivé stupně nacistického vyhlazovacího programu. Textové ukázky jsou vybrány ze zaznamenaných poválečných svědectví, biografických memoárových knih či autentických deníků z doby války.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s následky uznání vyvražďování Arménů za genocidu a se způsoby, jak se dnešní Turecko brání debatě o uznání genocidy (paragraf 301). Sami argumentují, zda označení genocida v tomto případě považují za důležité, potřebné.

Pracovní list pro žáky k tématu holocaustu je zaměřen na poodhalení osudů ukrývaných dětí za války, na těžkosti a problémy, které život v úkrytu provázely, na poválečná traumata. Obsahuje několik citací ze vzpomínek pamětníků, úryvky z deníku Anne Frankové, vše opatřeno otázkami a úkoly pro žáky.

Text didaktika dějepisu Milana Hese představuje možnosti práce se školským historickým pramenem v prostředí webové antologie pramenů na vzdělávacím portálu Moderní dějiny.cz. Je nepochybné, že cesta k rozvoji historického vědomí studentů a žáků je přímo svázána právě se smysluplným využíváním školního historického pramene.

Text přehledně rekapituluje základní události a souvislosti, které provázely životy obyvatel českých zemí i jejich politické představitele v době I. světové války, doma, za hranicemi i na fválečných frotách, a ve svém důsledku vedly k rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného československého státu.

Text publicisty a politologa Macieje Ruczaje připomíná události, které vedly ke konci II. světové války na polském území, a český čtenář se z něj dozví, proč většina Poláků nevnímá 8. květen jako výročí, které by mohli oslavovat...

Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kterou mohou být Češi právem hrdí. Vždyť která západní kultura vlastní tak unikátní svědectví o životě chasidů ve východní Evropě? Autorka textu rekapituluje Langrovu dráhu učitele náboženství v Praze po návratu z chasidského Belzu.

Text Adama Drdy hodnotí osvobození Československa v kontextu končící válečné katastrofy a také v souvislostech poválečného vnitřního i zahraničně-politického směřování Československa. Byl napsán pro metodickou publikaci Pětačtyřicátý a nesl podtitul "K výročí konce druhé světové války v Československu".

Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce os...

V roce 1938 probíhala na břehu Ženevského jezera ve francouzském Evianu konference, na které představitelé třiceti dvou zemí z celého světa od 6. do 14. července jednali o budoucím přijímání uprchlíků. Z časové souvislosti je jasné, že šlo o židovské uprchlíky z Německa, které se nedávným anšlusem z 12. března 1938 zvětšilo o Rakousko.

Použijte ve výuce pracovní list s podtitulem: "Sociálně psychologický profil pachatelů masakru židů v Jósefówě ve světle Kohlergových stádií morálního vývoje". Kniha a metodické materiály vznikly ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz a Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři.cz...

Studie zachycuje genezi světově proslulého románu Život s hvězdou, který vyšel v "nových" politických poměrech v Československu v roce 1949. Zatímco čtenáři i přátelé autora jej nadšeně přijali, „odborníci“ jej podrobili ostré kritice a kniha byla jako naprosto "neodpovídající literatuře socrealismu" rychle stažena z prodeje.

V Československu ani v Polsku nezapadali německy hovořící Židé do uměle vytvořených černobílých kategorií národních nepřátel na jedné straně a vlastenců - „národně spolehlivých“ - na straně druhé. Jaké byly jejich osudy bezprostředně po osvobození a ukončení II. světové války?

Úryvek ze vzpomínek německého historika Golo Manna přináší jeho charakteristiku osobnosti a záměrů Richarda Nicolause Coudenhove-Kalergiho, zakladatele hnutí Panevropy, a pro srovnání rovněž náčrt koncepce německého průmyslníka a státníka Walthera Rathenaua, který ideu panevropanství formuloval již roku 1913.