Text publicisty a politologa Macieje Ruczaje připomíná události, které vedly ke konci II. světové války na polském území, a český čtenář se z něj dozví, proč většina Poláků nevnímá 8. květen jako výročí, které by mohli oslavovat...

Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kterou mohou být Češi právem hrdí. Vždyť která západní kultura vlastní tak unikátní svědectví o životě chasidů ve východní Evropě? Autorka textu rekapituluje Langrovu dráhu učitele náboženství v Praze po návratu z chasidského Belzu.

Text Adama Drdy hodnotí osvobození Československa v kontextu končící válečné katastrofy a také v souvislostech poválečného vnitřního i zahraničně-politického směřování Československa. Byl napsán pro metodickou publikaci Pětačtyřicátý a nesl podtitul "K výročí konce druhé světové války v Československu".

Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce os...

V roce 1938 probíhala na břehu Ženevského jezera ve francouzském Evianu konference, na které představitelé třiceti dvou zemí z celého světa od 6. do 14. července jednali o budoucím přijímání uprchlíků. Z časové souvislosti je jasné, že šlo o židovské uprchlíky z Německa, které se nedávným anšlusem z 12. března 1938 zvětšilo o Rakousko.

Použijte ve výuce pracovní list s podtitulem: "Sociálně psychologický profil pachatelů masakru židů v Jósefówě ve světle Kohlergových stádií morálního vývoje". Kniha a metodické materiály vznikly ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz a Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd - Občankáři.cz...

Studie zachycuje genezi světově proslulého románu Život s hvězdou, který vyšel v "nových" politických poměrech v Československu v roce 1949. Zatímco čtenáři i přátelé autora jej nadšeně přijali, „odborníci“ jej podrobili ostré kritice a kniha byla jako naprosto "neodpovídající literatuře socrealismu" rychle stažena z prodeje.

V Československu ani v Polsku nezapadali německy hovořící Židé do uměle vytvořených černobílých kategorií národních nepřátel na jedné straně a vlastenců - „národně spolehlivých“ - na straně druhé. Jaké byly jejich osudy bezprostředně po osvobození a ukončení II. světové války?

Úryvek ze vzpomínek německého historika Golo Manna přináší jeho charakteristiku osobnosti a záměrů Richarda Nicolause Coudenhove-Kalergiho, zakladatele hnutí Panevropy, a pro srovnání rovněž náčrt koncepce německého průmyslníka a státníka Walthera Rathenaua, který ideu panevropanství formuloval již roku 1913.

Dílo židovského básníka, spisovatele a lékaře Siegfrieda Kappera jako by rámovaly dvě reflexe z pera slavných českých spisovatelů, Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudy. Oba texty vyvolávají řadu otázek a jen těžce se zařazují do kontextu celoživotního literárního díla těchto významných představitelů české literatury.

Výuková prezentace přehledně shrnuje základní etapy ve vývoji Kuby v turbulencích 20. století. Od soumraku koloniálních dob, přes republikánské zřízení, období diktatur až po revoluci a sociálně-inženýrský totalitní experiment bratří Castrů. Materiál obsahuje mapy, dobové fotografie, propagandistické obrazy, literaturu i zdroje k dalšímu ...

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy osvětluje tragické okolnosti největší hromadné vraždy Čechů na sovětské Ukrajině, „popravy“ osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace v Žytomyru, k níž došlo 28. září 1938, na svátek patrona českých zemí svatého Václava.

Článek vychází z hlášení československých bezpečnostních a správních orgánů o průběhu voleb v okrese Frývaldov (Jeseník) v roce 1935 a na jejich základě popisuje tehdejší nálady obyvatelstva a jeho představy o budoucím vývoji. Text se snaží na příkladu konkrétního pohraničního regionu ilustrovat příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké st...

Studie se snaží nalézt odpověď na otázku, co bylo příčinou zásadní proměny v životě Židů a židovské náboženské komunity v českých zemích, autorka analyzuje dlouhodobý proces, který se odvíjel již od konce 19. a počátku 20. století a který kulminoval v období první československé republiky.

Studie Mečislava Boráka přibližuje čtenářům neznámé válečné osudy Jana Borovce (1923-1944?), který jako ruský rozvědčík a radista skupiny Progress plnil jeden z nejvýznamnějších výzvědných úkolů v okolí Hitlerova "Vlčího doupěte" (Wolfsschanze). Tento dramatický příběh zůstal dlouhá léta české veřejnosti téměř neznámý.

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje osudy Čechů na Žytomyrsku v období sovětských politických represí v letech 1937 až 1938, kdy byli jako občané „cizího“ původu výrazně ohroženi. Také proto, že se koncem třicátých let dostali do vedení Žytomyrské oblastní správy NKVD velmi krutí lidé.

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 přehledně shrnuje jednotlivé fáze ve vývoji represivní politiky sovětského režimu od revoluce a občanské války, přes léta dvacátá až k hrůznému období Velkého teroru třicátých let 20. století. V textu jsou r...

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 popisuje jaké instituce se podílely na rozpoutání a chodu politických represí stalinské éry v Moskvě a také místa, kde byly oběti teroru pohřbívány a zpopelňovány. Uvádí rovněž životopisné medailony českých ...

Komentář k dílům českého prozaika, překladatele a publicisty Jiřího Weila, především k těm, která jsou zasvěcena tématům pronásledování a persekuce československých Židů za II. světové války. Toto stěžejní Weilovo poválečné téma autor sleduje v textech Život s hvězdou, Žalozpěv za 77 297 obětí a Na střeše je Mendelssohn....

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském městě, které se stalo za Velkého teroru dějištěm masových poprav občanů sovětskými bezpečnostními orgány. Hromadné hroby však vydaly své svědectví ještě za války, v roce 1943.