
Metodika
Přes hranici. Poláci-Češi ve 20. století na stránách KARTY



Milí čtenáři, nabízíme Vám k přečtení novou publikaci polské KARTY, která na více než čtyřech stovkách stran rekapituluje zásadní momenty česko-polských vztahů ve 20. století. Partnery publikace nabízející zajímavé texty historiků, citace z dobových pramenů i bohatý výběr fotografií jsou ÚSTR a PANT.
Maxmilián Maria Kolbe


Stručný životopis Maxmiliána Marii Kolbeho, mnicha, učence, misionáře, vynálezce, zakladatele kláštera, novináře i sociálního pracovníka, který hrdinsky odevzdal život za život spoluvězně v osvětimském koncentračním táboře a byl papežem Janem Pavlem II. jako mučedník křesťanské lásky svatořečen.
Witold Pilecki


Příběh polského hrdiny, který se jako příslušník odboje nachal nacisty zatknout a odvézt do osvětimského tábora, kde organizoval podzemí, po útěku se pak zapojil do bojů Varšavského povstání, po válce v Polsku opět bojoval proti nastupující totalitě, což mu nakonec vyneslo trest smrti z rukou komunistické justice.
Heliodor Píka


Životní příběh generála Heliodora Píky je příběhem o statečném muži, který nikdy nezradil své ideály, nikdy se nezpronevěřil svým zásadám. Je to příběh hrdého a odvážného muže, který do poslední vteřiny života zájmy národa nadřazoval zájmům osobním, se svou vírou ve spravedlnost a dobro se postavil komunistické mašinerii, za svou víru nak...
Richard Glazar, jeden z těch, kteří povstali v Treblince


Medailon českého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Treblince, který v roce 1943 po úspěšné vzpouře utekl z lágru, dožil se konce války, po sovětské okupaci v roce 1968 odešel do Švýcarska a své válečné zážitky sepsal v knize Treblinka, slovo jak z dětské říkanky.
Legendární buřič Kornel Morawiecki


Jakmile vznikl Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita, Morawiecki se do jeho činnosti zapojil. S přáteli tiskl a rozdával letáky vyzývající ke stávce, organizoval demonstrace a nakonec založili podzemní organizaci Bojující Solidarita, její ž členové bojovali proti systému v ilegalitě.
Tadeusz Gajcy – básník varšavského povstání


„Byla jím dána zkušenost smrti, zatímco jejich duše toužily po životě, dobrodružství, Bohu a pravdě“. Přinášíme vám biografický text o Tadeuszi Gajcym jednom z „dvacetiletých básníků“, kteří se zapojili se zbraní v ruce do varšavského povstání v roce 1944 a položili v hrdinském boji za svobodu Polska život.
Tomáš Garrigue Masaryk


Muž, který víc než kdo jiný položil základy moderní české demokracie. Do dějin se zapsal především jako obnovitel československého státu v roce 1918. Základem osobnosti byl intelektuál; filosof a morální myslitel. Z tohoto teoretického základu odvodil rámec, ve kterém se většinu života pohyboval i jako aktivní politik.
České století v jedné hodině

Česká televize připravila pro pedagogy a Vaše studenty sérii pracovních listů k cyklu České století, který mapuje zásadní události našich novodobých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Pracovní listy vznikly ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz ke čtyřem dílům: Musíme se dohodnout (1968), Je to jen rock´n´roll (1976), Ať si jdou...
Jak se žilo v Protektorátu Čechy a Morava


Takzvaný Protektorát Čechy a Morava právně vznikl výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který sestavily nacistické špičky v noci z 15. na 16. března 1939 na Pražském Hradě. Ve střední Evropě vznikl stát, jehož občané byli šest let vystaveni teroru a neměli nejmenší tušení, co bude zítra...
Rána za ranou – fáze nacistické genocidy ve vzpomínkách přeživších či svědků


Pracovní list pro žáky je založen na interpretaci vzpomínek pamětníků, do jejichž životů zasáhly jednotlivé stupně nacistického vyhlazovacího programu. Textové ukázky jsou vybrány ze zaznamenaných poválečných svědectví, biografických memoárových knih či autentických deníků z doby války.
Kdo si dneska vzpomene na Armény?


Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s následky uznání vyvražďování Arménů za genocidu a se způsoby, jak se dnešní Turecko brání debatě o uznání genocidy (paragraf 301). Sami argumentují, zda označení genocida v tomto případě považují za důležité, potřebné.
Děti z úkrytu - méně připomínané dějiny holocaustu


Pracovní list pro žáky k tématu holocaustu je zaměřen na poodhalení osudů ukrývaných dětí za války, na těžkosti a problémy, které život v úkrytu provázely, na poválečná traumata. Obsahuje několik citací ze vzpomínek pamětníků, úryvky z deníku Anne Frankové, vše opatřeno otázkami a úkoly pro žáky.
Antologie školních historických pramenů na www.moderni-dejiny.cz


Text didaktika dějepisu Milana Hese představuje možnosti práce se školským historickým pramenem v prostředí webové antologie pramenů na vzdělávacím portálu Moderní dějiny.cz. Je nepochybné, že cesta k rozvoji historického vědomí studentů a žáků je přímo svázána právě se smysluplným využíváním školního historického pramene.
Češi v době I. světové války


Text přehledně rekapituluje základní události a souvislosti, které provázely životy obyvatel českých zemí i jejich politické představitele v době I. světové války, doma, za hranicemi i na fválečných frotách, a ve svém důsledku vedly k rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného československého státu.
Válka skončila? Ne pro všechny…

Text publicisty a politologa Macieje Ruczaje připomíná události, které vedly ke konci II. světové války na polském území, a český čtenář se z něj dozví, proč většina Poláků nevnímá 8. květen jako výročí, které by mohli oslavovat...
Chasid učitelem náboženství v Praze - Jiří Langer


Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kterou mohou být Češi právem hrdí. Vždyť která západní kultura vlastní tak unikátní svědectví o životě chasidů ve východní Evropě? Autorka textu rekapituluje Langrovu dráhu učitele náboženství v Praze po návratu z chasidského Belzu.
Osvobozeni k nesvobodě

Text Adama Drdy hodnotí osvobození Československa v kontextu končící válečné katastrofy a také v souvislostech poválečného vnitřního i zahraničně-politického směřování Československa. Byl napsán pro metodickou publikaci Pětačtyřicátý a nesl podtitul "K výročí konce druhé světové války v Československu".
Československo mezi válkou a komunistickou totalitou (1945-1948)


Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce os...
Evianská konference

V roce 1938 probíhala na břehu Ženevského jezera ve francouzském Evianu konference, na které představitelé třiceti dvou zemí z celého světa od 6. do 14. července jednali o budoucím přijímání uprchlíků. Z časové souvislosti je jasné, že šlo o židovské uprchlíky z Německa, které se nedávným anšlusem z 12. března 1938 zvětšilo o Rakousko.