Zamyšlení nad tématem ukrývání rasově pronásledovaných osob za války na území protektorátu připomíná osudy těch, kteří Židům pomáhali i lidí, kteří pomoc přijímali. Jejich příběhy zůstávaly poměrně dlouhou dobu mimo většinovou pozornost, dokonce i v době po pádu komunismu, kdy se téma holocaustu dostávalo do popředí zájmu veřejnosti.

Pracovní listy pro žáky nabízejí sadu textů a dobových pramenů, pomocí kterých žáci analyzují příčiny těžké situace Československa v předmnichovském období a charakterizují jednotlivé varianty vývoje situace, které byly tehdy ve hře. S pomocí argumentů kritiků a zastánců tehdejší Benešovy politiky vytvářejí vlastní charakteristiku chování...

Pracovní listy pro žáky, kteří ve vyučovací hodině pracují s pojmem genocida, dokáží rozpoznat podobné fáze genocidy v různých historických epochách. Uvědomují si vztah genocidy a propagandy, klasifikují nástroje propagandy. Žáci pracovní list vyplňují samostatně, mají dostatečný časový prostor, shrnutí a diskusi nad jednotlivými otázkami...

Pracovní listy pro žáky nabízejí úkoly k textům vzpomínek pamětníků a zamyšlením historiků či politologů na téma politických i jiných skutečností, které člověka mohly v minulosti přimět k odchodu ze země. Úkoly vedou především k přemýšlení o samotném rozhodování, důvodech pro a proti odchodu ze země, o pozitivních a negativních důsledcích...

Materiál „Jak učit o holokaustu – Na pomoc učitelům dějepisu a občanské nauky“ je příspěvkem k výuce tématu, jež pro nás Evropany představuje silné memento. Téma je součástí výuky dějepisu, při aktivním a tvořivém přístupu vyučujícího však může být zapojeno i do výuky občanské nauky, základů společenských věd či literatury. Jako hebraistk...

Dovolte, abychom vás upozornili na projekt „Učme se o uprchlících“ (USOU), který vznikl jako dobrovolnická aktivita česko-amerického týmu studentů z Grinnell College v Iowě. Snahou tvůrců bylo nabídnout českým učitelům a jejich studentům pohled na aktuální otázku uprchlictví prostřednictvím životního příběhu mladé afghánské dívky žijící v...

Pracovní list pro žáky je zaměřen na možnosti volby před „prověrkovou komisí“ KSČ na počátku normalizace. Jak odpovědět na otázku „Souhlasíte s bratrskou pomocí, kterou Československé socialistické republice v srpnu poskytl Sovětský svaz a další socialistické země?“ Život někdy nabízí opravdu jednoduché volby...

Člověk se musí rozhodovat neustále. Jen ráno otevře oči, už je to tady: kterou košili na sebe, jestli si vzít deštník nebo riskovat zmoknutí, pojede tramvají nebo půjde pěšky... Ano, nebo ne? Zamyšlení Ivana Binara na téma rozhodování o odchodu do exilu bylo napsáno v roce 2016 pro publikaci PANTu Okamžik rozhodnutí.

Pracovní list je zaměřen na válečné konflikty, jež se v minulosti na Balkánském poloostrově odehrály. Žáci se zamýšlejí nad tím, proč se právě tato část Evropy opakovaně stávala zdrojem napětí a také krvavým bojištěm. Těžiště práce žáků směřuje k poznání vzniku, průběhu a důsledků války v Bosně v 90. letech 20. století.

Pracovní aktivita pro žáky k tématu kolektivní stigmatizace, genocidy, rasových teorií či k práci s výpověďmi pamětníků apod. Aktivita vznikla v rámci programu Svědectví pamětníků ve výuce pro 21. století USC Shoah Foundation a byla publikována v publikaci PANTu z Edice Moderní dějiny Holokaust a jiné genocidy.

Text Jiřího Padevěta shrnuje základní informace k přípravě operace Anthropoid, tedy odstranění Reinharda Heydricha. Počínaje plánováním celé akce v Anglii, přes výběr a výcvik parašutistů, jejich shození do Protektorátu, spolupráci s domácími odbojáři až po samotný atentát na protektora a statečný boj výsadkářů v kryptě kostela v Resslově...

Text, který stručně charakterizuje často velmi volně užívané pojmy národ, etnikum, identita byl napsán pro publikaci PANTu z Edice Moderní dějiny Holokaust a jiné genocidy, která se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století. Jeho autorem je zástupce vedoucího Katedry antropologie FF ZČU Mgr. Tomáš Hirt, Ph.D.

Pracovní list pro žáky je založen na interpretaci textů a vzpomínek pamětníků, do jejichž životů zasáhla genocida Arménů. Textové ukázky jsou vybrány z knihy cestovatele Karla Hansy Hrůzy Východu. O arménské genocidě českou veřejnost informoval již ve 20. letech 20. století, ve svém cestopisu, který vyšel v roce 1923, podrobně vylíčil doz...

Materiál shrnuje v krátkých přehledných heslech základní události, instituce, místa válečného Polska a přináší rovněž krátké medailony významných osob (podzemního státu, vojenských složek, zahraničního odboje, nacistické moci). Texty jsou doplněny fotografiemi, obrázky, v některých případech také odkazy na další informace v češtině....

Pracovní listy pro žáky nabízejí úkoly k pestrému výběru textů českých levicových autorů z let 1936-37, které odrážejí bouřlivou polemiku o vztahu a jejich postojích k tehdejší sovětské politické realitě. Hlavním tématem sporu byly především politické monstrprocesy v SSSR, jejich pochybný průběh, propagandistické zdůvodňování a drastické ...

O době, kdy v české společnosti jako by přes noc přestala platit pravda a slušnost, o  porážkách, ve kterých porážíme a rozvracíme sami sebe. Text Jana Urbana přináší zamyšlení nad osobním rozhodováním, zda přijmout okupaci v roce 1968 jako „bratrskou pomoc“.

Pracovní listy pro žáky nabízejí několik svědectví, na jejichž základě mohou přemýšlet o motivech lidí, kteří se za války ujali Židů a ukrývali je. Zjistí, v čem spočívala konkrétní rizika spojená s pomocí, a budou pátrat po osudu lidí oceněných titulem „Spravedlivý mezi národy“.

Zamyšlení historika Jiřího Pernese nad zlomovými okamžiky novodobých československých dějin, v jejichž důsledku se často velmi dramaticky a zásadně proměňovaly osudy obyvatel našeho státu. Rekapitulace událostí se klene od první světové války na počátku století až k pádu komunismu a obnově demokracie na jeho konci.

14. února 1942 generál Władysław Sikorski transformoval Svaz ozbrojeného boje (ZWZ) v Zemskou armádu (Armia Krajowa - AK). U příležitosti tohoto výročí vznikl ve spolupráci Polského institutu v Praze a našeho portálu soubor pracovních listů pro žáky, který rozkrývá široké téma vzniku, struktur a aktivit Polského podzemního státu za II. sv...

Odkud se vzala schopnost přežití polského katolicismu? Pokus o odpověď bez současných mediálních klišé Polská katolická církev oslavuje tento měsíc 1050. výročí christianizace země neboli „křtu Polska“. Výrazem toho jsou stovky akcí, které mají ukázat životnost propojení mezi společnosti a náboženstvím. Odkud se toto spojení vzalo? A jaká...