Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.

Text shrnuje působení Adolfa Eichmanna na Slovensku za II. světové války a okolnosti první deportace Židů ze slovenského území. Autor se zabývá rovněž postoji tehdejších vrcholných slovenských politiků k "židovské otázce" a cituje z dobových vzpomínek.

Text si klade za cíl připomenout památku nadějného českého literáta Arthura Breiského, není literárněvědnou analýzou Breiského díla, ale spíše skromným životopisným příspěvkem o této polozapomenuté osobnosti. Chce především upozornit na typické rysy Breiského osobnosti a práce, potřebu mystifikace a duševní aristokratismus.

Myšlenka organizovat českou a moravskou mládež v nacistickém duchu se objevila již v samotných počátcích fungování protektorátu. Ve vedení německého státu panovalo přesvědčení, že převýchovou vhodné části dospívajících se lépe podaří naplnit vize o budoucnosti českomoravského prostoru.

Text popisuje neobyčejné putování lékaře a cestovatele Josefa Aula v letech 1914-1921. Prošel I. světovou válkou a zajateckými tábory, historickými místy dnešního Uzbekistánu, napříč Afghánistánem, karavanou se dostal do Indie, Suezským průplavem lodí do italských Benátek a z nich konečně domů do Prahy.

Jiří Potůček byl českým parašutistou, vycvičeným za II. světové války v Anglii. Biografická prezentace shrnuje základní události jeho života od narození až po tragickou a dodnes nevyjasněnou smrt. Autorka do prezentace zařadila rovněž vyprávění své babičky, jejíž maminka zažila „hon“ na Jiřího Potůčka alias Aloise Tolara v Trnové.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá tři skupiny pramenů a úkoly pro žáky k tématu protirežimních opozičních aktivit v komunistickém Polsku 70. let 20. století...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm nabízí konkrétní úkoly založené na práci s dobovými fotografiemi a texty k sebeupálením Ryszarda Siwce a Jana Palacha....

Nacistická okupace českých zemí postavila státní zaměstnance, zejména příslušníky bezpečnostního aparátu, do složité situace, kdy bylo nutno hledat kompromis mezi službou společnosti a službou režimu. Text na příkladu agendy Zemského četnického velitelství v Brně zkoumá vzájemné chování četnictva a civilního obyvatelstva v konfliktních si...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá několik typů pramenů k osudům Židů za II. světové války doplněné komkrétními úkoly pro žáky....

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k poválečnému vysídlení Ukrajinců z jihovýchodního Polska v rámci operace "Visla", doplněné o úkoly a otázky pro žáky...

V tomto pracovním listu jeho autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, předkládá jedinečný dobový pramen - aršík polských podzemních poštovních známek vydaných 13. prosince 1986 u příležitosti 5. výročí polských událostí roku 1981. Materiál je doplněn úkoly usnadňujícími interpretaci symbolických sdělení těchto známek.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k studentským demonstracím a "antisionistické" kampani polského komunistického režimu v roce 1968.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k tématu vyhnání, vysídlení, deportací a útěků Poláků za II. světové války a po jejím skončení....

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Soubor pracovních úkolů pro žáky, které jsou založeny na práci s několika typy pramenů, základními historickými pojmy či charakteristikami. Výchozím podkladem jsou dědečkovy deníkové zápisky, které publikoval v historické studii „Jaká je cena mé svobody?“ slovenský historik Miroslav Londák z Historického ústavu SAV.

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nové nástupnické státy. Soubor pracovních listů nabízí několik úkolů, které žákům na základě práce s dobových textovými či ikonickými prameny pomohou "těšínskou otázku", její řešení i dnešní dozvuky pochopit.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Málo se ví, že při osvobozování Československa padlo nebo bylo raněno přes šedesát tisíc Rumunů, což je druhý největší počet obětí, po vojácích armády sovětské. Celkový počet rumunských vojáků působících v roce 1945 na československém území dosáhl takřka 250 tisíc osob, celkem Rumuni osvobodili přes 1700 československých obcí včetně 31 mě...

Pracovní listy nabízejí úryvky článků z deníku komunistické strany Československa Rudé právo. Pomocí jejich interpretace mohou žáci vypátrat, jak československá propaganda vysvětlovala čtenářům protesty a revoluci v Maďarsku. Zároveň vedou k zamyšlení, proč nedošlo v roce 1956 k povstání také v Československu.