V tomto pracovním listu jeho autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, předkládá jedinečný dobový pramen - aršík polských podzemních poštovních známek vydaných 13. prosince 1986 u příležitosti 5. výročí polských událostí roku 1981. Materiál je doplněn úkoly usnadňujícími interpretaci symbolických sdělení těchto známek.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k studentským demonstracím a "antisionistické" kampani polského komunistického režimu v roce 1968.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k tématu vyhnání, vysídlení, deportací a útěků Poláků za II. světové války a po jejím skončení....

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Soubor pracovních úkolů pro žáky, které jsou založeny na práci s několika typy pramenů, základními historickými pojmy či charakteristikami. Výchozím podkladem jsou dědečkovy deníkové zápisky, které publikoval v historické studii „Jaká je cena mé svobody?“ slovenský historik Miroslav Londák z Historického ústavu SAV.

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nové nástupnické státy. Soubor pracovních listů nabízí několik úkolů, které žákům na základě práce s dobových textovými či ikonickými prameny pomohou "těšínskou otázku", její řešení i dnešní dozvuky pochopit.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Málo se ví, že při osvobozování Československa padlo nebo bylo raněno přes šedesát tisíc Rumunů, což je druhý největší počet obětí, po vojácích armády sovětské. Celkový počet rumunských vojáků působících v roce 1945 na československém území dosáhl takřka 250 tisíc osob, celkem Rumuni osvobodili přes 1700 československých obcí včetně 31 mě...

Pracovní listy nabízejí úryvky článků z deníku komunistické strany Československa Rudé právo. Pomocí jejich interpretace mohou žáci vypátrat, jak československá propaganda vysvětlovala čtenářům protesty a revoluci v Maďarsku. Zároveň vedou k zamyšlení, proč nedošlo v roce 1956 k povstání také v Československu.

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkrétním případu Jaromíra Šavrdy a studia pramenů žáci pochopí, jaký základní účel měla domovní prohlídka plnit, rozpoznají další cíle, které sledovala a odhalí její dopady na obyvatele domácnosti.

Stáhněte si zajímavou publikaci, v níž najdete životopisy radioamatérů, kteří zahynuli za okupace. Sborník vydaný při příležitosti 70. let od konce války tak připomíná osudy lidí, kteří obětovali své životy v odboji proti německým okupantům.

V noci ze 17. na 18. srpna 1943 podniklo britské Královské letectvo mohutný nálet na základnu v Peenemünde, kde se vyvíjely německé zbraně odvety: letounová střela V-1 a raketa V-2. Rozhodl tento nálet druhou světovou válku, jak někteří soudí?

Text shrnuje téma vzniku a vývoje hraniční ostrahy a činností Pohraniční stráže po komunistickém převratu v roce 1948. Autor se zaměřil na proces proměny československého pohraničí ve vztahu ke změně politického směřování země a pokusil se jej přehledně a chronologicky na základě studia bohaté literatury a pramenů popsat.

Pracovní listy pro žáky pracují s tématem změněné poválečné situace, která vedla ve 2. polovině 20. století Romy k přistěhovalectví především do velkých průmyslových aglomerací Čech a Moravy. Pomocí pramenů žáci analyzují příčiny, průběh a důsledky tohoto procesu.

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým, zatím ovšem relativně málo probádaným. Týká se to také popravy v Jekatěrinoslavi, jíž padlo za oběť hned 17 osob. Navzdory vysokému počtu obětí případ nevyvolal ani za první republiky výraznější veřejný zájem...

Text popisuje stav ostravského školství v období komunismu, které bylo poznamenáno především průmyslovým charakterem oblasti, což způsobilo výrazné poddimenzování humanitního vzdělání.

Pracovní listy s otázkami pro žáky k tématu undergroundových aktivit na severní Moravě v období normalizace. Materiály jsou postaveny na práci s dobovými dokumenty a vzpomínkami několika pamětníků, kteří popisují distribuci samizdatu a organizování mocí nepovolených koncertů nezávislých kapel.

4. července 1943 odstartovalo z Gibraltaru letadlo s polským exilovým premiérem Władysławem Sikorským na palubě, ale po pár okamžicích se zřítilo do moře a předseda polské vlády zahynul. Letadlo pilotoval a katastrofu jako jediný přežil český pilot Eduard Prchal. Šlo však o pouhou havárii, nebo o atentát?

Text rekapituluje v základních bodech operaci izraelské tajné služby Mosad, jejímž cílem bylo vystopovat, zajmout a unést nacistického zločince Adolfa Eichmanna do Izraele, aby tam mohl čelit řádnému soudnímu procesu před zraky celého světa. Autor pro shrnující přehledný text využil dostupné odborné literatury.

Shrnující studie nabízí přehled nejzásadnějších událostí v dějinách Ostravy v letech 1953-1967. Zaměřuje se na projevy krize komunistického režimu, stabilizaci moci, utlumení represí, dopady průmyslové výroby na životní prostředí a všední život v uvolněnějších 60. letech.