Jiří Potůček byl českým parašutistou, vycvičeným za II. světové války v Anglii. Biografická prezentace shrnuje základní události jeho života od narození až po tragickou a dodnes nevyjasněnou smrt. Autorka do prezentace zařadila rovněž vyprávění své babičky, jejíž maminka zažila „hon“ na Jiřího Potůčka alias Aloise Tolara v Trnové.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá tři skupiny pramenů a úkoly pro žáky k tématu protirežimních opozičních aktivit v komunistickém Polsku 70. let 20. století...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm nabízí konkrétní úkoly založené na práci s dobovými fotografiemi a texty k sebeupálením Ryszarda Siwce a Jana Palacha....

Nacistická okupace českých zemí postavila státní zaměstnance, zejména příslušníky bezpečnostního aparátu, do složité situace, kdy bylo nutno hledat kompromis mezi službou společnosti a službou režimu. Text na příkladu agendy Zemského četnického velitelství v Brně zkoumá vzájemné chování četnictva a civilního obyvatelstva v konfliktních si...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá několik typů pramenů k osudům Židů za II. světové války doplněné komkrétními úkoly pro žáky....

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k poválečnému vysídlení Ukrajinců z jihovýchodního Polska v rámci operace "Visla", doplněné o úkoly a otázky pro žáky...

V tomto pracovním listu jeho autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, předkládá jedinečný dobový pramen - aršík polských podzemních poštovních známek vydaných 13. prosince 1986 u příležitosti 5. výročí polských událostí roku 1981. Materiál je doplněn úkoly usnadňujícími interpretaci symbolických sdělení těchto známek.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k studentským demonstracím a "antisionistické" kampani polského komunistického režimu v roce 1968.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k tématu vyhnání, vysídlení, deportací a útěků Poláků za II. světové války a po jejím skončení....

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Soubor pracovních úkolů pro žáky, které jsou založeny na práci s několika typy pramenů, základními historickými pojmy či charakteristikami. Výchozím podkladem jsou dědečkovy deníkové zápisky, které publikoval v historické studii „Jaká je cena mé svobody?“ slovenský historik Miroslav Londák z Historického ústavu SAV.

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nové nástupnické státy. Soubor pracovních listů nabízí několik úkolů, které žákům na základě práce s dobových textovými či ikonickými prameny pomohou "těšínskou otázku", její řešení i dnešní dozvuky pochopit.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Málo se ví, že při osvobozování Československa padlo nebo bylo raněno přes šedesát tisíc Rumunů, což je druhý největší počet obětí, po vojácích armády sovětské. Celkový počet rumunských vojáků působících v roce 1945 na československém území dosáhl takřka 250 tisíc osob, celkem Rumuni osvobodili přes 1700 československých obcí včetně 31 mě...

Pracovní listy nabízejí úryvky článků z deníku komunistické strany Československa Rudé právo. Pomocí jejich interpretace mohou žáci vypátrat, jak československá propaganda vysvětlovala čtenářům protesty a revoluci v Maďarsku. Zároveň vedou k zamyšlení, proč nedošlo v roce 1956 k povstání také v Československu.

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkrétním případu Jaromíra Šavrdy a studia pramenů žáci pochopí, jaký základní účel měla domovní prohlídka plnit, rozpoznají další cíle, které sledovala a odhalí její dopady na obyvatele domácnosti.

Stáhněte si zajímavou publikaci, v níž najdete životopisy radioamatérů, kteří zahynuli za okupace. Sborník vydaný při příležitosti 70. let od konce války tak připomíná osudy lidí, kteří obětovali své životy v odboji proti německým okupantům.

V noci ze 17. na 18. srpna 1943 podniklo britské Královské letectvo mohutný nálet na základnu v Peenemünde, kde se vyvíjely německé zbraně odvety: letounová střela V-1 a raketa V-2. Rozhodl tento nálet druhou světovou válku, jak někteří soudí?

Text shrnuje téma vzniku a vývoje hraniční ostrahy a činností Pohraniční stráže po komunistickém převratu v roce 1948. Autor se zaměřil na proces proměny československého pohraničí ve vztahu ke změně politického směřování země a pokusil se jej přehledně a chronologicky na základě studia bohaté literatury a pramenů popsat.

Pracovní listy pro žáky pracují s tématem změněné poválečné situace, která vedla ve 2. polovině 20. století Romy k přistěhovalectví především do velkých průmyslových aglomerací Čech a Moravy. Pomocí pramenů žáci analyzují příčiny, průběh a důsledky tohoto procesu.