Příběh nacistických táborů začal v Dachau. Ve středu 22. března 1933, nadohled od stejnojmenného středověkého města, 16 kilometrů severozápadně od Mnichova byl založen první a zároveň nejdéle fungující nacistický koncentrační tábor. Pasáže z nové knihy Milana Hese A brány se otevřely… (Osvobození 1945: Dachau – Osvětim - Terezín)....

Po vzniku protektorátu se pro řadu lidí stalo Slovensko průchozí zemí v cestě za svobodou a zahraničním odbojem. Ne všichni obyvatelé v nově vzniklém Slovenském státu se ztotožňovali s autoritářským režimem Jozefa Tisa a nadále zůstávali věrni myšlence demokratického Československa...

Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.

Text shrnuje působení Adolfa Eichmanna na Slovensku za II. světové války a okolnosti první deportace Židů ze slovenského území. Autor se zabývá rovněž postoji tehdejších vrcholných slovenských politiků k "židovské otázce" a cituje z dobových vzpomínek.

Text si klade za cíl připomenout památku nadějného českého literáta Arthura Breiského, není literárněvědnou analýzou Breiského díla, ale spíše skromným životopisným příspěvkem o této polozapomenuté osobnosti. Chce především upozornit na typické rysy Breiského osobnosti a práce, potřebu mystifikace a duševní aristokratismus.

Myšlenka organizovat českou a moravskou mládež v nacistickém duchu se objevila již v samotných počátcích fungování protektorátu. Ve vedení německého státu panovalo přesvědčení, že převýchovou vhodné části dospívajících se lépe podaří naplnit vize o budoucnosti českomoravského prostoru.

Text popisuje neobyčejné putování lékaře a cestovatele Josefa Aula v letech 1914-1921. Prošel I. světovou válkou a zajateckými tábory, historickými místy dnešního Uzbekistánu, napříč Afghánistánem, karavanou se dostal do Indie, Suezským průplavem lodí do italských Benátek a z nich konečně domů do Prahy.

Jiří Potůček byl českým parašutistou, vycvičeným za II. světové války v Anglii. Biografická prezentace shrnuje základní události jeho života od narození až po tragickou a dodnes nevyjasněnou smrt. Autorka do prezentace zařadila rovněž vyprávění své babičky, jejíž maminka zažila „hon“ na Jiřího Potůčka alias Aloise Tolara v Trnové.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá tři skupiny pramenů a úkoly pro žáky k tématu protirežimních opozičních aktivit v komunistickém Polsku 70. let 20. století...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm nabízí konkrétní úkoly založené na práci s dobovými fotografiemi a texty k sebeupálením Ryszarda Siwce a Jana Palacha....

Nacistická okupace českých zemí postavila státní zaměstnance, zejména příslušníky bezpečnostního aparátu, do složité situace, kdy bylo nutno hledat kompromis mezi službou společnosti a službou režimu. Text na příkladu agendy Zemského četnického velitelství v Brně zkoumá vzájemné chování četnictva a civilního obyvatelstva v konfliktních si...

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá několik typů pramenů k osudům Židů za II. světové války doplněné komkrétními úkoly pro žáky....

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k poválečnému vysídlení Ukrajinců z jihovýchodního Polska v rámci operace "Visla", doplněné o úkoly a otázky pro žáky...

V tomto pracovním listu jeho autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, předkládá jedinečný dobový pramen - aršík polských podzemních poštovních známek vydaných 13. prosince 1986 u příležitosti 5. výročí polských událostí roku 1981. Materiál je doplněn úkoly usnadňujícími interpretaci symbolických sdělení těchto známek.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k studentským demonstracím a "antisionistické" kampani polského komunistického režimu v roce 1968.

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku, které vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, v něm předkládá prameny k tématu vyhnání, vysídlení, deportací a útěků Poláků za II. světové války a po jejím skončení....

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Soubor pracovních úkolů pro žáky, které jsou založeny na práci s několika typy pramenů, základními historickými pojmy či charakteristikami. Výchozím podkladem jsou dědečkovy deníkové zápisky, které publikoval v historické studii „Jaká je cena mé svobody?“ slovenský historik Miroslav Londák z Historického ústavu SAV.

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nové nástupnické státy. Soubor pracovních listů nabízí několik úkolů, které žákům na základě práce s dobových textovými či ikonickými prameny pomohou "těšínskou otázku", její řešení i dnešní dozvuky pochopit.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.