Tuto výukovou prezentaci jsme se rozhodli vložit jako pomůcku pro objasnění důležitých změn v Japonsku a Číně na přelomu 19. a 20. století. Prezentaci (nebo její části) můžete využít v hodinách věnovaným období imperialismu, počátkům japonské expanze či popisu situace v Číně na počátku 20. století.

Jaroslav Kallab - právník, který znal svůj obor jak z akademického prostředí, tak ze soudní praxe. Působil jako vyšetřující soudce pro mladistvé, kritizoval tehdejší sociální poměry jako bídné a působící utrpení v nejnižších sociálních vrstvách. Na mušku si bere bezohlednost buržoazie, která často podniká na úkor druhých. Ovšem komunismus...

Všechny termíny putování výstav Berlínská zeď a Pavel Tigrid jsou zaplěny. Všem dalším zájemcům se velmi omlouváme. V řjnu tohoto roku vám prostřednictvím newsletteru nabídneme novou životopisnou výstavu o Olze Havlové. Děkujeme za pochopení. 

Haus der Wannsee -Konferenz. V dnešním pamětním místě, dřívější vile v industriálním slohu z roku 1915, která se používala od roku 1941 do roku 1945 jako hotelové a konferenční zařízení pro příslušníky SS, jednalo 20. ledna 1942 patnáct vysoce postavených zástupců SS, NSDAP a dalších říšských ministerstev o spolupráci při plánované deport...

Prezentace sleduje změny v postojích německého obyvatelstva českých zemí k meziválečnému Československu od odmítání nové republiky po první světové válce přes nadějný vývoj společného soužití ve dvacátých letech až po zásadní zvrat v letech třicátých, ústící v události roku 1938.

V polském městě Kielce se 4. července 1946 odehrála tragédie, která se po zkušenosti s holocaustem zdá neuvěřitelná – rok po pádu německé Třetí říše a celosvětovém odsouzení jejího vyhlazovacího programu byli v Polsku opět nevinní Židé na základě pověr a vymyšlených obvinění lynčováni několikatisícovým antisemitsky naladěným davem.

Prezentace podává stručný nástin vývoje soužití českého a německého etnika v České kotlině od středověku přes epochu formování moderních národů až po 1. světovou válku. Důraz klade na ty momenty společného soužití Čechů a Němců v minulých staletích, které znamenaly vzájemné odlišování.

Prezentace se zabývá československou spartakiádou, která se konala v roce 1985 a byla již VI. celostátní akcí tohoto druhu organizovanou pod záštitou totalitní moci. Prezentace je strukturována do dvou tematických okruhů, z nich vyvozených otázek a odpovědí na ně.

Prezentace stručně mapuje tragická závěrečná léta společného soužití Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Slezska od událostí roku 1938 přes dobu nacistické okupace po poválečný odsun sudetských Němců z ČSR.

Historik, politik, žurnalista, člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? - odpovídá historicko-náboženským exkurzem, v němž si na pomoc bere novozákonní citace, kroniky a historické prameny k husitství, zvláště pak táborské. Kromě historické zkušenosti vychází i ze svých osobních vzpomínek, kdy byl svěd...

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odpovídá následujícím způsobem. "Jsem již letitý individualista. ...Slyším raději slovo svoboda než diktatura." Šrámkův přístup je opravdu svobodomyslný, pranýřuje komunistickou žurnalistiku za zkreslování faktů a označuje ji za hrub...

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Přítomnosti napsal esej o svém přístupu ke komunistickému světonázoru. Psal se rok 1924. Langer ve svém zamyšlení staví na svých zkušenostech z Ruska, kdy varuje před brutalitou a krvavým průběhem bolševického převratu. Dokazuje nep...

Ladislav Procházka se k otázce, kterou mu položila Peroutkova Přítomnost v roce 1924, postavil nevšedním způsobem. Lékař, politik, spisovatel a skladatel Ladislav Procházka se prohlašuje za komunistu. Je podle svého mínění komunistou srdcem a vírou, nikoli stranickou příslušností. Procházka je svým založením idealista. Tvrdí, že i Kristus...

Všestranně nadaný Josef Čapek se vypořádal s o tázkou "Proč nejsem komunistou?" citově, srdcem tvůrce zavrhuje komunismus. Neboť lidé, kteří mají příliš volného a svobodného ducha a jsou tedy nepřekonatelně náchylní k individualismu, byli by pro komunismus snadno nebezpečně kacířským živlem a brzo by porušili jeho fazónu. ...

Koptova odpověď na tuto otázku, zveřejněná v týdeníku Přítomnost v roce 1924, je velmi originální. Oceňuje různé přístupy dosavadních účastníků polemiky (K. Čapka, F. Šrámka, F. Langera a L. Procházky). Jako dobrý znalec komunistického učení o beztřídní společnosti a závadnosti soukromého vlastnictví napadá tuto doktrínu nesouhlasem, zalo...

Biografická studie o životní cestě Jana Kristoforiho, velkého výtvarného umělce dvacátého století, především však člověka pozoruhodných mravních hodnot, člověka, který se nebál postavit totalitní moci a unesl bez hořkosti a rezignace strádání žaláře i pozdější emigraci.

O Halasových životních křižovatkách a zvratech, s nimiž se v učebnicích nesetkáme, vypráví velmi poutavě ve svých memoárech nazvaných Setkání Viktor Fischl. Nahlédněme tedy do jeho osobitých záznamů, naplněných vzpomínkami, a pokusme se s jejich pomocí sledovat Halasovy vnitřní postoje i proměny.

Spisovatel a publicista Karel Čapek, tento citlivý a přemýšlivý pozorovatel společnosti, měl silnou potřebu se na stránkách Peroutkovy Přítomnosti vyjádřit v roce 1924 k zásadní politické otázce: Proč nejsem komunistou. Přistupuje k ní velmi lidsky, silně sociálně. V odpovědi na ni vyjadřuje svůj soucit a pochopení s trpícími, vyhlašuje n...

Životní cesta básníka Jana Zahradníčka byla dlážděná kamením, prorostlá hložím, trním a bodláčím... Biografická studie přináší základní vhled do jeho bohatého díla a doplňují ji citace z autorových textů i z odborné a memoárové literatury.

Prezentace přinášející základní vhled do tématu významného českého uměleckého sdružení Devětsil, které bylo založeno v Praze v roce 1920. Informace o okolnostech vzniku hnutí, programu a jeho změnách. Stručné medailonky některých zásadních představitelů Devětsilu, vše doplněno obrazovým materiálem.