Soubor pracovních listů k shrnující prezentaci Rok po roce - 1945-1949 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, karikaturami, fotografiemi, svědectvími) k vybraným významným událostem a fenoménům pretotalitního Československa od konce války do února 1948 a prvních dvou let budování komunismu.

Rozhovor s Václavem Havlem, který na sklonku dramatického roku 1983, několik měsíců po svém propuštění do domácího ošetřování, odpovídal na otázky německého časopisu „Der Spiegel“.Vyjadřuje se v něm ke smyslu a fungování Charty 77, k opozici u sousedů v Polsku, "druhé kultuře", životě na Hrádečku a své tvorbě.

Kniha Vladimír Šolty vydaná nakladatelstvím Orbis byla dozvukem výstavy sovětské grafiky, která se v Praze konala v roce 1950. Publikace je unikátním dobovým pramenem, odhaluje míru adorace a nekritického přijímání dogmatických pravidel sovětské umění, které bylo bráno jako příklad a vzor pro tvorbu československých umělců.

V krátkém zamyšlení se Václav Havel vyjadřuje k záměru vydávat v podmínkách normalizačního Československa nezávislé noviny. Na základě dvou již vydaných čísel vypočítává podmínky, za kterých je vydávání samizdatových Lidových novin smysluplné a čeho se musí redakce do budoucna vyvarovat.

Úvodní stať Vladimír Šolty ke knize "Bojový příklad sovětské grafiky", která byla vydána v nakladatelstvím Orbis v roce 1951. Text je unikátním dobovým pramenem, který odhaluje míru adorace a nekritického přijímání dogmatických pravidel sovětského umění, vydávaného za příklad a vzor pro "novou" tvorbu československých umělců.

Krátký text, v němž Václav Havel reflektuje s ironií a nadsázkou atmosféru dlouho očekávané návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gobačova v komunistickém Československu. Nadšení davů v ulicích, čekání na svobodu, kterou "car-reformátor" přiveze, Gorbačovům úsměv a zamávání... Vše ve čtyřech překvapeních.

Rozhovor s Václavem Havlem, který otiskl Vídeňský časopis Profil 22. srpna 1983. Bylo to několik měsíců po propuštění známého dramatika a disidenta z nemocnice Pod Petřínem do domácího ošetřování (4. března 1983), kterému předcházelo přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů (7. února 1983).

Digitální kopie prvního dílu reportážních črt Ivana Olbrachta, v nichž vzpomíná na svou cestu do sovětského Ruska v roce 1920. Jako zapálený vyznavač revoluce a ruského komunismu popisuje realitu sovětského Ruska - převratné novinky, dynamiku nově vytvářené socialistické společnosti, život dělnických vrstev i vůdce bolševiků Lenina.

Jeden ze základních teoretických textů zabývajících se v českém prostředí moderním uměním, jeho smyslem a významem pro moderního člověka. Jeho autorem je výtvarný a literární teoretik, kritik, esejista, historik umění, překladatel a čelný teoretik Skupiny 42. Digitální kopie dobového vydání z roku 1944.

Slavnostní premiéra zbrusu nové putovní výstavy PANTu a Gymnázia v Šumperku o Janu Zajícovi se odehrála v pondělí 24. února 2014 na krásném a reprezentativním místě. V rámci mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel byla výstava veřejnosti poprvé předvedena ve starobylých prostorách Galerie UK v Karolinu.

Předkládaný soubor pramenů seznamuje s vybranými písemnými dokumenty, které se z pohledu československé armády věnují problematice vztahu Čechů a Němců. Nejstarší dokumenty pocházejí z roku 1944, nejmladší jsou datovány rokem 1946. Edice dokumentů byla původně připravena odbornými pracovníky Vojenského historického archivu v Praze pro „Ro...

Přinášíme vám kvalitní digitální fotokopie pohlednic vydaných u příležitosti letních olympijských her v Berlíně v srpnu roku 1936 a zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu v únoru téhož roku.

Ve čtvrtek 27. února 2014 se na Gymnáziu v Šumperku uskutečnila v rámci projektu Občanského sdružení PANT "Moderní dějiny do škol" studentská minikonference o životě a odkazu Jana Zajíce.

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin v letech 1960-1964. Je doplňujícím materiálem cyklu Rok po roce, který je zpracováván na základě stejnojmenného rozhlasového pořadu připravovaného pro ČRo 6 Petruškou Šustrovou a Petrem Kourou.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 60. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura. 

Všem zájemcům o prezentované materiály a výstupy z konference I mlčení je lež o výuce soudobých dějin, která se uskutečnila v Ostravě ve dnech 12. - 13. 12. 2013  nabízíme odkaz ke stažení multimediálního sborníku. 

Vladimír Iljič Lenin se vrátil ze švýcarské emigrace do Ruska v dubnu 1917. Po příjezdu vystoupil v Petrohradě na celoruské poradě sovětů dělnických a vojenských zástupců s referátem o politických úkolech v blížících se revolučních dobách. Shrnutí jeho slov bylo uveřejněno a je známé pod názvem dubnové teze.

Popularizační text shrnuje základní informace o Německém domě - reprezentativní budově ostravských Němců v první půli 20. století. Autorka se zaměřila na jeho historii, poslání v tehdy kosmopolitním městě a také jeho stav po osvobození Ostravy v době silných protiněmeckých nálad, které vyústily v jeho zbouráním.

Úryvek z knihy Josefy Slánské Zpráva o mém muži, ve které manželka generálního tajemníka KSČ, v politickém procesu odsouzeného a následně popraveného Rudolfa Slánského, vzpomíná na své věznění v ruzyňské věznici. Odhaluje nelidské metody psychického i fyzického týrání vězňů v Československu 50. let 20. století.

Dramatické osudy diplomata ing. dr. Václava Palečka, předsedy Světové rady bojující mládeže za války v Londýně, po osvobození mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra pro záležitosti Německa, který byl komunisty v dubnu 1949 zatčen, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a následně prošel několika věznicemi a lágry.