Soubor obsahuje fotokopie pramenů k protikomunistické skupině Jana Buchala, její infiltraci a řízení agenty StB, zatýkání, průběhu vyšetřování, přípravě a výsledku politického procesu. Fotokopie pramenů jsou přehledně rozděleny do složek k jednotlivým zásadním událostem a dějům.

Autor deníku - mladý gymnazista, budoucí pražský kunsthistorik, Ivan Šperling (1930 – 1987) - zachycuje tehdejší významné politické a osobní události, vlastní dojmy a úvahy nad vývojem československé společnosti. Deník je doslovně přepsán a některé z politických událostí jsou pod odkazy provázány s dobovými články z Rudého Práva.

Nechvalně proslulý zákon - přijatý sedm měsíců po únoru 1948 - se stal nástrojem teroru komunistické moci. Zákon mj. zahrnoval tresty za vlastizradu, vyzvědačství, nepřekažení nebo neoznámení trestného činu atd. Na základě tohoto zákona bylo vykonáno přes 230 rozsudků trestu smrti, desetitisíce lidí putovalo do vězení a pracovních táborů. Oporti předchozímu zákonu č. 50/1923 obsahoval mnohem tvrdší tresty. Ćíslo zákona se stalo roku 1968 součástí názvu organizace sdružující bývalé vězně komunistixckého režimu - K231.

Zákon umožnňující vznik táborů nucených prací na území Českosloveska, na základě kterého prošlo lágry přibližně 20 tisíc občanů. Ná základě tohoto výnosu nemusel být spáchán trestný čin, stačilo pouhé podezdření. Bez soudního přelíčení tak mohl v táborech občan Československa strávit dobu do dvou let. Komunisté tímto zákonem získali jedinečný násstroj k vyřizování osobních účtů. O umístění do tábora rozhodovaly tříčlenné komise jmenované krajským národním výborem.

JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950. Jsou důkazem vnitřní síly této ženy a mají nám všem stále co říci, ačkoli byly určeny rodině a nejbližším přátelům. Dopisy byly rodině vydány až v roce 1990.