Výkladová prezentace se zabývá kontroverzní postavou Oskara Schidlera. Kdo to vlastně byl Oskar Schindler? Byl to obdivovaný zachránce Židů, nebo nacista, který si chtěl na konci války pojistit budoucnost, nebo prostě válečný zločinec? Tak rozdílné jsou jeho "mediální" obrazy, které se objevují v literatuře, filmu a na internetu.

Materiál podává základní informace k systému koncentračních táborů v Osvětimi a okolí, zaměřuje se na jeho vznik, strukturu, funkci pracovní a vyhlazovací, ale rovněž je zde popsán zánik tábora, evakuace vězňů a osvobození. Text je doplňkem pro přípravu studentů na dějepisnou exkurzi do Státního muzea Auschwitz-Birkenau.

Metodika pracovního listu určeného středoskolským studentům je založena na dekonstrukci a dešifrování nacistických propagandistických plakátů. Ty sloužily nacistům k manipulaci s lotyšskou veřejností ve prospěch jejich válečných cílů.

Tato konstrukce třech fotografií je exemplárním příkladem, jak může obraz ve vyučování dějepisu nejúčinněji vyjádřit to, čeho často nedosáhneme verbálním výkladem, který zprostředkovává jistou historickou událost. V tomto příkladě dokonce může plně nahradit verbální text o jisté události. Jsou to fotografie, které zasahují, které do nás něčím bodnou. Nejsou pro nás jen chladným, nezaujatým studiem jejich obsahu.

Jednou z možností, jak zatraktivnit výuku moderních dějin je jistě zhlédnutí filmu k probíranému tématu. Možností jak s filmem pracovat je určitě několik. Je možné film pustit celý, diskutovat s žáky po jeho přehrání, nebo je na film nachystat předem. V následujícím textu předkládám námět na vyučovací hodinu s postupným pouštěním jednotlivých sekvencí Wajdova filmu Katyń.