Co a kdo způsobil to, že se Artur ocitl 26. října 1939 ve velkém transportu via Weimar – Buchenwald? Metoda "Analýza příčin" studentům pomáhá pracovat s příčinami: spouštěcí (trigger), přispívající (contributory) a podstatné-zásadní (fundamental). Metoda pomáhá k větší motivaci, zvědavosti, pozornosti, skýtá možnost vžití se do příběhu a osudů lidí v něm. Jedná se o příběh pana Artura Radvanského, jeho vzpomínky jsou uloženy v Židovském muzeu v Praze.

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii práce s filmovým interview. Vybral tři výpovědi vztahující se k fenoménu přechodů a převádění na Ostravsku v době od 14. března 1939 do konce srpna roku 1939, kdy přes tuto hranici odešlo do Polska na 5 000 uprchlíků. Nebýt toho, tak by byl vážně narušen vznik druhého zahraničního odboje. Marcel Mahdal představil pracovní listy k těmto videonahrávkám.

Pracovní list je založen na analýze dvou krátkých filmových ukázek z filmu Tanková brigáda z roku 1955. Jde o první barevný celovečerní snímek Československého armádního filmu. Byl promítán, po několikaletém natáčení, u příležitosti desetiletého výročí osvobození Československa.

Pracovní listy s úryvky textů z knihy „Cesta do ráje – co viděli čeští dělníci a sedláci v sovětech“ pracují se svědectvími českých dělníků a rolníků, kteří se v říjnu válečného roku 1942 účastnili výpravy na sovětská území obsazená německou armádou. Měli pro české čtenáře zjistit, jak se žilo sovětským dělníkům a rolníkům v časech komunistické vlády, popisují životní úroveň obyvatel, výrobní zařízení, kolchozy či bytové podmínky. Zároveň hodnotí výrazné změny, ke kterým údajně došlo po německém záboru a okupaci těchto území.

Pracovní listy vhodné pro interpretační hodinu českého jazyka či pro literární seminář. Několik básní dvou významných českých autorů, kteří se stali obětí nacistického režimu. Na textech Jiřího Ortena lze sledovat výraznou proměnu poetiky od počátečního „naivismu“ a idylismu k hutnějšímu, expresivnějšímu tvaru. V básních Josefa Čapka lze nacházet množství motivů odrážejících autorovu zkušenost s vězněním v několika koncentračních táborech.