Monolog, jak Václava Havla nazve později spisovatelka Tereza Boučková, zazvonil v sobotu 11. prosince 1976 u Dialoga, jak mě už dřív nazvala Státní bezpečnost, třikrát krátce a jednou dlouze - tak se hlásili blízcí přátelé. Nechtěl jít dál, což znamenalo, že já mám jít ven. Z jeho výrazu a "dizitaštičky" jsem usoudil, že si mám taky pro jistotu vzít zubní kartáček a pastu.