Vypadá to, jako by se komunistický režim obával exilového novináře a spisovatele Pavla Tigrida víc než stovek ozbrojených vojáků. Nenávist komunistů k Tigridovi šla dokonce tak daleko, že v šedesátých letech nařídili tajné službě nejprve jeho únos, který mohl vyústit v likvidaci.

Příběh Eriky Bezdíčkové, která prošla Osvětimí a přišla tam skoro o všechny své blízké, je zvlášť drsný následnými poválečnými osudy osiřelé třináctileté dívenky. O svém životě dnes žena, která bydlí v brněnských Řečkovicích, chodí vyprávět mladým lidem do škol.

Dosud se mělo za to, že z posledního Wintonova vlaku, který měl 1. září 1939 vyjet z Prahy, nepřežilo žádné židovské dítě. Zastavila ho totiž válka. Není to pravda. Rut Federmannová skončila místo v Anglii v tehdejší Palestině. Nyní tam má rodinu a vlastní největší síť luxusních hotelů v zemi.

Ta fotka už v Martě Novákové nevyvolává prakticky žádné emoce. Přitom zachycuje hrůznou situaci. Je na ní se svou sestřenicí v průvodu dalších žen. Jsou ostřihané a jdou po rampě v Osvětimi. V té Osvětimi, v níž zahynulo přes milion Židů, Romů a příslušníků dalších národů. Právě před pětašedesáti lety byla Osvětim osvobozena.

Viktor Juščenko vyznamenal Stěpana Andrijoviče Banderu titulem Hrdina Ukrajiny. Motivace dosluhujícího ukrajinského prezidenta může být různá, od pocitu, že je třeba splatit dluh hrdinnému ukrajinskému vlastenci, až po furiantské "bouchnutí dveřmi" na rozloučenou, jak označili Banderovo ocenění v Rusku.

Její životní příběh bere dech. Je plný drsných pádů a neskutečného odhodlání. Brněnská rodačka Vlasta Chramostová se narodila v den, který posléze vstoupil do tuzemských dějin. V jejím občanském průkazu stojí datum 17. listopadu 1926. Velké i malé dějiny prosákly tímto životem v neskutečné konstelaci.

Sedm set tisíc lidí volilo při posledních volbách KSČM, minimálně dvojnásobek lidí občas vzpomíná, jak se mělo za socialismu dobře. V drtivé většině to ale neodpovídá realitě.

iDNES.cz -Bohatý speciál idnes.cz věnovaný 40. výročí upálení Jana Palacha. V rubrice najdete vzpomínky pamětníků, dobové fotografie a dokumenty, videa a komentáře historiků.

Průlomové svědectví: Alois Grebeníček zatčené nejen mlátil, ale dával jim i drogy, aby se přiznali. Politickým vězňům, kteří prošli v padesátých letech minulého století rukama vyšetřovatele Státní bezpečnosti (StB) Aloise Grebeníčka, otce dnešního komunistického politika, byly při krutých výsleších podávány drogy. Vůbec poprvé o tom veřej...