Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kterou mohou být Češi právem hrdí. Vždyť která západní kultura vlastní tak unikátní svědectví o životě chasidů ve východní Evropě? Autorka textu rekapituluje Langrovu dráhu učitele náboženství v Praze po návratu z chasidského Belzu.

Knižní řada si klade za cil zpřístupnit odborníkům i široké veřejnosti současné bádání o moderních židovských dějinách a kultuře v českých zemích a střední Evropě v období od 18. století do současnosti. Reaguje tak na nedostatek publikovaných kvalitních prací v češtině a chce podnítit a metodicky inspirovat další výzkum o Židech v českých...

V Československu ani v Polsku nezapadali německy hovořící Židé do uměle vytvořených černobílých kategorií národních nepřátel na jedné straně a vlastenců - „národně spolehlivých“ - na straně druhé. Jaké byly jejich osudy bezprostředně po osvobození a ukončení II. světové války?

Dílo židovského básníka, spisovatele a lékaře Siegfrieda Kappera jako by rámovaly dvě reflexe z pera slavných českých spisovatelů, Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudy. Oba texty vyvolávají řadu otázek a jen těžce se zařazují do kontextu celoživotního literárního díla těchto významných představitelů české literatury.

Studie se snaží nalézt odpověď na otázku, co bylo příčinou zásadní proměny v životě Židů a židovské náboženské komunity v českých zemích, autorka analyzuje dlouhodobý proces, který se odvíjel již od konce 19. a počátku 20. století a který kulminoval v období první československé republiky.