Josef Mlejnek jr.
Články tohoto autora
Osvobození koncentračního tábora Gęsiówka během Varšavského povstání v srpnu 1944
Skautský oddíl, jenž by se za normálních okolností učil rozeznávat stopy zvěře, drtí vycvičené německé vojáky ve stylu hollywoodského akčního filmu. Navíc disponuje tankem a osvobození židovští vězni se takřka okamžitě šikují do boje. Nejde o výplod fantazie, ale o reálie osvobození koncentračního tábora Husí farma, k němuž došlo 5. srpna...
Atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944
Podle britského státníka 19. století Benjamina Disraeliho „vražda nikdy nezměnila světové dějiny“. Platilo by to ale i v případě, pokud by se podařil atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944, který tvořil součást plánu německého hnutí odporu na svržení nacistického režimu? I na zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Bitva u ostrova Vis v červenci 1866 a rakouská námořní moc
Bitva mezi rakouskou a italskou flotilou u dalmatského ostrova Vis, k níž došlo 20. července 1866, vstoupila do dějin námořních střetnutí. Byla totiž první velkou bitvou obrněných lodí a zároveň poslední, jíž se spolu s nimi účastnily plachetní lodi. Byla též poslední velkou námořní bitvou, v níž se uplatnil taran jako hlavní bojová takti...
Boj o Modrou stuhu
Přezdívku „honicí psi“ si vysloužily velké osobní rychloparníky, které na počátku dvacátého století nasazovali britští a němečtí rejdaři na transatlantické linky, aby zvládli rostoucí příliv vystěhovalců do USA. Cestu přes oceán zvládly zhruba za pět dní. Na souboj o Modrou stuhu, tedy o nejrychlejší překonání Atlantiku osobní lodí, zaost...
Pád Port Arthuru v lednu 1905 a rusko-japonská válka
„Je to jedna z nejúžasnější věcí v dějinách diplomacie. Země, která byla beznadějně poražena ve všech bitvách a její loďstvo smeteno z moří, diktovala podmínky vítězi,“ zhodnotil mírovou smlouvu zakončující rusko-japonskou válku v roce 1905 deník New York Times. A právě na tento konflikt zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek....
Křižník Potěmkin: film a skutečnost
Němý film Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna z roku 1925 se považuje za jedno z nejlepších filmových děl vůbec, byť jde zároveň o snímek nepokrytě ideologický a propagandistický. Nakolik koresponduje s historickou událostí, která mu sloužila za předlohu, se vzpourou na ruské válečné lodi Kníže Potěmkin z roku 1905? I na to zaostřili Pet...
Historie plánů na bombardování New Yorku
Už v roce 1938 požadoval vrchní velitel nacistického letectva maršál Hermann Göring vývoj letadla, které by bylo schopno doletět na východní pobřeží Spojených států a svrhnout bomby na New York a další americká velkoměsta. Útok z 11. září 2001 má řadu významných, byť nakonec neuskutečněných předchůdců. A tyto historické projekty, jak zas...
Korejská válka
Přestože Američané ztratili v Korejské válce skoro stejně mužů jako ve válce ve Vietnamu, stala se polozapomenutým konfliktem, jenž se do povědomí širší veřejnosti dostal až díky seriálu MASH. Na Korejskou válku, která formálně stále trvá, byť reálně ji ukončilo příměří uzavřené 27. července 1953, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...
Československé parlamentní volby 1920
Lišily se nějak současné volby od těch konaných v době první republiky? Za první republiky například platila volební povinnost, a občan, jenž se k volbám nedostavil, mohl počítat třeba s trestem několika dní vězení. Na první parlamentní volby v Československu, které se konaly v dubnu 1920, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Československá ústava z roku 1920
Dne 29. února 1920, v přestupném dni přestupného roku, schválilo československé Národní shromáždění novou ústavu tehdy čerstvě existujícího státu. Jak probíhal proces schvalování a jak ústava upravovala pravomoci státních orgánů včetně úřadu prezidenta? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Krvavá neděle 1905
V neděli dvaadvacátého ledna 1905 kráčeli petrohradští dělníci v průvodu, který připomínal procesí, aby předali carovi své ponížené požadavky. Do jejich zástupu stříleli vojáci, byli mrtví a ranění. Co této „krvavé neděli“ předcházelo a k čemu vedla, na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Bitva o Gallipoli
Devatenáctého února 1915, téměř před sto lety, začala bitva o Gallipoli. Britští a francouzští vojáci, kteří se vylodili u úžin spojujících Černé a Středozemní moře, strávili v zákopech zoufalý rok, než se je Londýn a Paříž rozhodly evakuovat. Na tuto bitvu, které Britové říkají Operace Dardanely, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...
Maďarská republika rad
Maďarská republika rad sice existovala krátce, od 21. března do 1. srpna 1919, ale po bolševickém Rusku to byla druhá republika sovětského typu v Evropě. Mohl se komunismus ve střední Evropě prosadit už po první světové válce? A jak se proti Maďarské republice rad, jež se začala agresivně šířit i na Slovensko, bránilo čerstvě vzniklé Česk...
Volkswagen Brouk a Hitlerova politika lidového vozu
„Chceš-li jezdit ve svém autu, spoř si týdně pětimarku,“ znělo heslo kampaně, která každému spořádanému občanu Hitlerovy Třetí říše slibovala vlastnictví rodinného automobilu. Hitler však rozpoutal světovou válku, a Němci se tak „lidového vozu“, v překladu volkswagenu, dočkali až po ní, kdy se tento automobil, známý pod přezdívkou brouk, ...
Anticharta
Dvacátého osmého ledna 1977 se v Národním divadle konalo shromáždění, na němž měli umělci, a to zejména herci, odsoudit signatáře Charty 77, která ovšem v Československu nebyla nikde zveřejněna. Na toto shromáždění a na celou kampaň spjatou s takzvanou Antichartou zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Neznámí předchůdci a následovníci Jana Palacha
Dne 20. ledna 1969 se na schodech Národního muzea v Budapešti na protest proti okupaci Československa, přítomnosti sovětských vojsk v Maďarsku a na podporu činu Jana Palacha polil benzínem a zapálil šestnáctiletý učeň Sándor Bauer. Patří k řadě „živých pochodní“, k lidem, kteří se v komunistických zemích upálili podobně jako Jan Palach, n...
Ryszard Siwiec a jeho protest
„Já, Ryszard Siwiec, zdráv na těle i na duchu, jsem se po dlouhém boji a úvaze rozhodl vyjádřit protest proti totální tyranii zla, nenávisti a lži, které ovládají svět,“ uvedl ve své závěti muž, jenž se upálil ve Varšavě 8. září 1968, tedy několik měsíců před Janem Palachem. Na motivy a provedení činu Ryszarda Siwce i na jeho osobnost zao...
Dělnický prezident Klement Gottwald
14. června uplyne pětašedesát let od zvolení Klementa Gottwalda prezidentem. Rudé právo tehdy psalo o „Přemyslovi od pluhu – Klementu Gottwaldovi z dílny“. Dělnický prezident se však na Hradě utápěl v alkoholu, a řada zasvěcených lidí z vedení strany si vlastně oddychla, že byl takto včas „uklizen“, neboť problémy s pitím měl již delší do...
Ludvík Napoleon prezidentem aneb první přímá volba prezidenta v Evropě v prosinci 1848
Dne 10. prosince 1848 byl francouzským prezidentem zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec slavného Napoleona Bonaparta. Šlo o historicky první a na dlouhou dobu poslední přímou volbu prezidenta v Evropě. Na její příčiny, průběh i na to, jak Ludvík Napoleon silný prezidentský mandát zneužil k vyhlášení císařství, zaostřili Petruška Šust...
Poslední volba T. G. Masaryka prezidentem
Dne 24. května 1934 byl počtvrté a naposledy zvolen prezidentem T. G. Masaryk. Nicméně čtyřiaosmdesátiletého zakladatele Československa tehdy sužovaly vážné zdravotní problémy a volbu navíc provázely obstrukce komunistů. Na okolnosti poslední Masarykovy prezidentské volby zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.