Zemřel Samuel Willenberg, poslední přeživší z vyhlazovacího tábora Treblinka
Respekt.cz - Ve věku 93 let zemřel Samuel Willenberg, kterému se podařilo uprchnout v roce 1943 z nacistického vyhlazovacího tábora Treblinka; byl posledním přeživším tohoto tábora smrti. Přečtěte si rozhovor, který vznikl v roce 2013.
Bylo jich pár desítek. Patřili ke svědkům nejhrůznějších masových vražd v novodobé historii. Před sedmdesáti roky – v srpnu 1943 – zorganizovali povstání na místě, odkud se nikdo neměl vrátit živý: v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na území okupovaného Polska. Samuel Willenberg (90) byl jedním z nich. Jako jeden z mála vězňů povstání přežil a dočkal se konce války. Své vyprávění i po mnoha letech přerušuje pláčem.
I když nám někdo něco dopředu říká, stejně tomu nevěříte.
Jako vězeň Treblinky jste viděl jít na smrt statisíce lidí. Dají se hrůzy Treblinky vůbec slovy popsat a vyjádřit tak, aby je dnešní člověk pochopil?
Nedají. Co z toho vyberete? Lidi, kteří se těsně před smrtí dusí? Mrtvoly, které se pálí na ohni? Lidi zasypané pískem, z něhož ještě trčí jejich ruce? Když jsem na podzim 1942 přijel do Treblinky, zasypávali nacisté místo zvané Lazaret. To byla v táboře taková dřevěná budova, vypadala jako lékařský objekt, vlál na ní praporek s červeným křížem. Posílali tam z transportu staré a nemocné lidi. Aby nepřekáželi davu, který hnali do plynových komor. Lidé vešli dovnitř, do jakési čekárny, bylo tam čisto, lavičky teplé, pošité filcem, a vyprávěli si o nemocech. Řekli jim, že je za chvilku prohlédne lékař, ať si odloží oblečení. Tak se svlékli a vydali se chodbou k rampě, pod kterou byla velká jáma. Nad ní stál ukrajinský dozorce a zastřelil každého, kdo přišel. Těla, naházená na sebe, pak stráže pálily...
Celý článek čtěte ZDE