ZÁVĚRY JALTSKÉ ( KRYMSKÉ) KONFERENCE TŘÍ MOCNOSTÍ
(11. 2. 1945)

P R O H L Á Š E N Í
presidenta Spojených států Amerických, předsedy Rady lidových komisařů
Svazu sovětských socialistických republik a ministerského předsedy Velké
Británie o výsledcích krymské konference 11. února 1945.

I. PORÁŽKA NĚMECKA

Projednali jsme a potvrdili vojenské plány tří spojeneckých mocností pro konečnou porážku společného nepřítele. V době konference se denně scházely vojenské štáby tří spojeneckých národů. Jejich porady byly všestranně uspokojivé a jejich výsledkem je ještě těsnější koordinace  válečného úsilí tří spojenců než kdykoli předtím. Vyměnili jsme si nejúplnější informace. Zcela jsme dohodli a podrobně jsme stanovili dobu, rozsah i koordinaci nových, ještě mohutnějších úderů našich vojsk a letectva do srdce Německa od východu, západu, severu a jihu. Naše společné vojenské plány vejdou ve známost teprve tehdy, až je budeme provádět, jsme však přesvědčeni, že velmi těsné pracovní společenství tří štábů, k němuž na této konferenci došlo, zkrátí válku. Naše tři štáby se budou scházet i nadále, kdykoli bude třeba. Nacistické Německo je odsouzeno k zániku. Pokusí-li se německý národ pokračovat v beznadějném odporu, zaplatí svou porážku ještě dráže.

II. OKUPACE A KONTROLA NĚMECKA

Dohodli jsme se na společné politice a společných plánech, jak vynutíme splnění podmínek bezpodmínečné kapitulace, které společně uložíme nacistickému Německu, až bude německý ozbrojený odpor z cela zlomen. Tyto podmínky oznámíme až po konečné porážce Německa. Podle sjednaného plánu obsadí v Německu každá z armád tří mocností samostatné pásmo. V plánu je postaráno o koordinování správy a kontroly, kterou bude vykonávat ústřední Kontrolní komise se sídlem v Berlíně, složená z vrchních velitelů tří mocností. Bylo ujednáno, že tři mocnosti pozvou Francii, aby převzala, bude-li si přát, jedno okupační pásmo a stala se čtvrtým členem Kontrolní komise. Hranice francouzského pásma budou 2
ujednány mezi zúčastněnými čtyřmi vládami prostřednictvím jejich zástupců v Evropské poradní komisi. Je naším nezměnitelným cílem zničit německý militarismus a nacismus a zajistit, aby Německo nebylo už nikdy schopno rušit světový mír. Jsme rozhodnuti odzbrojit a rozpustit všechny německé ozbrojené síly, rozbít provždy německý hlavní štáb, který po každé znovu připravoval vzkříšení německého militarismu, odstranit nebo zničit všechno německé vojenské zařízení, vyřadit nebo kontrolovat všechen německý průmysl, kterého by se mohlo použít k válečné výrobě, potrestat spravedlivě a rychle všechny válečné zločince a vymáhat věcné reparace za to, co Němci zničili; vyhladit nacistickou stranu, nacistické zákony, organisace a instituce, vymýtit z veřejných úřadů i z kulturního a hospodářského života všechen nacistický a militaristický vliv a učinit v Německu i jiná dohodnutá opatření, pokud budou nezbytná pro budoucí mír a bezpečnost světa. Nezamýšlíme zničit německý národ, avšak teprve po vykořenění nacismu a militarismu budou Němci mít naději, že budou moci žít důstojně a že se jim dostane místa ve společenství národů.

III. NĚMECKÉ REPARACE

Uvažovali jsme o problému škod, jež v této válce způsobilo Německo Spojeným národům, a uznali jsme za spravedlivé, aby Německo bylo zavázáno poskytnout věcnou náhradu za tyto škody v míře co největší. Bude zřízena komise pro náhrady škod. Komise bude pověřena zkoumat otázku, v jakém rozsahu a jakými způsoby mají být nahrazeny škody, jež Německo způsobilo spojeneckým zemím. Tato komise bude pracovat v Moskvě.

IV. KONFERENCE SPOJENÝCH NÁRODŮ

Jsme pevně rozhodnuti založit s našimi spojenci co nejdříve obecnou mezinárodní organizaci pro udržování míru a bezpečnosti. Soudíme, že je to nezbytné jak proto, abychom zabránili agresi, tak proto, abychom odstranili politické, hospodářské a sociální příčiny války těsnou a trvalou součinností všech mírumilovných národů. Základy k tomu byly položeny v Dumbarton Oaks. Tam však nebylo dosaženo dohody o důležité otázce způsobu hlasování. Nynější konferenci se podařilo tuto nesnáz vyřešit. Usnesli jsme se svolat na den 25. dubna 1945 do San Franciska ve Spojených státech konferenci Spojených národů, aby připravila chartu takové organisace podle směrnic navržených na pracovních poradách v Dumbarton Oaks.

3
Poradíme se neprodleně s vládou čínskou a prozatímní vládou francouzskou a požádáme je, aby společně s vládami Spojených států, Velké Británie a Svazu sovětských socialistických republik převzaly iniciativu k pozvání na konferenci. Jakmile budou porady s Čínou a Francií skončeny, bude text návrhu o způsobu hlasování uveřejněn.

V. PROHLÁŠENÍ O OSVOBOZENÉ EVROPĚ

Vypracovali a schválili jsme prohlášení o osvobozené Evropě. Toto prohlášení zajišťuje koordinaci politiky tří mocností a společný postup, aby se politické a hospodářské problémy osvobozené Evropy řešily podle  demokratických zásad. Text prohlášení zní :
"Předseda Rady lidových komisařů Svazu sovětských socialistických republik, ministerský předseda Spojeného království a president Spojených států amerických se navzájem radili ve společném zájmu národů svých zemí i zemí osvobozené Evropy. Prohlašují společně, že se navzájem dohodli uvádět v soulad politiku svých vlád v přechodném období politické nestálosti v osvobozené Evropě, kdy budou napomáhat národům osvobozeným z nadvlády nacistického Německa i národům bývalých satelitních států Osy v Evropě, aby demokratickými prostředky vyřešily své naléhavé politické i hospodářské problémy. Zavedení pořádku v Evropě a přebudování hospodářského života národů musí se díti takovým způsobem, který umožní osvobozeným národům zničit poslední stopy nacismu a fašismu a vytvořit demokratické zřízení, které si zvolí. Jednou ze zásad Atlantické charty je právo každého národa zvolit si vládní formu, v níž chce žít, a že musí být obnovena státní svrchovanost i samostatná vláda všech národů, jimž je útočné státy násilím odňaly. K vytvoření podmínek, za nichž mohou osvobozené národy vykonávat tato práva, budou naše tři vlády společně pomáhat lidu v každém z osvobozených států i v bývalých satelitních státech Osy v Evropě, kde podle jejich soudu poměry vyžadují: a) vytvořit podmínky vnitřního míru; b) provést neodkladná opatření, aby se pomohlo strádajícímu obyvatelstvu; c) vytvořit prozatímní vládní orgány, v nichž budou zastoupeny všechny demokratické složky obyvatelstva a které budou povinny vytvořit co nejdříve na základě svobodných voleb vládu odpovídající vůli lidu; d) usnadnit provedení takových svobodných voleb tam, kde je potřeba. Tři vlády se budou radit s jinými Spojenými národy a s prozatímními i jinými evropskými vládami, kdykoli se bude jednat o otázkách, na nichž tyto vlády mají přímý zájem.
4
Kdykoli uvedené tři vlády usoudí, že poměry v některém osvobozeném evropském státě nebo v evropském státě, který byl satelitem Osy, vyžadují takovou akci, poradí se neprodleně vzájemně o tom, jak třeba splnit společný závazek stanovený v tomto prohlášení. Tímto prohlášením znovu potvrzujeme svou víru v zásady Atlantické charty, své závazky z Deklarace Spojených národů i své rozhodnutí vytvořit v součinnosti s ostatními mírumilovnými národy světový řád založený na právu, který by byl zaměřen k míru, bezpečnosti, svobodě i blahobytu všeho lidstva. Vydávajíce tato prohlášení, vyslovují tři mocnosti naději, že se k nim v navrženém postupu připojí prozatímní vláda Francouzské republiky."

VI. POLSKO

Přišli jsme na krymskou konferenci rozhodnuti vyřešit své rozpory o Polsku. Pojednali jsme důkladně o všech stránkách této otázky. Znovu potvrzujeme své společné přání, aby bylo zřízeno silné, svobodné,  nezávislé a demokratické Polsko. V závěru svých porad jsme dospěli k dohodě o podmínkách, za nichž by bylo možno vytvořit novou polskou  prozatímní vládu národní jednoty tak, aby ji mohly uznat tři hlavní mocnosti. Dohodli jsme se na tomto :
"Úplným osvobozením Polska Rudou armádou vznikla nová situace. To vyžaduje, aby byla vytvořena polská prozatímní vláda, která by měla širší základnu, než to bylo možné před nedávným osvobozením západního Polska. Prozatímní vláda, která nyní působí v Polsku, měla by tedy být přetvořena na širší demokratické základně tím, že by byli přibráni přední demokratičtí činitelé z Polska samého i z Poláků zahraničních. Tato nová vláda měla by se pak nazývat polská prozatímní vláda národní jednoty. 
V. M. Molotov, Mr. Harriman a Sir A. Clark Kerr jsou zmocněni, aby se jako komise poradili nejprve v Moskvě se členy nynější prozatímní vlády a s jinými polskými demokratickými vůdci z Polska samého i z ciziny, jak reorganisovat nynější vládu podle uvedených směrnic. Tato polská prozatímní vláda národní jednoty bude povinna provést co nejdříve svobodné a ničím neomezené volby na základě všeobecného hlasovacího práva a tajného hlasování. Právo účastnit se těchto voleb a navrhnout své kandidáty musí mít všechny demokratické a protinacistické strany. Až bude tímto způsobem řádně utvořena polská prozatímní vláda národní jednoty, naváže vláda SSSR, která má nyní diplomatické styky s nynější prozatímní polskou vládou, jakož i vláda Spojeného království a
5
vláda Spojených států diplomatické styky s novou polskou prozatímní vládou národní jednoty a vymění si s ní velvyslance, kteří budou svým vládám podávat zprávy o situaci v Polsku. Hlavy tří vlád soudí, že východní hranice Polska má jít po Curzonově linii, při čemž se však v některých oblastech může od ní odchylovat pět až osm kilometrů ve prospěch Polska. Uznávají, že se Polsku musí dostat podstatného územního přírůstku na severu i na západě. Mají za to, že v příhodné době má být zjištěno mínění nové polské prozatímní vlády národní jednoty o rozsahu tohoto zvětšení a že se pak má s konečným vymezením polské západní hranice vyčkat až do mírové konference."

VII. JUGOSLÁVIE

Dohodli jsme se doporučit maršálu Titovi a Dr. Šubašićovi, aby neprodleně uskutečnili svou dohodu a aby na základě této dohody vytvořili  novou vládu. Rovněž doporučujeme, aby nově vytvořená vláda ihned prohlásila, že :
1. Protifašistické shromáždění národního osvobození (AVNOJ) musí být rozšířeno o členy posledního jugoslávského parlamentu (skupštiny), kteří se nekompromitovali spoluprací s nepřítelem, aby tak vznikl sbor, který bude nazván prozatímním parlamentem.
2. Zákonodárná usnesení protifašistického shromáždění národního osvobození (AVNOJ) budou podléhat dodatečnému schválení Ústavodárného shromáždění.  Byly všeobecně probrány také jiné balkánské otázky.

VIII. SCHŮZE ZAHRANIČNÍCH MINISTRŮ

Po celou konferenci se kromě schůzí hlav vlád a zahraničních ministrů denně konaly zvláštní schůze tří zahraničních ministrů a jejich poradců. Tyto porady se ukázaly nejvýš prospěšnými, a proto se konference usnesla, aby bylo pro pravidelnou konsultaci tří zahraničních ministrů vytvořeno stálé zařízení. Zahraniční ministři se budou tudíž scházet tak často, jak toho bude třeba, pravděpodobně asi za tři až čtyři měsíce. Tyto schůze se budou konat střídavě v jednotlivých hlavních městech; první se bude konat v Londýně po konferenci Spojených národů o světové organisaci.

IX. JEDNOTA V MÍRU I VE VÁLCE
6
Naše setkání zde na Krymu znovu potvrdilo naše společné odhodlání udržovat a posilovat v nastávající mírové době onu jednotu v cílech i v činnosti, která umožnila a zajistila vítězství Spojených národů v této válce. Jsme přesvědčeni, že je to svatou povinností našich vlád k našim národům i ke všem národům celého světa. Jedině potrvá-li a bude-li vzrůstat součinnost a porozumění mezi našimi třemi zeměmi i mezi všemi mírumilovnými národy, bude možné uskutečnit nejvyšší tužbu lidstva, bezpečný a trvalý mír, který podle slov Atlantické charty "zaručí, že všichni lidé ve všech zemích budou moci prožít svůj život beze strachu a nouze". Vítězství v této válce a zřízení navržené mezinárodní organizace bude dosud největší historickou příležitostí vytvořit v budoucích letech podstatné předpoklady takového míru.

                                                                                Podepsáni :
                                                                          Winston S. Churchill
                                                                          Franklin D. Roosevelt
                                                                          J. V. Stalin

Zdroj: Z. Veselý (ed.): Světová politika 20. století v dokumentech (1900- 1945).
Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, s. 277 – 282.