Moderní-Dějiny.cz

Volá Londýn

Publikováno: 2.12.2012, Aktualizováno: 3.4.2014 22:05

Představujeme vám pracovní list, který analyzuje čtyři  krátká videa. Ta dokumentují působení Oty Ornesta a Josefa Schwarce – Červinky v československé sekci zahraničního servisu BBC v Londýně, kde během II. světové války oba pracovali  společně s Pavlem Tigridem jako rozhlasoví redaktoři a hlasatelé. Jedná se o filmový sestřih, jehož podkladem byl téměř čtyřhodinový záznam dvou interview pocházejících z databáze USC Shoah Foundation. Tento společný projekt Moderních dějin a USC Shoah Foundation vznikl jako jeden z výstupů expertního semináře pro učitele „Svědectví pamětníků ve výuce pro 21. století“, který proběhl v srpnu roku 2012 v centru vizuální historie Malach v Praze na Malé Straně.

Volá Londýn

 

Emigrace
15. březen 1939 Otovi Ornestovi a Josefu Schwarzovi kompletně změnil život. Ota Ornest tehdy působil v plzeňském Městském divadle a byl z něj na hodinu propuštěn. Josef Schwarz byl málem zatčen gestapem, když pálil odborářské seznamy. Tehdy bydlel v Praze s Pavlem Tigridem a znal se osobně s básníkem Jiřím Ortenem, shodou okolností  šlo o bratra Oty Ornesta. Následující sestřih popisuje, jaká byla motivace těchto dvou mladých mužů odejít do ciziny, opustit v protektorátu své příbuzné a blízké. Snímek ukazuje, jak složité rozhodnutí to bylo. Zatímco se Josefu Schwarzovi, opět společně s Pavlem Tigridem, podařilo dostat kuriózně vlakem přes německou Třetí říši do Holandska a Anglie, tak cesta Oty Ornesta byla delší jak časově, tak vzdálenostně. Vedla po tzv. Legionářské cestě přes Moravskou Ostravu do  Polska, pak přes Švédsko do Anglie.


 
Stopáž: 10:08 min.
Střih: Marcel Mahdal

 

České vysílání BBC
Po vyhlášení války Německu začala BBC 5. Září 1939 vysílat v češtině pravidelně. Zpočátku 15 minut denně, ale koncem roku 1939 už BBC vysílala česky (a nepravidelně i slovensky) třikrát denně po patnácti minutách. Vysílalo se nejprve z improvizovaných studií (zřízených na bruslařském kluzišti v londýnské čtvrti Maida Vale) potom z Broadcasting House a přilehlých detašovaných pracovišť, a konečně z dnešního sídla v Bush House, který byl vybudován, aby se těsně před hospodářskou krizí stal dalším z obchodních center ve středu Londýna. Za protektorátu okupanti trestali poslech zahraničního rozhlasu smrtí; většina přijímačů nemohla ladit krátké vlny. Tomu se dalo odpomoci způsobením zkratu na ladící cívce improvizovaným kovovým vodičem. Říkalo se mu "čerčílek" a nejefektivnější byla jubilejní stříbrná desetikoruna k 10. výročí republiky.

Málokterý posluchač si za války uvědomoval, že vlastně poslouchá dvojí vysílání – zahraniční vysílání BBC a vysílání československé vlády v exilu. Vedle promluv Eduarda Beneše se k posluchačům obraceli zejména populární Jan Masaryk a také ministři Ripka a Drtina, Clementis a představitelé komunistů v exilu Nosek, Valo a Hodinová-Spurná.
Po definitivním uznání čs. vlády BBC postoupila tomuto vysílání dva další časy; byly ohlašovány jako Hlas svobodné republiky a tlumočily převážně vládní stanovisko a výzvy k různým akcím.

Vedoucí československého oddělení byla Sheila Grant-Duffová, autorka knihy Europe and the Czechs. V redakci pracoval Josef Kodíček, G. Stern, Josef Kosina. K nim se později přidali právě Pavel Tigrid, Ota Ornest, Josef Schwarz a další. V následujícím videu popisují Ota Ornest a Josef Schwarz svůj nástup k české redakci BBC a strukturu vysílání, nutnost překladů do a z angličtiny kvůli zásahům cenzorů. Ota Ornest popisuje, jak obtížná byla hlasatelská práce zejména během Heydrichiády, kdy vzdávali holt popraveným. Ota Ornest v něm vzpomíná na své onemocnění tuberkulózou a na dopis od Pavla Tigrida, ve kterém mu sděloval, že se Spojenci právě vylodili v Normandii.


 
Stopáž: 11:09 min.
Střih: Marcel Mahdal

Bombardování Londýna
Ota Ornest vzpomíná na těžkosti každodenního života v Londýně sužovaného častým bombardováním, chození do krytů, denní divadelní představení a projekce v kinech přerušovaná bombovými útoky, výbuch rakety V-2, kterého byl svědkem, statečnost a klid všech Britů během náletů.


Stopáž: 7:28 min.
Střih: Marcel Mahdal


Konec války
8. května 1945 měl Ota Ornest pro domácí posluchače v protektorátu referovat ze zvláštního stanoviště BBC přímo na Piccadilly v centru Londýna o oslavách konce války po německé kapitulaci. Přenos však neproběhl, protože byl na poslední chvíli odvolán kvůli zprávám z Prahy, kde právě probíhaly těžké boje. Pavel Tigrid společně s Otou Ornestem však chtěli české posluchače povzbudit zprávou o pomoci české letky bojující Praze. Po odvysílání zprávy se však redaktoři dozvěděli, že letka musela nuceně dosednout již v Remeši pro nesouhlasné stanovisko sovětů, kteří akci zablokovali, protože chtěli Prahu osvobodit sami.


Stopáž: 6:30 min.
Střih: Marcel Mahdal


Rozhovor s Otou Ornestem byl natočen pro USC Shoah Foundation 22. března 1996 a vedla jej Eva Dušková.
Interview s Josefem Schwarzem byl natočen 29. července 1996 za dotazování Miriam Ledererové.


Životopisy pamětníků:

Ota Ornest (6. července 1913 Kutná Hora – 4. srpna 2002 Praha),
Ota Ornest, vlastním jménem Ota Ohrenstein, byl český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských, bratr básníka Jiřího Ortena. Ve druhé polovině 30. let studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. Byl hercem a režisérem Středočeské činohry J. Burdy, košického Národního divadla, a pak plzeňského Městského divadla. Krátce po 15. březnu 1939, který jej zastihl v plzeňském angažmá, odešel přes Ostravu a Polsko do exilu ve Velké Británii. Za 2. světové války se i nadále věnoval divadlu, redigoval časopis Mladé Československo a od roku 1941 působil v československém rozhlasovém vysílání BBC, nejdříve jako překladatel a hlasatel, později i jako spoluautor a autor relací. Po skončení druhé světové války nastoupil do Realistického divadla. Od roku 1950 do roku 1972 zastával funkci ředitele Městských divadel pražských a patřil ke vůdčím osobnostem tzv. „zlaté éry“ Městských divadel také jako režisér a dramaturg. Pražskému publiku představil řadu významných autorů, v mnoha případech ve vlastním překladu (přeložil 60 divadelních her). Spolupracoval také s Alfrédem Radokem. V únoru roku 1972 byl odvolán z funkce. Byl však ponechán v divadle jako režisér do doby svého plánovaného penzionování v roce 1977. V roce 1977 však byl zatčen a při závěrečném přelíčení ve dnech 17. - 18. října 1977 u Městského soudu v Praze odsouzen v procesu vedeném s Václavem Havlem, Františkem Pavlíčkem a Jiřím Ledererem na tři a půl roku nepodmíněně za trestný čin podvracení republiky za to, že napomáhal dovozu literárních děl zakázaných autorů do zahraničí. Šlo zejména o paměti Prokopa Drtiny. Ve fyzické a psychické tísni podlehl nátlaku StB a za slib milosti se v televizi veřejně kál. Ještě před svým zatčením dvakrát prodělal infarkt a trpěl cukrovkou. U Nejvyššího soudu dosáhl snížení trestu na dva a půl roku, poté dostal prezidentskou milost a 6. dubna 1978 byl propuštěn z vězení. V 80. letech redigoval pro Židovskou obec v Praze věstník Žno a Židovskou ročenku. Byla to jediná nabídka oficiální práce, kterou mohl sehnat, což mu pomohlo nebýt "přiživníkem" bez razítka v občanském průkazu.


Ukázka z knihy: MOTL, Stanislav. Mraky nad Barrandovem. Vyd. 1. V Praze: Rybka Publishers, 2006, 310 s., [16] s. čb obr. příl. ISBN 80-861-8251-7.
VZPOMÍNKA DRAMATIKA OTY ORNESTA
„Patnáctý březen mě zastihl v Plzni, kde jsem byl v angažmá. Dostal jsem se tam z Košic, tam jsem v sezóně 1937 až 1938 působil jako herec a režisér české a slovenské činohry. V Plzni jsem také prvně uviděl německé tanky a po zuby ozbrojené německé okupanty. Ředitel divadla Zítek mi pak suše řekl, že musím okamžitě z divadla. Nikdo se mnou nepromluvil, zastrašení kolegové se otáčeli zády...
Pak mám v sobě další vzpomínku: První máj 1939. Jsem v Praze, jdu od Klárova k nábřeží a vcházím do své oblíbené kavárny. U stolu sedí známí, tváří se podivně, nerozumím tomu. ,Co se děje?'... ,Copak ty sis ničeho nevšiml? Tak se podívej na tu stěnu,' slyším odpověď. Podívám se určeným směrem a - Návštěvy Židů nejsou vítány, čtu nápadně vyvedený nápis. Nic takového jsem dosud nikde neviděl. Nařízení tohoto druhu nebyla ještě obvyklá. Horlivý nájemce kavárny chtěl být, jak se říká, první. Zavolal jsem vrchního, zaplatil a odešel pryč. Tehdy jsem si uvědomil, že musím pryč. Jestli chci přežít, musím odejít. Na rodinné radě jsme rozhodli, že nejprve odejdu za hranice s bratrem Jiřím (básník Jiří Orten - pozn. S. M.). Později měla za námi odejít maminka a tehdy desetiletý bratr Zdeněk (Zdeněk Ornest, po válce známý český herec - pozn. S. M.). Maminka však byla proti a Jirka to nakonec vzdal taky. Mně se pak podařilo přes Ostravu a Polsko dostat do Velké Británie. Divadlo jsem dělat nepřestal. V londýnském Arts Theatre jsme s několika přáteli po paměti rekonstruovali Burianovy Lidové suity, v Rudolf Steiner Hall jsme připravili vzpomínkový večer věnovaný Karlu Čapkovi. Dělal jsem ochotnické divadlo, redigoval časopis Mladé Československo a od roku 1941 jsem byl v BBC - jako překladatel a hlasatel, později i jako autor a spoluautor některých relací. Až po válce jsem se dozvěděl, že maminku se Zdeňkem čekal Terezín. Zdeněk pak putoval do Osvětimi a do dalších koncentračních táborů. Naštěstí oba přežili. Na rozdíl od Jiřího, který tragicky zahynul v jedenačtyřicátém roce..."

Josef Schwarz (16. červen 1915 Luže - 23. srpen 2003 Praha)
byl český rozhlasový režisér, herec a překladatel. Narodil se v rodině podnikatele Viktora Schwarze v městečku Luže. Studoval gymnázium ve Vysokém Mýtě, v Chrudimi a v Pardubicích, ale žádné nedokončil. Nakonec odešel do Prahy, kde studoval jednoroční obchodní školu. Poté pracoval (1935-1937) jako úředník u firmy Philips. Za vlastní úspory ale začal studovat dramatické oddělení pražské konzervatoře. Jeho přáteli byli Pavel Tigrid a Jiří Orten. Jeho první rozhlasovou úlohou byla recitace veršů Vítězslava Nezvala v roce 1937. 23. března 1939 uprchl spolu s Pavlem Tigridem do Velké Británie. Zde nejprve absolvoval kurs pro svářeče a pracoval v továrně. I během války pořádali spolu s Otou Ornestem a Josefem Ledererem divadelní představení. V roce 1941 byl spolu s Otou Ornestem přijat do československé redakce BBC. V roce 1944 onemocněl tuberkulózou. Léčil se v jižní Anglii a po skončení války ve švýcarském Davosu. Zde přeložil svou první knihu (William Saroyan: Jmenuji se Aram). V roce 1947 nastoupil do Československého rozhlasu. Aby nedocházelo k záměně se stejnojmenným dalším zaměstnancem rozhlasu, zvolil si pseudonym s příjmením své matky za svobodna - Červinka. V roce 1952 byl pro svou bývalou spolupráci s BBC a další kádrové důvody (syn továrníka, přítel Pavla Tigrida, bratr emigranta) propuštěn, ale po jisté době opět přijat. Věnoval se rozhlasové režii, recitaci a překladům z angličtiny.

Projekt „Svědectví pamětníků ve výuce pro 21. století“
USC Shoah Foundation - Institut pro vizuální historii a vzdělávání letos spustil expertní mezinárodní vzdělávací program pro učitele v Evropě, nazvaný Svědectví pamětníků ve výuce pro 21. století. Program je zaměřen na vzdělávací využití téměř 52 000 svědectví pamětníků holocaustu a dalších svědků uchovávaných v archivu Institutu. Svědectví mají sloužit k rozvoji studentské gramotnosti, posílení schopností kritického myšlení a podpoře zodpovědného občanství.

Poslechněte si reportáž Jana Sedmidubského na rozhlasové stanici Vltava o Pavlu Tigridovi a Jazykovém gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě ZDE.


Archiv USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.

Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).

 



Přílohy

pdf
Pracovní list Volá Londýn
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 6,82 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Pokyny_k_pracovnimu_listu_Vola_Londyn
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 1,09 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

11.6.

Jiří Potůček - krycím jménem Alois Tolar

Jiří Potůček byl českým parašutistou, vycvičeným za II. světové války v Anglii. Biografická prezentace shrnuje...
26.1.

Přehled činnosti čs. zahraničního letectva na Západě podle úředních pramenů (1945)

Kvalitní digitální kopie knihy o československých letcích na Západě za II. světové války. Autor v ní shrnul zá...
23.1.

Narozeni ve městě, které se stalo Auschwitzem

Tento střihový film, který si můžete stáhnout do svého počítače, obsahuje úryvky ze svědectví pamětníků Holoca...
15.1.

"Pan president se nám vrátil" - brožura o Edvardu Benešovi z roku 1947

Digitální kopie publikace osobního tajemníka Edvarda Beneše v londýnské emigraci Eduarda Táborského, v níž zac...
26.8.

Termíny putování výstavy o Pavlu Tigridovi ve školním roce 2013/2014

Termíny putování výstavy ve školním roce 2013/2014 a podmínky pro vystavující školy. Tato výstava vznikla v rá...
17.11.

IWitness - databáze pamětníků holokaustu on-line

Chcete vyhledávat v databázi pamětníků podle klíčových slov a stříhat z nich vlastní videa? Chcete si procviči...
26.9.

Naše nová výstava: Pavel Tigrid – slovy proti totalitám

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava-Poruba a Občanské sdružení PANT vás srdečně zvou na vernisáž výstavy ...
4.9.

Interview s Jaroslavem Krausem z databáze USC Shoah Foundation

Jaroslav Kraus popisuje svůj útěk z evakuačního transportu. Šlo o stejný transport, který se později proslavil...
1.6.

Pavel Tigrid novinář

Nabízíme vám pracovní list a výukovou prezentaci, které pojednávají o Pavlu Tigridovi, jedné z nejvýznamnějšíc...
4.10.

Artur Radvanský vzpomíná na převádění na Ostravsku

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii pr...
4.10.

Jan Orlík vzpomíná na převádění na Ostravsku

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii pr...
4.10.

Pavel Vranský vzpomíná na převádění na Ostravsku

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii pr...
6.10.

Jedinečné svědectví pana Viktora Laše

Patnáctiminutový filmový úryvek z jedinečného svědectví pana Viktora Laše (1923-2004), který byl na základě ra...

_Prameny

Operační rozkaz č. 00485 Nikolaje Ježova (zahájení tzv. Polské operace)

Aktualizováno: 14.9.2017 12:54 | Rubrika: Evropa a svět mezi válkami, Dějiny Polska
Operační rozkaz č. 00485 Nikolaje Ježova (zahájení tzv. Polské operace)

Příkaz lidového komisaře vnitra Nikolaje Ježova č. 00485 z 11. srpna 1937 z doby Velkého teroru v SSSR popisoval údajnou "fašisticko-povstaleckou, špionážní, diverzní, poraženeckou a teroristickou činnost" polské rozvědky v SSSR a...

_Metodika

Józef Piłsudski o sobě a jiní o něm

Aktualizováno: 16.10.2017 08:32 | Rubrika: Evropa a svět mezi válkami, Dějiny Polska
Józef Piłsudski o sobě a jiní o něm

Výbor textů k jednotlivým etapám života polského státníka, generála, bojovníka za nezávislý stát i kontroverzního tvůrce autoritativního režimu Józefa Piłsudského. Pasáže vybrané z rozsáhlejších textů tak na malé ploše v hutném vý...

_Aktuality

Odboj a odpor proti komunistickému režimu: Případ Světlana

Aktualizováno: 19.10.2017 20:38 | Rubrika: Vzdělávání
Odboj a odpor proti komunistickému režimu: Případ Světlana

Seminář pro učitele dějepisu a občanské výchovy je zaměřen na fenomén protikomunistické rezistence na počátku 50. let. Na konkrétním případu organizace Světlana budeme ilustrovat, co to byl protikomunistický odboj, resp. co o něm ...

_Dějiny v médiích

Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

Aktualizováno: 12.10.2017 14:02 | Rubrika: Česko
Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

irozhlas.cz - Začalo to nečekaným úspěchem v bitvě u Zborova, kdy si českoslovenští legionáři získali důvěru a obdiv Rusů. Prozatímní vláda tehdy svolila, aby se malé jednotky začaly rozšiřovat, a položily tak základ armády budouc...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT