Moderní-Dějiny.cz

Voices of Freedom - diskusní scéna Moderních dějin.cz na Colours of Ostrava!

Publikováno: 12.7.2015, Aktualizováno: 20.7.2015 21:33
Autor: (red)

Zveme všechny milovníky dobré hudby a také historie na diskusní a filmovou scénu Moderních dějin.cz a Evropské komise na festivalu Colours of Ostrava. Bude zaměřena na otázky nedávné minulosti, aktuální přítomnosti i nejisté budoucnosti. Debatovat se bude Rusku a Evropě, protestu a revoltě v dějinách i o tom, co přišlo po osvobození v roce 1945.

Voices of Freedom - diskusní scéna Moderních dějin.cz na Colours of Ostrava!

Voices of Freedom
program diskusní scény Moderních dějin.cz a Evropské komise


PÁTEK 17. července, 12.00–17.30 

Protest a revolta
Známe kořeny protestů proti politickému establishmentu v dějinách a revolt ve světě umění? Čím posunuly hranice hudby protestsongy? Jak se žilo československé opozici za totality? Kde začíná a končí má svoboda?
Moderuje a provází: Petruška Šustrová (překladatelka a publicistka)
V průběhu odpoledne budou čteny ukázky z knihy Karneval revoluce o protestech ve střední Evropě v druhé polovině 80. let. (čte herec Přemysl Bureš)

12,00 – 12,20
projekce krátkometrážního filmu Nepřizpůsobiví – Miroslav Skalický
(PANT 2014)
Film vychází z pamětnické výpovědi Miroslava „Skaláka“ Skalického. Jeho vyprávění doplňují záběry interiéru a exteriéru mlýna v Meziříčku u Želetavy. Pamětník se v krátkosti věnuje popisu kulturního života undergroundové subkultury v ČSSR. Ve vyprávění se dále zastavuje u popisu dopadů represivní činnosti Státní bezpečnosti na život vlastní rodiny. Stranou Skalákovy pozornosti nezůstává líčení odchodu z vlasti ani zapojení do aktivní exilové práce.

12,30 – 13,15
Protestsong a revolta v hudbě – přednáška Josefa Rauvolfa s hudebními ukázkami
Josef Rauvolf – překladatel a publicista

13,15 – 13,30
projekce krátkometrážního filmu Šafrán (PANT 2014)
Dokumentární snímek je výpovědí některých členů neoficiálního sdružení folkových písničkářů Šafrán, které v Československu působilo v 70. letech. Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Petr Lutka a Dagmar Andrtová-Voňková vzpomínají na normalizaci, na konfrontaci s režimem i na krušná léta v emigraci, ke které byli někteří donuceni v rámci akce Asanace.

13,45 – 15,15
debata Historie a přítomnost protestu
Miroslav „Skalák“ Skalický – zpěvák, textař, publicista, věčný rebel
Petr Placák – prozaik, historik a publicista
Marek Pedziwol – polský novinář a zahraniční dopisovatel

15.30–15.50
projekce krátkometrážního filmu Don Quijote z Považia

Slovenský dokumentární film o aktivistovi Juraji Smatanovi a o tom, co ho vede k tomu, aby už několik let neúnavně bojoval s korupcí.

16.00–17.30
debata Svoboda projevu a její hranice
Jan Macháček – hudebník, novinář a komentátor Lidových novin
Roman Joch – publicista, politický komentátor a překladatel

SOBOTA 18. července, 12.00–17.00 

Rusko a Evropa
Jak se utvářela historická role Ruska na pomezí Východu a Západu? Znamená pro nás Evropany současná ruská politika reálné ohrožení? Může se Evropa bránit sílící propagandě, záměrné dezinterpretaci či zamlčování nedávných událostí na Krymu a Ukrajině?
Moderuje a provází: Petruška Šustrová (překladatelka a publicistka)

12.00–12.55
projekce filmu Střední Evropa kráčí ke svobodě
Dokumentární film je nevšední výpovědí o odchodu sovětských vojsk z bývalých satelitních komunistických zemí, v němž svědci těchto událostí vypovídají, jak složité bylo tohoto cíle dosáhnout a jak nezbytná byla mezinárodní spolupráce.

13.00–14.30
debata Zamrzlé konflikty a cíle ruské politiky

Milan Štefanec – lidsko-právní aktivista
Ondřej Ditrych – politolog a specialista na mezinárodní vztahy
Ivana Skálová – lidsko-právní aktivistka
Jakub Kalenský – novinář, expert na ruskou propagandu

14.30–15.20
projekce filmu Petrušky Šustrové Vyhnání a návrat krymských Tatarů a beseda s autorkou
(překladatelka a publicistka)
Mnohasetletá historie Tatarů na Krymu skončila v květnu 1944. Když byli po znovudobytí Krymu Rudou armádou obviněni z kolaborace s nacistickým Německem, začala od 18. května jejich deportace do Uzbekistánu a okolních oblastí Kazachstánu a Tádžikistánu. Z Krymu bylo dohromady deportováno více než 228 tisíc lidí, z nichž 191 tisíc byli krymští Tataři. Ani po smrti Stalina nedostali na rozdíl od ostatních národů možnost vrátit se domů. Situace se změnila až po roce 1989. Bohužel ne na dlouho.

15.30–17.00
debata Máme se bát současného Ruska? Propaganda a realita

Libor Dvořák – novinář, překladatel z ruštiny, komentátor rádia Český rozhlas Plus
Ján Čarnogurský – předseda Slovensko-ruské společnosti
Pawel Kowal – polský politik a historik
(v auditoriu Marek Pedziwol, polský novinář a zahraniční dopisovatel a Jakub Kalenský, novinář a expert na ruskou propagandu)

NEDĚLE 19. července, 11.30–17.00 

1945: Osvobození a co přišlo po něm
Jak si připomínat konec války v Evropě? Co o osvobození víme a co nám o něm v dějepise neřekli? Jaké omyly či mýty jej dodnes provázejí? Kdy a kde se zrodily, kdo a proč je v současnosti nadále utvrzuje?
Moderuje a provází: Libor Dvořák (novinář, překladatel z ruštiny, komentátor rádia Český rozhlas Plus)

11.30–12.00
projekce filmů

Bitva o rozhlas (Český rozhlas 2015)
Dokumentární film je sestaven výhradně z autentických filmových záběrů z roku 1945. Zahrnuje všechny dosud známé záběry z bojů o rozhlas v Praze na Vinohradech. Autoři z multimediálního týmu Českého rozhlasu využili téměř neznámý zpravodajský film Květen 1945 s autentickými záběry z Pražského povstání, dokument Cesta k barikádám Otakara Vávry z roku 1946 a výběr dalších záběrů z Pražského povstání z Národního filmového archivu.

Češi, nebo Němci? Příběh z Prajzské (PANT 2014)
Pamětnice Kristina Tesková popisuje v krátkometrážním dokumentu osud své rodiny za války a těsně po ní. Líčí, jak byl její otec nasazen na nucené práce a jaké byly peripetie matky a tety, které s osmi dětmi prchaly před Rudou armádou. Vypráví, jak se jim jakožto českým Němcům z oblasti Hlučínska, jež za války spadalo pod Říši, podařilo uniknout odsunu, barvitě ilustruje vztahy Čechů a Němců na konci války.

12.15–13.45
debata Události konce války – příchod vytoužené svobody, nebo začátek další nesvobody?
Jiří Padevět – nakladatel a spisovatel
Vít Smetana – historik

13.50–15.20
projekce unikátního dokumentu Varšavské povstání

Unikátní filmový projekt je svými tvůrci označován jako „první non-fiction válečné drama na světě“. Nejedná se však o hraný dokument: film vznikl pouze z autentických záběrů z roku 1944, upravených a sestříhaných tak, aby vyprávěly ucelený příběh reportérů dokumentujících průběh Varšavského povstání. V kolorovaných a zvukovou stopou doplněných záběrech tak ožívají tváře účastníků událostí před sedmdesáti lety.

15.30–17.15
pokračování debaty se zaměřením na Rok 1945 ve střední Evropě – mýty a omyly, propaganda versus realita

Maciej Ruczaj – polský politolog a publicista
Josef Mlejnek – politolog a publicista

V prostoru scény Voices of Freedom si budete moci prohlédnout tematické výstavy z produkce Občanského sdružení PANT a zakoupit knížky se specializovaného e-shopu Moderních dějin.

MEDAILONY VYSTUPUJÍCÍCH

Petruška Šustrová – překladatelka, publicistka
Disidentka, publicistka a překladatelka historických děl z angličtiny a polštiny. Z politických důvodů nedokončila studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1969 byla zatčena a poté odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za opoziční aktivity. Byla signatářkou Charty 77, v roce 1985 její mluvčí, a od roku, v roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Spolupracovala s redakcí samizdatové revue Střední Evropa. V roce 1999 byla vyznamenána novinářskou Cenou Karla Havlíčka Borovského, v roce 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

Josef Rauvolf – překladatel a publicista
Publicista a překladatel, specializující se především na tvorbu beat generation a subversivní tendence v hudbě i literatuře. Spoluautor oceněného dokumentárního cyklu Alternativní kultura, držitel řady překladatelských cen.

Miroslav Skalický (Skalák) - zpěvák, textař, publicista, věčný rebel
Zpěvák, textař, publicista, věčný rebel a propagátor undergroundového způsobu života. Už od dětství projevoval svobodného ducha i smysl pro humor, o povaze režimu neměl především díky rodičům žádné iluze. Začal psát texty, ale nikdo je nechtěl hrát, zdály se příliš provokativní, proto si založil vlastní kapelu The Hever and Vazelína Band. Její vtipné, syrové a přímočaré texty provázely undergroundovou komunitu celou normalizaci.

Petr Placák – prozaik, historik a publicista
Prozaik, historik a publicista. Vyučil se mechanikem, nesměl studovat na vysoké škole a díky tomu prošel různými dělnickými profesemi.  Patřil ke klíčovým postavám českého literárního undergroundu, publikoval v samizdatu, organizoval mnoho protikomunistických demonstrací. V roce 1988 spolu s přáteli založil nezávislou iniciativu České děti. Pracoval jako redaktor v Respektu, Českém deníku, Českém týdeníku a Lidových novinách. Je šéfredaktorem studentského politicko-kulturního měsíčníku Babylon.

Marek Pedziwol – polský novinář a zahraniční dopisovatel
Polský novinář a zahraniční dopisovatel mnoha významných evropských médií. Vystudoval astronomii na univerzitě ve Vratislavi a astrofyziku na vídeňské univerzitě. V letech 1988 – 2000 byl zahraničním korespondentem polské redakce BBC ve Vídni a Praze. Byl rovněž zahraničním korespondentem polské redakce  Radio France Internationale či Deutsche Welle z České republiky a Polska. Dnes působí v Deutsche Welle a WirtschaftsBlatt.

Roman Joch – publicista, politický komentátor a překladatel
Publicista, politický komentátor a překladatel. V letech 1994–1996 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance, v letech 2001–2003 místopředsedou Konzervativní strany a od roku 2003 je ředitelem Občanského institutu, s nímž spolupracuje již od roku 1991. Na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické přednáší předmět Politické ideologie.

Jan Macháček – hudebník, novinář a komentátor Lidových novin
Novinář, hudebník a disident, signatář Charty 77. V letech 1983 až 1986 byl členem hudební skupiny The Plastic People of the Universe a od roku 1985 působí jako kytarista skupiny Garáž. Působí též v kapele Velvet Underground Revival Band.  Jako novinář Spoluzaložil týdeník Respekt, později působil v Hospodářských novinách, od roku 2015 píše pro Lidové noviny. Do ledna 2015 působil jako předseda správní rady Knihovny Václava Havla.

Milan Štefanec – lidsko-právní aktivista
Lidsko-právní aktivista, podílí se na aktivitách NESEHNUTÍ na podporu občanských a grassroots iniciativ jak v ČR (Občanské oko), tak v zahraničí (Cesta iniciativy) a na prosazování systémových změn chránících práva občanů a jejich možnost podílet se na rozhodovacích procesech. Je také členem Amnesty International. Rád cestuje stopem především po zemích Balkánu, Kavkazu, střední Asie a Afriky. Jeho organizace už několik let působí na Jižním Kavkaze, mj. v Abcházii.

Ondřej Ditrych – politolog a specialista na mezinárodní vztahy
Politolog a specialista na mezinárodní vztahy, vystudoval mezinárodní vztahy na University of Cambridge a na Fakultě sociálních věd UK, kde dříve absolvoval magisterské studium politologie. Dnes působí jako odborný asistent na Katedře mezinárodních vztahů FSV UK, kde vyučuje předměty s bezpečnostní tematikou, a jako koordinátor programu Deutsch Security Square. Přednáší také na Diplomatické akademii MZV ČR.

Ivana Skálová - lidsko-právní aktivistka
Lidsko-právní aktivistka, pracovala jako vedoucí východoevropského programu společnosti Člověka v tísni, přičemž se věnovala především Podněsteří, nyní působí v Centru pro demokracii a lidská práva téže společnosti. Řadu let řídila a redigovala časopis Na východ.

Ján Čarnogurský – předseda Slovensko – ruské společnosti
Bývalý československý a slovenský politik, disident. Pozdější místopředsedy federální vlády, předseda vlády Slovenské republiky a ministr spravedlnosti Slovenska.

Pawel Kowal - polský politik a historik
V letech 2006 - 2007 byl prvním náměstkem na polském MZV. V letech 2009 - 2014 byl europoslancem. V Evropském parlamentu vedl Výbor pro parlamentní spolupráci EU - Ukrajina. Specializuje se na "východní politiku" Polska a EU.  

Jakub Kalenský – novinář, expert na ruskou propagandu
Vystudoval filosofii a rusistiku, pak pracoval v různých médiích, například v Lidových novinách, Hospodářských novinách nebo České televize. V roce 2015 byl vybrán jako dominant českého ministerstva zahraničí do nově formovaného týmu šéfky diplomacie EU Federicy Mogheriniové pro boj s ruskou propagandou.

Libor Dvořák - novinář překladatel z ruštiny, komentátor rádia Český rozhlas Plus
Novinář, překladatel z ruštiny, komentátor rádia Český rozhlas 6. Dlouhodobě se zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů. Je překladatelem z ruštiny, mezi autory, jejichž díla překládá, patří bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Anton Pavlovič Čechov, Ivan Alexejevič Bunin, Vladimir Sorokin a další. Působil jako redaktor ve Východoevropské informační agentuře, České televizi, Rádiu Alfa či České informační agentuře.

Jiří Padevět – nakladatel a spisovatel
Narodil se v roce 1966 v Praze, původním povoláním je geodet. Vydal knihy Cesty s K. H. Máchou, Průvodce protektorátní Prahou, Poznámky k dějinám, Pochody a transporty smrti a Krvavé finále, jaro 1945 v českých zemích. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. V současnosti je ředitelem nakladatelství Academia.

Vít Smetana - historik
Historik, pracuje jako vědecký pracovník v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Zabývá se dějinami mezinárodní politiky a diplomacie ve 30.-40. letech 20. století a rovněž rolí Československa na mezinárodní scéně v tomto období.

Maciej Ruczaj – polský politolog a publicista
Polský politolog a publicista, vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze, zaměřuje se především na dějiny, současné Polsko, polskou literaturu i média. Je spoluautorem knih publikovaných v češtině -  Pravým okem / Antologie současného polského politického myšlení a Jagellonské dědictví / Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy.

Josef Mlejnek - politolog a publicista
Politolog a publicista, působí na Institutu politologických studií FSV UK Praha. Zabývá se přechody k demokracii; ústavními a volebními systémy; historií, kulturou i politikou střední a východní Evropy. Jako komentátor domácího i zahraničního politického dění spolupracuje s řadou tištěných i elektronických médií (v poslední době zejména s Lidovými novinami a Českým rozhlasem). Je redaktorem revue Babylon, kam pravidelně přispívá. Pro Český rozhlas 6 připravoval společně s Petruškou Šustrovou pět let pořad Rok po roce a pořad Zaostřeno na moderní dějiny.

Fotografie

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Prameny

Operační rozkaz č. 00485 Nikolaje Ježova (zahájení tzv. Polské operace)

Aktualizováno: 14.9.2017 12:54 | Rubrika: Evropa a svět mezi válkami, Dějiny Polska
Operační rozkaz č. 00485 Nikolaje Ježova (zahájení tzv. Polské operace)

Příkaz lidového komisaře vnitra Nikolaje Ježova č. 00485 z 11. srpna 1937 z doby Velkého teroru v SSSR popisoval údajnou "fašisticko-povstaleckou, špionážní, diverzní, poraženeckou a teroristickou činnost" polské rozvědky v SSSR a...

_Metodika

Józef Piłsudski o sobě a jiní o něm

Aktualizováno: 16.10.2017 08:32 | Rubrika: Evropa a svět mezi válkami, Dějiny Polska
Józef Piłsudski o sobě a jiní o něm

Výbor textů k jednotlivým etapám života polského státníka, generála, bojovníka za nezávislý stát i kontroverzního tvůrce autoritativního režimu Józefa Piłsudského. Pasáže vybrané z rozsáhlejších textů tak na malé ploše v hutném vý...

_Aktuality

Seminář "Nucená práce 1939-1945" ve Zlíně

Aktualizováno: 17.10.2017 04:55 | Rubrika: Aktuality
Seminář "Nucená práce 1939-1945" ve Zlíně

Živá paměť, o. p. s. zve učitele na seminář on-line výukové platformy "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce" ve Zlíně. Pomůcka umožní učiteli zapojit studenty do poznávání dějin na základě svědectví pamětníků a dokum...

_Dějiny v médiích

Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

Aktualizováno: 12.10.2017 14:02 | Rubrika: Česko
Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

irozhlas.cz - Začalo to nečekaným úspěchem v bitvě u Zborova, kdy si českoslovenští legionáři získali důvěru a obdiv Rusů. Prozatímní vláda tehdy svolila, aby se malé jednotky začaly rozšiřovat, a položily tak základ armády budouc...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT