Moderní-Dějiny.cz

Vilém Prečan letošním laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě

Publikováno: 15.12.2014, Aktualizováno: 30.12.2014 09:35

V knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti byla 12. prosince 2014 posedmé předána Cena Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě, letošním laureátem je prof. Vilém Prečan. Převzal ji z rukou členů výboru ceny, který tvoří Dana Němcová, Jiří Gruntorád, Tomáš Hradílek, Václav Malý, Ilona Rozehnalová a Petr Pánek.

Vilém Prečan letošním laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě

Cena je každoročně předávána u příležitosti Dne lidských práv osobnostem, které aktivně vydávají svědectví o životě v totalitním státě. Oceněni dosud byli Antonín Huvar, Eva Vláhová, Václav Havel, František Zahrádka, Luděk Eliáš a Emílie Machálková.

Slavnostní večer v Libri prohibiti zahájil předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek, který přívítal letošního laureáta a všechny vzácné hosty. Petr Šimíček poté představil historii Ceny Jaromíra Šavrdy, její dosavadní laureáty a připomenul akce PANTu a Okrašlovacího spolku za Krásnou Ostravu, které ostravského spisovatele, disidenta a vydavatele edice Libri prohibiti připomínají. Monika Horsáková uvedla projekci nového dokumentu z cyklu Dějiny na vlastní kůži II. "Unikli jisté smrti – přežili porajmos", který je zasvěcen loňské laureátce Emílii Machálkové. Poté předali cenu Vilému Prečanovi zástupci výboru Petr Pánek, Tomáš Hradílek a Jiří Gruntorád.

Filmový záznam z předávání ceny spustíte ZDE

prof. PhDr. Vilém Prečan, CSc. 
se narodil 9. ledna 1933 v Olomouci. V roce 1955 dokončil studia historie na Vysoké škole politických a hospodářských věd a nastoupil jako odborný asistent na filozofické fakultě Univerzity Jana Ámose Komenského v Bratislavě. V letech 1957–1970 byl vědeckým aspirantem a poté vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd v Praze, kde se zabýval hlavně přípravou kritických pramenných edic k moderním českým a slovenským dějinám. Bezprostředně po srpnové okupaci ČSSR armádami Varšavské smlouvy inicioval a významně se podílel na vzniku tzv. Černé knihy (Sedm pražských dnů, 21. – 27. 8. 1968), která dokumentuje podobu okupace. Později za to byl politicky pronásledován, byl trestně stíhán, propuštěn z Historického ústavu a pracoval jako topič, vrátný a šatnář. V roce 1976 se vystěhoval do Spolkové republiky Německo a pokračoval ve vědecké práci. Kromě toho ovšem pomáhal organizovat „disidentskou poštu“, kterou převážela přes hranice většinou diplomatická auta, udržoval pevné a trvalé spojení s československými disidenty a pomáhal při zveřejňování jejich textů. Zároveň se snažil co nejpečlivěji dokumentovat činnost československého disentu, zejména samizdaty, a v roce 1986 se stal vedoucím Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu-Schwarzenbergu. ČSDS těsně spolupracuje s Národním muzeem – právě jemu v roce 2003 věnovalo své sbírky, které tvoří nedělitelný fond. V roce 1990 se Vilém Prečan z exilu vrátil a stal se ředitelem nově zřízeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kde po skončení svého druhého funkčního období pracoval jako vědecký pracovník. Založil odborný časopis Soudobé dějiny. V roce 1995 se stal docentem pražské filozofické fakulty, v roce 2005 profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci, od roku 1992 byl předsedou Československého (od roku 1993 Českého) národního komitétu historiků. V letech 2008–2010 a poté v roce 2013–14 byl členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Z jeho díla zmiňme alespoň knihu s texty dokumentů Charty 77 (Charta 77. Od morální k politické revoluci) a knihu Do různých stran, která obsahuje eseje a články Václava Havla z let  1983–1989. Obě vyšly hned v roce 1990. Později, v roce 2007, vydal společně s Blankou Císařovskou obsáhlý třísvazkový sborník Charta 77. Dokumenty 1977–1989, opatřený bohatým poznámkovým aparátem a celou řadou doplňujícím textů. Výběr z Prečanových vlastních studií, článků a úvah z let 1973–1993 vyšel v roce 1994 pod charakteristickým názvem V kradeném čase. Svou prací prokázal československým a českým moderním dějinám nezapomenutelnou službu.

Občanské sdružení PANT usiluje o to, aby osudy a činy statečných a čestných lidí z období obou totalit, kterými naše země prošla, nezůstaly zapomenuty. Cena proto patří těm, kteří svým dílem a svými činy podávají svědectví o totalitě.

Členy výboru udělujícího Cenu Jaromíra Šavrdy jsou signatáři Charty 77 a blízcí kolegové Jaromíra Šavrdy: Dana Němcová, Tomáš Hradílek, Václav Malý a Jiří Gruntorád,předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek a Ilona Rozehnalová jako zakladatelka Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu.

Fotografie

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Prameny

Poslední prezidentská volba T. G. Masaryka v roce 1934

Aktualizováno: 7.2.2018 21:31 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Poslední prezidentská volba T. G. Masaryka v roce 1934

Předkládaná kolekce dokumentů (novinových článků a letáků) se věnuje poslední prezidentské volbě TGM, která proběhla 24. 5. 1934 - poprvé v dějinách ČSR se konala ve Vladislavském sále Pražského hradu. Soubor publikujeme ve spolup...

_Metodika

„Kérky starých muklů“ - reflexe proměny symboliky a významu tetování v českých mužských věznicích

Aktualizováno: 9.2.2018 15:31 | Rubrika: Napříč stoletím, COURAGE
„Kérky starých muklů“ - reflexe proměny symboliky a významu tetování v českých mužských věznicích

Předkládaná studie Ing. Aleny Lochmannové je jedním z dílčích výstupů pětiletého etnografického výzkumu v prostředí českých mužských věznic, který autorka realizovala. Studie zachycuje výběr specifické symboliky, která byla tetová...

_Aktuality

Únorové akce ÚSTRu

Aktualizováno: 13.2.2018 20:50 | Rubrika: Aktuality
Únorové akce ÚSTRu

V souvislosti s blížícím se výročím 70 let od komunistického převratu v Československu v únoru 1948 připravil Ústav pro studium totalitních režimů několik akcí pro odbornou i širokou veřejnost.

_Dějiny v médiích

Odkaz Jana Palacha a leden 2018

Aktualizováno: 19.1.2018 13:56 | Rubrika: Česko
Odkaz Jana Palacha a leden 2018

Babylon - V tento den 16. ledna 1989 jsme se sešli u pomníku sv. Václava, abychom uctili památku Jana Palacha – mladého obránce svobody, jak ho tehdy nazval kardinál František Tomášek, studenta, který za naši svobodu přinesl oběť ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2018 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT