Moderní-Dějiny.cz

Velká pětka

Publikováno: 11.11.2010, Aktualizováno: 7.4.2012 23:14

Pluralita názorů v poválečném Československu byla sice svědectvím široce chápané demokracie, byla však doprovázena velkým tříštěním politických sil, což do značné míry komplikovalo krystalizaci struktury fungující parlamentní demokracie. Proto se v období první krize vládní koalice v roce 1920 vytvořil neoficiální koordinační orgán státotvorných politických stran, známý pod názvem Pětka.

Velká pětka

Jednalo se o neformální a neústavní instituci, což vyvolávalo u jejích zastánců potřebu zdůvodňovat její existenci. Nejvýstižněji se k tomu vyjádřil sociálně demokratický poslanec Rudolf Bechyně, který zároveň s obhajobou Pětky poodhalil i onu pluralitu tehdejší československé společnosti.

F. Peroutka, Budování státu, IV, Praha 1936, s. 1265-1266.

Shromáždění tří set poslanců netvoří ještě sněmovny. Je to spíše tábor lidu, o to hlučnější, oč sebevědomější a rozmanitější jsou jeho účastníci. Takové shromáždění bez vnitřní organisace a pevného, cílevědomého vedení nikdy by nesplnilo úkolu zákonodárce, tím méně by pak mohlo udávati směr veřejného života. Bez takového vedení stala by se sněmovna mocným činitelem rozkladu. Pětka nechce býti ničím víc a nemůže býti ničím méně, než vůdcem parlamentu. Je-li to vůdce nedostatečný, pak to není jenom její defekt, nýbrž z dobré míry také defekt všeho našeho života veřejného. Kdo si naříká na nebezpečí pěti, ať si uvědomí nebezpečí tří set,- kdyby nebylo organisace a vedení.

Jsme současníky nejsložitější společnosti lidských dějin. Mechanismus kapitalistické výroby a směny roztrhal svět na znepřátelené národy, roztrhal národy na třídy a třídy na skupiny. Kapitalistická společnost je společnost přihrocujících se konfliktů. Formální demokracie zná jenom jeden prostředek, jímž lze říditi stát v příboji tohoto šíleného víru; volenou sněmovnu. Na tuto společnou půdu přináší každý poslanec kus těch zápasů, jež venku rozleptávají a rozkládají život. Přináší je, aby tu v nich pokračoval a zreguíoval je zákonem. Na půdě sněmovny musí býti tyto zápasy vybojovány, ať vítězstvím, ať porážkou, ať kompromisem. Nezdaří-li se to, vrací se konflikt, odkud vyšel, a vede se zostřenými prostředky dále. Pak dochází jednou ke stávce, po druhé k vraždení berních úředníků, po třetí k velezradě, po čtvrté ke vzpouře proti úřadům, po páté k občanské válce... Z geografické a národnostní konstrukce našeho státu a z politického i sociálního vrstvení lidu plyne,* že naše konflikty jsou hlubší a nebezpečnější, než jinde.

A tak sedí ve sněmovně vedle sebe chtivý žaludek a drahá mouka; uhlobaronův profit a horníkova mzda; drahé dopravní tarify a životní nezbytnosti železničního zřízence; laciná mouka z Rumunska a drahá houska pražského pekaře; bída nemocnic a živnostníkova daň; úředníkova samospráva a bankéřův interes; státní jazyk a německé sebevědomí; vojákův reglement a snění pacifistovo; svoboda svědomí a církevní dogma; rozum empirikův a mystikův sentiment; Herrenvolkstheorie stará a Herrenvolkstheorie nová; pražská prokuratura, brněnská extratura a ružomberská mixtura; komunistická revoluce a policejní pendrek - počet takových konfliktů je legion. Uprostřed tohoto zápasu zájmů, ideí a nálad zasahovati musí ruka pořadatelova, vedená velkým postřehem a silou železné vůle. Toť poslání Pětky. Připouštím, že mnozí lidé toto nechápou a že jsou mezi nimi i velmi učení a zasloužilí mužové... Ale nepochopení jedněch nemůže býti důvodem pro druhé, aby ponechali veřejné záležitosti chaosu náhod.

Je zapotřebí zdůrazňovati, že problémem demokracie je vůdce? Demagog je výkal demokracie, vůdce zůstává jejím nejpalčivějším problémem. My jsme si otázku vůdcovství sněmovny rozřešili Pětkou.

Náš stát nemůže se uvnitř opírati o žádnou historickou a žádnou novou sílu, krom státního národa; republika naseje v jádře demokratický parlament, jenž jediný je s to republiku řídit a držet; československé strany mohou a musí prozatím pouze samojediné držet a řídit parlament - a právě proto musí míti parlamentní organisace těchto stran formu přísnou a strohou.

Shrnuji: Pětka je nezbytnost, je to opačná strana chaosu. Bez Pětky budete míti z parlamentu licitační shromáždění, v němž přestává rozumná politika a počíná agitační demagogie. Neřežte větve, na níž sedíte.

In: KOCIAN Jiří: České a československé dějiny III., Dokumenty a materiály, s. 141

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

26.6.

František Langer - Proč nejsem komunistou

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Př...
26.6.

Ladislav P. Procházka - Proč nejsem komunistou?

Ladislav Procházka se k otázce, kterou mu položila Peroutkova Přítomnost v roce 1924, postavil nevšedním způso...
26.6.

Fráňa Šrámek - Proč nejsem komunistou?

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odp...
6.12.

Německá iredenta v prvních letech ČSR

Prezentace shrnuje základní příčiny, průběh a vyústění německé iredenty po vzniku ČSR, jistě bude dobrým zákla...
4.12.

Politické dějiny ČSR 1929-1938

Výuková prezentace "Politické dějiny ČSR 1929-38" přináší přehled politických událostí v Českoslovesku daných ...
11.10.

Československo 20. let – II. část

Druhá část výkladové prezentace se zaměřuje výhradně na politické události a osobnosti Československa 20. let,...
7.10.

Československo 20. let – I. část

První část výkladové prezentace se zaměřuje na vznik první Československé republiky, shrnuje hlavní okolnosti ...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT