Moderní-Dějiny.cz

Varšava ´44: zapomenuté povstání

Publikováno: 8.11.2011, Aktualizováno: 24.1.2013 15:55

3. října 1944, kapitulovala bojující Varšava. Od 1. srpna, varšavského D-Day, uplynulo již 63 dnů. Podle původních plánů se měli povstalci udržet maximálně týden...

Varšava ´44: zapomenuté povstání

Tisíce zajatých vojáků a celé civilní obyvatelstvo opouštělo území hlavního města pod dohledem německých jednotek. Za sebou nechávali město-hřbitov, doutnající trosky, které na fotografiích připomínají znehybnělé, šedé moře, z něhož občas trčí ohořelá kostelní věž nebo zeď domu s černými dírami oken.

„Toto město – toto město už není
propadlo se pod zem
ještě svítí – jako ztrouchnivělý strom“


(Zbigniew Herbert: „Prolog”)

Byla to největší ozbrojená akce organizovaná odbojovými organizacemi během 2. světové války v okupované Evropě. Přinesla totální (doslova) zkázu jednoho z největších měst střední Evropy a smrt kolem 200 tisíc lidí. Padesát let se o této události téměř nemluvilo: v komunistickém bloku to bylo zakázané – lidé, kteří pro Němci byli „polnische banditen“, se po válce pro změnu stali „nepřítelem lidové vlády“ a „fašistickými kolaboranty“. V západním světě se jedná o příběh, který v obecném povědomí téměř neexistuje. Televize CNN reklamovala nedávno pořad o povstání heslem: „neznámá kapitola 2. světové války“, francouzský Le Monde věnoval 1. srpna článek židovským povstalcům z ghetta ve Varšavě. Většina si totiž plete události roku 1944 s povstáním ve varšavském ghettu – zoufalým a hrdinským bojem posledních přeživších varšavských Židů - které propuklo a bylo potlačeno na jaře 1943. Známý britský historik Norman Davies (autor m.j. do češtiny přeložených Evropy a Ostrovů) sugeruje, že za toto mlčení může neochota Západu kazit si obraz konce války jako rozhodného vítězství dobra nad zlem a osvobození všech národů...

Naopak v Polsku památka těchto událostí rozděluje už několik generací. Pro jedné je to symbol hrdinství, odhodlání v boji za svobodu a zdroj mravní sily, který umožnil vznik protitotalitních hnutí druhé poloviny století. Pro druhé – trestuhodné plýtvání s lidskými životy, zbytečné obětování celé generace mladých lidi, která by se mohla jinými způsoby zasloužit o obnovu země. Nikdo nezpochybňuje jejich hrdinství, mnozí se však ptají po smyslu... Zmíněný už Norman Davies, který je autorem velké monografie Rising 44, poukazuje však na ještě jeden zásadní rozměr těchto události. „Polská odbojová armáda byla součástí mohutné koalice, která se v roce 1944 nacházela velmi blízko konečnému vítězství.“ Otázka tedy podle Daviese nezní, zda měli Poláci bojovat nebo ne, ale proč během povstání „spojenci nedokázali organizovat jakoukoliv pomoc.“

Je léto 1944. Trvá ještě stále bitva o Normandii, mezitím se už ale Rudá armáda blíží ke hlavnímu městu okupované Němci spojenecké země – Polska. Jedná se však o velmi zvláštní spojenectví: vztahy mezi polskou exilovou vládou a Moskvou jsou nesmírně napjaté –Sovětský svaz zaútočil přece na Polsko v září 39 společně s Hitlerem, v Katyni už také byly objeveny místa po popravách tisíců polských důstojníků. Na Sověty dosud obsazených územích v Polsku trvá lov na členy odboje řízeného z Londýna – Zemské armády (AK). Z rukou „spojenců naších spojenců (jak se v Polsku říkalo Sovětům) je čeká smrt výstřelem do zátylku. Za těchto podmínek se velení odboje rozhoduje k přípravě otevřeného útoku na německé jednotky ve Varšavě. Cíl je jednoduchý: udržet město alespoň několik dnů, tak aby Rudou armádu přivítali v hlavním městě zástupci legální polské vlády. Má to být boj o potvrzení suverenity polského státu, o potvrzení jeho práva na existenci v poválečné Evropě.

Varšava se měla stát prvním osvobozeným evropským hlavním městem. Nakonec bylo ale všechno jinak. V roce 1944 propukly na kontinentu tři významná povstání: v Paříži, na Slovensku a ve Varšavě. V prvním případě americké divize změnily naplánovanou trasu útoku, aby podpořily francouzský odboj. Ve druhém – situace na Slovensku přiměla Rudou armádu k urychlení postupu na jižní frontě. Pouze v případě Varšavy se nestalo nic. Ještě koncem července sovětský rozhlas vyzýval Poláky k vystoupení proti okupantům. Ještě koncem července britské ministerstvo zahraničí naznačovalo, že počítá s povstáním ve Varšavě, stejně jak tomu bylo nedávno v Římě. Stalin vynesl nad Varšavou ortel smrti, když 13. srpna přikázal, aby ofenzíva pokračovala v oblastí Východního Pruska a na jižní frontě, a divize maršála Rokossovského nechal trčet dlouhé týdny u opačného břehu Visly a sledovat agónii města. Němci, kteří se ještě nedávno obávali, že by se Sověti už na podzim mohli blížit k Berlínu, teď dostali několik měsíců čas, aby si vyřídili účty s polským hlavním městem... Na druhém konci Evropy nedokázala polská exilová vláda přesvědčit americkou a britskou administrativu o nutnosti výraznější podpory odbojového úsilí. Neúspěch povstání si přál Stalin, protože měl už pro Polsko připravenou novou komunistickou vládu. Roosvelt byl – jak sugeruje Davies – zcela pod vlivem sovětského vůdce. Osamocený Churchill nebyl na ně schopen vyvinout větší tlak a tak pomoc spojenců se omezila na shazování zbraní na území Varšavy. Jeho intenzita byla navíc omezená, neboť Stalin nepovolil, aby britská letadla mohla doplňovat palivo na letištích kontrolovaných Sověty. Polští politikové běhali od jednoho ministerstva ke druhýmu, psali jedno prohlášení za druhém, a mezitím Varšava umírala.

V Himmlerově rozkazu z počátku srpna se říká: „každý obyvatel má být zabit, nesmí se brát zajatci. Varšava má být srovnána se zemi („Warschau wird glattersiert“)“ – jako odstrašující příklad pro zbytek Evropy. Jednotky SS udělaly vše, aby splnily svůj úkol: jen během dvou dnů (5. a 6. srpna) ve dvou čtvrích Wola a Ochota zemřelo kolem 30 000 lidí, bez rozdílu věku a pohlaví. Důstojník SS informoval velení: „jediný náš problém je, že nemáme dost munice, abychom je všechny zabili“. Tím pádem se v rámci šetření střelného prachu využívaly později i jiné metody: „rutinou“ se třeba stalo vypalování dobytých nemocnic, samozřejmě včetně jejich pacientů nebo bombardování kostelů, v nichž se schovávalo civilní obyvatelstvo... Ve Stalingradu stály proti sobě dvě regulérní armády – zde proti německým tankům, bombardérům a dělům stáli vojáci „Podzemního Polska“, kteří si velkou část zbraní museli teprve vybojovat na nepříteli, podporováni civilisty. „Když boje začaly bylo nás v oddíle 20 a měli jsme 2 samopaly, asi 10 pistolí a trochu granátů“ – popisuje jeden z účastníků povstání. Součástí povstaleckých jednotek byly skautské oddíly a mnohé ženy, které zajišťovaly přenos informací mezi oddíly a zásobování.

Obránci hořící Varšavy doplatili na to, že nechtěli být pasivními figurkami na šachovnici velkých mocností. Vystřízlivění přišlo brzo – očekávaný sovětský útok nepřišel ani po týdnu – jak si původně mysleli - ani po měsíci. Místo spojenců přicházely jen další německé jednotky. Zoufalá povstalecká modlitba, modlitba obklíčených hnědým a rudým totalitarismem zněla: „Rudý more, přijď a zachraň nás před černou smrtí!“ Avšak nepřestali bojovat. Ten beznadějný boj, který trval déle než bylo fyzický možné, poukazuje, kde se musí hledat pravá podstata povstání. To není na prvním místě problém velké politické hry. Především jde o příběh konkrétních lidi, jejich neuvěřitelného odhodlání, zoufalství a naděje, života a smrti.

Nejvíce se člověk o povstání nedozví z historických knížek. Je třeba jít na varšavský vojenský hřbitov a procházet se dlouhými alejemi jednoduchých břízových křížů, na nichž jsou vypsaná jména a věk těch, kteří zemřeli. Většině nebylo více než 22, někteří dokonce teprve šli na gymnázium. Hodně z nich nepocházela z Varšavy, přijížděli často na poslední chvíli nebo prodírali se do města už během bojů. Nebo je také možné si prohlížet jejich fotografie: obličeje mladých lidi, stejných jako ti dnešní: zamilované páry, úsměvy, touha po životě. Ale někde v pozadí, v jejich očích, se skrývá něco hlubšího, bolestnějšího. Chtěli žít, milovat, bavit se a musejí zabíjet a umírat. „Nás naučili – není slitování. Nás naučili – není prý láska“ (Krzysztof Kamil Baczyński: „Generace”, překlad J.Pilař) – psal 21 letý básník Kryštof Kamil Baczynski (zahynul 6. dne povstání). V jednotlivých příbězích se zračí brutální střet mládí a smrtí: „Moje kamarádka Helena Błońska měla nejkrásnější nohy ze všech holek v naší čtvrtí. O ty nohy přišla na Starém Městě, když nesla rozkazy na předsunuté posty. Pak ji upálili za živa v nemocnici v Dlouhé.“ Všichni ti mladí kluci a holky doufali - stejně jako další básník-voják, Tadeáš Gajcy (22 let, zahynul 16. dne) - že jednou všechno to skončí:

„Půjdu přes kosti pošlapané
a živel s živlem porovnám
a závist hvězdě, která plane,
nad hlavou vyčtu potom sám,
mládí a lásku jako kdysi
vrátím zase snům nevinného
nad nímž osel, vůl vedle něho
a smutný andělíček visí.“


(Tadeusz Gajcy: „Před odchodem”, překlad J. Pilař.)

Jejich mravní velikost spočívá v tom, že přesto všechno svůj uděl přijali – dobrovolně a s pocitem, že takhle je to nutné. „Smrt není zánikem života, je to předávání životní energie někomu jinému. Naše smrt dává ostatním odvahu a sílu“- napsal Gajcy než odešel do boje.

„Co znamená ta jedna jitřící se rána na mapě světa, v politickém řádu, v mechanismech dějin?“ ptal se jeden z účastníků. Z hlediska valčících mocností a konečného výsledku války – nic. Avšak podle slov Wladyslawa Bartoszewského – vojáka AK a pozdějšího ministra zahraničních věcí: „Bez Povstání bychom nepřežili komunismus. Nebyla by Solidarita a svoboda. Oni bojovali za čest a důstojnost - svou vlastní a celého národa. Ukázali, že tyto slova nejsou abstraktní pojmy, dali jim hmatatelný obsah. Jestli toto nepochopíme, bude se nám povstání jevit pouze jako absurdní sebevražda“. 

Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů Česko-polského fóra.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

17.2.

Polský podzemní stát - pracovní listy pro žáky

14. února 1942 generál Władysław Sikorski transformoval Svaz ozbrojeného boje (ZWZ) v Zemskou armádu (Armia Kr...
29.12.

Varšavské povstání, Tadeusz Gajcy a mladí bojovníci

Pracovní list pro žáky přibližuje osobnost polského básníka v kontextu války a bojů Varšavského povstání. Nabí...
30.11.

Tadeusz Gajcy – básník varšavského povstání

„Byla jím dána zkušenost smrti, zatímco jejich duše toužily po životě, dobrodružství, Bohu a pravdě“. Přináším...
22.5.

Válka skončila? Ne pro všechny…

Text publicisty a politologa Macieje Ruczaje připomíná události, které vedly ke konci II. světové války na pol...
16.12.

Varšavské povstání - jedinečný boj

Pracovní aktivita pro středoškolské studenty k tématu Varšavského povstání - jeho přípravě, vypuknutí, průběhu...
11.12.

Civilní obyvatelstvo během Varšavského povstání

Pracovní aktivity pro žáky k tématu každodenního života obyvatel Varšavy v průběhu povstání. Materiál vznikl j...
26.4.

Obyvatelé Varšavy v době Povstání 1944

V českém prostředí unikátní kolekce pramenů k Varšavskému povstání z roku 1944 přináší vzpomínky obyčejných li...
17.4.

Výpovědi obyvatel o životě v okupované Varšavě v letech 1939-1945

V českém prostředí jedinečný komplet sedmi souborů pramenů - tematicky utříděných vzpomínek na každodenní živo...
11.1.

Povstání ve varšavském ghettu - pracovní list

Povstání ve varšavském ghettu bylo jedním největších konfliktů mezi Židy a německou armádou a je považováno za...
19.8.

Jaká je cena mé svobody? - polské zamyšlení

Zamyšlení na téma polského komunismu, odlišného od režimu v Československu a Maďarsku. Společenská svoboda v k...
17.8.

Člověk ve válce a válka v člověku - polské zamyšlení

Po ničivých zkušenostech druhé světové války bylo Polsko jinou zemí než ta, která 1. a 17. září 1939 přijala v...
13.8.

Člověk ve válce a válka v člověku - maďarské zamyšlení

Studie si klade za cíl popsat společné a odlišné rysy maďarské historie a polských, českých i slovenských udál...
25.4.

Druhá světová válka III. část: 1944-1945

Závěrečná část třídílně prezentace o druhé světové válce shrnuje poslední rok světového konfliktu. Pomocí map,...
9.2.

Válka v plakátech a plakáty ve válce

Černobílé reprodukce plakátů z období II. světové války byly uveřejněny v Ročence Května 1946. Válečné plakáty...
27.9.

Středoevropský 007 – bez happyendu

Nedávno se v jednom polském městě objevily zvláštní plakáty. Jsou na nich Superman, Batman, Captain America a ...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT