Moderní-Dějiny.cz

Václav Havel - zemřel Jaroslav Seifert (1986)

Publikováno: 17.5.2014, Aktualizováno: 24.5.2014 07:59

Havlova vzpomínka na básníka Jaroslava Seiferta, básníka a statečného člověka, nositele Nobelovy ceny za literaturu a představitele významné generace avantgardních českých spisovatelů, kteří vstupovali do literatury po první světové válce.V nekrologu Václav Havel vzpomíná také na jejich osobní setkání.

Václav Havel - zemřel Jaroslav Seifert (1986)

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

První básník, kterého jsem v životě na vlastní oči viděl, byl Jaroslav Seifert. Navštívil jsem ho někdy v roce 1952, bylo mi tehdy šestnáct let a Jaroslav Seifert byl už téměř klasikem, jehož verše se učily děti ve škole. Nezapomenu na milý a chápající způsob, jímž rozebíral mé první literární pokusy, samozřejmě básně. Šetrně mi naznačil, v čem jsou špatné, a zároveň mě povzbudil do dalšího psaní. Jaroslav Seifert měl tehdy mnoho důvodů k opatrnosti, v obecné paměti byla ještě nebezpečná kampaň, kterou vedl proti němu krátce předtím oficiální tisk (byl obviňován z pesimismu). Právě proto mne fascinovalo, jak otevřeně a upřímně se mnou - neznámým chlapcem - mluvil o kulturních poměrech v naší zemi. Od té doby jsem měl příležitost vidět ho mnohokrát i spolupracovat s ním (například v době, kdy byl předsedou Svazu českých spisovatelů), naposled jsem ho navštívil krátce poté, co mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, abych mu pogratuloval. Byl sice o dvaatřicet let starší než při mé první návštěvě, byl však stejně milý, chápavý, skromný. Ač už těžce nemocen, zajímal se o všechno. Utkvěly mi v paměti rozpaky, do nichž ho vysoká pocta jeho díla uvrhla: vzpomínal na všechny své už dávno zesnulé generační druhy a přemítal o tom, že by si ten či onen tu poctu zasloužil víc než on.
V zahraničí projevili někteří lidé údiv nad tím, že Nobelovu cenu dostal básník ve světě téměř neznámý. Já osobně si naopak velice vážím toho, že švédská akademie nepřihlíží při svém rozhodování pouze k mezinárodní známosti a oblibě autorů, ale i k významu, který mají v jednotlivých národních literaturách. A z tohoto hlediska si neumím představit, že by si některý jiný český spisovatel zasloužil dnes toto ocenění víc než Jaroslav Seifert. V mé vlasti je pravděpodobně nejoblíbenějším a nejčtenějším českým básníkem; s jeho dílem - ať už tak či onak - se muselo postupně vyrovnat několik literárních generací; krásný, zpěvný jazyk jeho veršů, mistrovství jeho metafor a především ovšem vztah ke světu, který jeho dílo ztělesňuje, je neodmyslitelnou součástí české moderní poezie, ba téměř jedním z pilířů, na němž stojí.
Jaroslav Seifert nebyl ovšem pouze mistrem slova; jeho životní osud je svědectvím vpravdě odpovědného občanského postoje spisovatele. Ač nebyl nikdy žádným bojovníkem nebo politikem, vždy věděl, kde má stát, vždy byl na straně pravdy, byť to mělo pro něj často těžké následky, v mezních situacích dokázal vždy říct nahlas to, co bylo třeba říct a co se mnozí jiní říct neodvážili. Příkladem toho může být jeho dnes už slavné vystoupení na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů roku 1956, z jehož tribuny zazněl ze Seifertových úst první veřejný hlas upozorňující na osud všech tehdy vězněných spisovatelů i na osud všech těch, kteří byli vypuzeni z literatury, zakázáni a veřejně zhanobeni.
Jaroslavu Seifertovi, který dne 10. ledna 1986 v ranních hodinách zemřel, bylo téměř 85 let a byl už dlouho těžce nemocen. Odešel v něm poslední představitel významné generace avantgardních českých spisovatelů, kteří vstupovali do literatury po první světové válce. Odešel v něm zároveň jediný spisovatel, před nímž musela kapitulovat i soudobá moc v Československu: ač byl signatářem Charty 77 a jeho svobodomyslné názory a postoje byly obecně známy, přeci jen nakonec začal být po dlouhé přestávce opět v Československu publikován a význam, který mu v naší literatuře přísluší, mu byl i oficiálními činiteli veřejně přiznán.
Jaroslava Seiferta jsem znal dlouho, měl jsem ho rád a budu na něj vzpomínat nejen jako na hodného a statečného člověka, ale i jako na jakýsi živoucí symbol kontinuity moderní československé literatury.
(leden 1986)

Publikováno ve sborníku Václav Havel "Do různých stran" - eseje a články z let 1983-1989 uspořádal Vilém Prečan, Knihovna Lidových novin sv. 1, vyšlo ve spolupráci s Československým střediskem nezávislé literatury, Scheinfeld-Schwarzenberg, Praha 1990

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

2.1.

Zrození politika - Václav Havel 1936-2011

Václav Havel se rozhodl prezentovat i praktikovat politiku odlišně. Před listopadem 1989 vládnoucí husákovská ...
8.2.

Blahopřání Jaromíra Šavrdy Jaroslavu Seifertovi k udělení Nobelovy ceny

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím...
2.12.

Rok po roce – 1985–1989 v Československu – pracovní listy

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce 1985–1989 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny ...
2.12.

Rok po roce - 1985–1989 - text

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 80. let. Text...
17.11.

Rok po roce - 1985-1989 v Československu - prezentace

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény československých dějin druhé půle 80....
17.8.

Pohřeb Jaroslava Seiferta

Básník Jaroslav Seifert se stal roku 1984 nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Její udělení mělo tudíž rovně...
7.7.

Václav Havel - Dopis generálnímu prokurátorovi (1984)

Dopis Václava Havla generálnímu prokurátorovi ČSSR, ve kterém jej informuje o praktikách orgánů Státní bezpečn...
3.6.

Václav Havel na vlnách Rádia Svobodná Evropa (1988)

Telefonický vstup Václava Havla z roku 1988 do vysílání Rádia Svobodná Evropa k jubilejnímu výročí vzniku ČSR,...
30.1.

Charta a disent v období normalizace - soubor fotografií Bohdana Holomíčka

Představujeme vám unikátně v prostředí internetu zcela unikátní soubor fotografií Bohdana Holomíčka, který zac...
28.1.

Exteriéry z období normalizace - soubor fotografií Bohdana Holomíčka

Představujeme vám unikátně v prostředí internetu soubor fotografií Bohdana Holomíčka, který zachycuje atmosfér...
2.1.

Charta 77 - kořeny, smysl, reakce, inspirace

Výuková prezentace se zabývá kořeny Charty (Helsinská konference KBSE, proces s undergroundem, Havlův dopis Hu...
30.10.

Jaroslav Seifert - český básník, prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu

Básník Jaroslav Seifert žil se stal ztělesněním české poezie minulého století. Nobelovu cenu obdržel v r. 1984...
25.6.

Devětsil

Prezentace přinášející základní vhled do tématu významného českého uměleckého sdružení Devětsil, které bylo za...
19.3.

Charta 77 a tzv. Anticharta (pracovní listy)

Pracovní texty - ukázky z textů prohlášení Charty 77 a oficiálního komunistického prohlášení "Za tvůrčí činy v...
15.1.

Náběh, počátky a podoby normalizace

Výuková prezentace "Náběh, počátky a podoby normalizace" je vymezena obdobím od podzimu 1968 do XIV. sjezdu KS...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT