Moderní-Dějiny.cz

Václav Havel "Nechci emigrovat" (1983)

Publikováno: 14.3.2014, Aktualizováno: 20.3.2014 18:34

Rozhovor s Václavem Havlem, který otiskl Vídeňský časopis Profil 22. srpna 1983. Bylo to několik měsíců po propuštění známého dramatika a disidenta z nemocnice Pod Petřínem do domácího ošetřování (4. března 1983), kterému předcházelo přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů (7. února 1983).

Václav Havel "Nechci emigrovat" (1983)

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Pane Havle, vy jste byl v roce 1979 uvězněn kvůli svým názorům.
V roce 1979 jsem byl společně s pěti přáteli odsouzen k trestu čtyř a půl let vězení. Byli jsme odsouzeni za svou práci ve VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných), který dokumentoval a zveřejňoval různé případy policejní a justiční nespravedlnosti. Trvali jsme všichni a dodnes trváme na tom, že na této naší práci nebylo nic trestného a že nám její trestnost nebyla nijak soudem prokázána. VONS - mimo jiné - existuje dodnes a ve své práci pokračuje (nebyli zavřeni všichni jeho členové a na místa zavřených nastoupili ihned po jejich zatčení další). Jde o práci velmi důležitou, neboť to je jeden z mála pokusů v naší zemi podrobit práci Bezpečnosti a justice opravdu svobodné veřejné kontrole.

Ve vězení jste musel pracovat manuálně. Co jste dělal? Byl byste to mohl odmítnout?
Pracoval jsem jako dělník v železárnách, určitý čas v prádelně a na konci opět jako dělník v podniku Kovošrot, který má svá pracoviště v mnoha věznicích. I ve vězení existují velmi omezené možnosti práce v administrativě, ale ta u politických vězňů nepřipadá v úvahu. Odmítat přidělenou práci - například ze zdravotních důvodů - znamená okamžitě být kázeňsky trestán (pobytem v korekci apod.). Někteří vězni tuto cestu volí, ale jen velmi zřídka tím něčeho dosáhnou. V mém případě by takové odmítání nemělo žádný efekt, jen by mi způsobilo další utrpení. A také jsem k němu neměl dostatek pádných důvodů: byť s obtížemi, přesto jsem byl zdravotně schopen svou práci vykonávat.

Mohl jste na cele psát? Byla vám intelektuální činnost posilou?
Psát cokoli a vlastnit například poznámkový blok jsem měl přísně zakázáno. Má jediná „literární“ seberealizace byly dopisy mé ženě. Směl jsem jí psát jednou týdně jeden dopis předepsaného rozsahu. Ve svých dopisech jsem se snažil zamýšlet nad různými obecnějšími otázkami, ale to bylo spojeno - aspoň v prvních letech - s mnoha komplikacemi s vězeňskou cenzurou. Vždy znovu a znovu mi bylo nakazováno držet se pouze „rodinných věcí“ a mé „úvahové“ dopisy byly zadržovány. Později se má situace po této stránce trochu zlepšila. V českém samizdatu existuje a koluje asi čtyřsetstránkový výbor z mých dopisů, nazvaný Dopisy Olze. Ještě před svým zavřením jsem napsal hru Protest a Pavel Kohout Atest, s tím, že tyto hry budou uvedeny spolu, což se také stalo. Já ve vězení samozřejmě žádné hry psát nemohl, ale při návštěvách (jedna hodina za čtvrt roku) jsem se leccos mohl dozvědět, např. i o tom, že Pavel Kohout napsal a mně věnoval hru Marast, navazující na naše předchozí hry, podobně jako Pavel Landovský hru Arest. Tyto zprávy - jako vůbec všechny zprávy o projevech solidarity se mnou a mými přáteli mne přirozeně ve vězení posilovaly.

V únoru jste byl pro nemoc propuštěn. Jak se vám daří nyní?
Trest mi byl přerušen pro těžký zápal plic spojený s nějakými dalšími komplikacemi (zánět pohrudnice apod.). Teď se už cítím po této stránce zdráv; mám potíže pouze s lokty (jde o tzv. „tenisové lokty“, což je určitá nemoc) a tato okolnost by mi teď dost ztěžovala, ne-li úplně znemožňovala, manuální práci. Tyto komplikace vznikly v době, kdy jsem pracoval ve vězení v železárnách.

Na začátku vám nabízeli místo vězení emigraci. Byla tato nabídka opakována?
Před procesem mi byl ve vazbě nabízen studijní pobyt v USA, který by ale znamenal ve skutečnosti emigraci (nepochybně bych byl zbaven při tomto pobytu čs. občanství podobně jako Pavel Kohout - není ostatně náhoda, že mi tato nabídka byla oficiálně tlumočena asi týden nebo 14 dní před tím, než Pavlu Kohoutovi znemožnili návrat). Odmítl jsem ji z mnoha důvodů: ze solidarity se svými přáteli; proto, že když jsme si jisti svou pravdou, nezdá se mi být chlapské utíkat od následků toho, že ji zastáváme; ale i prostě proto, že se nechci stát emigrantem. Během trestu mi bylo - neoficiálně - víckrát naznačeno, že možnost vystěhování stále trvá - a tím spíš trvá nepochybně i dnes.

Chcete cestovat na Západ?
Z předchozího je snad zřejmé, že si nemohu dovolit ani sebekratší cestu za hranice: buď by mi nebyla povolena, anebo - když by mi povolena byla - bych mohl téměř napevno předpokládat, že se nebudu moci vrátit. A to riskovat nechci.

Brecht napsal hru Švejk v 2. světové válce. Dalo by se dnes napsat pokračování Švejka za normalizace?
Myslím, že na toto téma napsal moc hezký fejeton Ludvík Vaculík - doporučuji vám jeho četbu!

Co teď můžete literárně dělat? Máte zde publikum?
Psát mi nikdo zakázat nemůže, psát chci - jediná otázka je, zda se mi bude práce dařit (nikdy jsem nepsal lehce a snadno). Mé hry samozřejmě žádné divadlo v ČSSR neuvede, ale možnosti neoficiálních představení nebo nahrávek existují, byť jsou spojeny s obtížemi, které si Rakušan asi těžko umí představit. Mým „publikem“ v mé zemi zůstávají tudíž hlavně čtenáři „samizdatu“.

Kdysi jste napsal esej o dvou kulturách ve vaší zemi, o oficiální a o té „druhé“, opoziční. Tu opoziční však vytváří jen velmi malý počet lidí. Myslíte, že může přežít?
 První, kdo začal užívat termínu „druhá kultura“, byl Ivan Jirous. Myslím, že tato „druhá kultura“ - totiž ta nepovolená nebo neoficiální - v naší zemi existuje a že je daleko rozvinutější než v sedmdesátých letech. Tato kultura se přirozeně neomezuje na prostředí Charty 77. Existuje mnoho časopisů, stovky samizdatových titulů, stovky nevystavujících malířů, desítky hudebních skupin, které nemohou veřejně vystupovat. Hranice mezi oficiální a neoficiální kulturou přitom už nejsou zdaleka tak ostré a nepřekročitelné, jak byly před několika lety. Jsou stále častěji překračovány - a to v obou směrech, byť zatím větší frekvence je na cestě z kultury oficiální do té „druhé“ než na cestě opačné. Je také mnoho kulturních fenoménů, u nichž není jasné, kam je zařadit, zda k „první kultuře“ či k té „druhé“. Jsou prostě kdesi na pomezí.

Budete se politicky angažovat jako kdysi, když jste byl mluvčím Charty 77?
Svou aktivitu jsem nikdy nepovažoval za práci v pravém slova smyslu politickou. Bylo to prostě určité občanské angažmá. Své postoje jsem samozřejmě po pobytu ve vězení nijak nezměnil; mám-li příležitost, přispívám i dnes k práci Charty 77; v nejbližších měsících bych se však rád soustředil především na psaní nové hry.

Pane Havle, vy bydlíte v severních Čechách, kde je devastace životního prostředí velmi silná. Co cítíte, když vidíte umírat české lesy?
Myslím, že ekologická situace v ČSSR je opravdu alarmující. Nejhůř jsou na tom severní Čechy (lesy v celém Krušnohoří jsou už téměř zničené), nedávno ostatně věnovala Charta 77 sociologicko-ekologické problematice severních Čech jeden ze svých dokumentů. Já se zdržuji převážně na své venkovské chalupě v Podkrkonoší. I tam už začíná být situace povážlivá, i když katastrofického stavu, jaký je v severních Čechách, zatím nedosahuje.

Často se říká, že mírové hnutí na Západě mají v hrsti Rusové a že nezávislé mírové skupiny na Východě jsou Reaganovými stoupenci. Jak vy vidíte budoucnost?
Situace v zemích sovětského bloku je radikálně jiná než situace na Západě. Právě proto považuji za nesmírně důležité, aby západní mírové hnutí bylo otevřeno dialogu s nezávislými občanskými iniciativami na Východě - a ovšem i naopak. Charta 77 už určitý dialog navázala, sešli jsme se například s mnoha delegáty nedávného mírového kongresu v Praze a zjistili jsme k oboustranné radosti, že naše stanoviska, motivy a cíle si jsou ve skutečnosti daleko bližší, než jak se to možná zatím leckomu jeví.
(srpen 1983)

Publikováno ve sborníku Václav Havel "Do různých stran" - eseje a články z let 1983-1989 uspořádal Vilém Prečan, Knihovna Lidových novin sv. 1, vyšlo ve spolupráci s Československým střediskem nezávislé literatury, Scheinfeld-Schwarzenberg, Praha 1990

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

8.4.

Rozhodování o odchodu do exilu

Výběr různorodých textů ke studiu a interpretaci nabízí různé pohledy na fenomény exilu a emigrace v českoslov...
2.1.

Zrození politika - Václav Havel 1936-2011

Václav Havel se rozhodl prezentovat i praktikovat politiku odlišně. Před listopadem 1989 vládnoucí husákovská ...
9.9.

O solidaritě a přátelství - Havlovy Dopisy Olze

V některých z prvních dopisů Václava Havla Olze činí narážky na své předchozí uvěznění. Stojí za to připomenou...
6.4.

Vývoj ochrany československého pohraničí v letech 1948-1966

Text shrnuje téma vzniku a vývoje hraniční ostrahy a činností Pohraniční stráže po komunistickém převratu v ro...
19.1.

Film: Nepřizpůsobiví – Miroslav Skalický

Předkládaný film vychází z pamětnické výpovědi Miroslava „Skaláka“ Skalického. Filmové vyprávění doplňují zábě...
2.12.

Rok po roce - 1980-1984 v Československu - pracovní listy

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce - 1980–1984 v Československu je zaměřen na práci s dobovými pramen...
2.12.

Rok po roce - 1980–1984 - text

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 80. let. Text...
12.8.

Jaká je cena mé svobody? - české zamyšlení

To, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost, bylo až do roku 1989 československým občanům odpíráno. Nebyl...
7.7.

Václav Havel - Dopis generálnímu prokurátorovi (1984)

Dopis Václava Havla generálnímu prokurátorovi ČSSR, ve kterém jej informuje o praktikách orgánů Státní bezpečn...
5.6.

Erazim Kohák na vlnách rádia Svobodná Evropa - metodický list

Metodický list je připraven tak, aby usnadnil práci se školním historickým pramenem. Je možné jej využít zejmé...
3.6.

Václav Havel na vlnách Rádia Svobodná Evropa (1988)

Telefonický vstup Václava Havla z roku 1988 do vysílání Rádia Svobodná Evropa k jubilejnímu výročí vzniku ČSR,...
2.5.

Václav Havel - Hovězí porážka (The Plastic People of The Universe)

Text Václava Havla věnovaný kapele The Plastic People of The Universe, jejich magickém soundu, nahrávce "Hověz...
18.4.

Václav Havel - Břemeno 21. srpna (1988)

Charakteristika normalizační politické garnitury a jejího vlastního sebevymezení po násilné vojenské intervenc...
18.4.

Václav Havel - Vyložené karty (1988)

Bilance "osmičkového" roku 1988 - roku významných výročí, narůstající občanské nespokojenosti, účasti tisíců l...
16.4.

Václav Havel - Důvody ke skepsi a zdroje naděje (1988)

Text, ve kterém se Václav Havel zamýšlí nad pohyby uvnitř sovětských i československých stranických struktur v...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT