"Společnost se během těch dvaceti let vyvíjela alespoň do té podoby, v jaké se nyní nachází. To znamená ani v černé ani v bílé. Jsme svobodná demokratická země, která zraje," popisuje Hradílek svůj pohled na současnost.

Odejděte hned, vyzýval Husáka

Se svým kolegou Rudolfem Berezou z nedalekých Hluboček u Olomouce a dalšími moravskými disidenty prováděli ve druhé polovině 80. let věci, které mnohým mohly v té době připadat jako šílené. V roce 1987 napsali dopis prezidentu Gustavu Husákovi a vyzvali ho, aby abdikoval. Na manifestaci prvního května v Olomouci roztáhli transparent s nápisem "Charta 77 vybízí k občanské kuráži." O rok později podali trestní oznámení na nejvyššího ideologa Komunistické strany Československa Vasila Bilaka a obvinili jej z vlastizrady. Kvůli tomu, že v roce 1968 pozval do Československa sovětské tanky.

Za své počiny si Tomáš Hradílek vysloužil pokuty za výtržnictví - to bylo za transparent - i podmíněné tresty. A samozřejmě neustálé sledování. Na novou omítku jeho domu v Lipníku nad Bečvou někdo přes noc napsal: "Ať žije KSČ!". "Myslím, že bez ohledu na současnou ekonomickou krizi se jako Češi nemusíme za nic stydět. Za uplynulých dvacet let se nám spousta věcí podařila," míní čtyřiašedesátiletý zemědělský inženýr. A jedním dechem dodává, že největší chybou uplynulého dvacetiletí byl pád Topolánkovy vlády v době českého předsednictví v Evropské unii. "To bylo tak nezodpovědné a nechutné, že i když jsem kdysi dávno patřil k příznivcům ČSSD, tohle sociálním demokratům nejsem schopen odpustit nikdy."

Dnešní nespokojenci mě překvapují

K podpisu komunisty nenáviděného prohlášení Charta 77 se inženýr z malého moravského městečka dostal dost přímočaře. Když v roce 1977 slyšel na zakázané rozhlasové stanici Svobodná Evropa výzvu, neváhal a sedl na vlak do Prahy. Tam pomocí telefonního seznamu našel adresu na manžele Němcovy, zazvonil jim u dveří a prostě podepsal. Třináct let pak pracoval jako dělník na pile hned vedle nádraží v Lipníku. "Nemohu si stěžovat. Byla tam dobrá parta," ukazuje Hradílek hrdě fotografii, na které je zvěčněna skupina nefalšovaných dělníků v montérkách. Nechápavě kroutí hlavou nad otázkou, proč mnoho lidí, byť z jeho disidentského okolí, vidí současnost v mnohem méně optimističtějších barvách než on sám. "Překvapuje mne to a těm lidem prostě nerozumím. Možná jsou znepokojeni tím, že mládí už je pryč," říká na adresu některých svých souputníků z někdejší opozice.

Volby budou zlomové. Pozor na ně!

Občas přijme pozvání do škol, kde studentům vykládá nejen o letech strávených v disentu. Jedním z hlavních témat jeho vystoupení jsou varování před změnou orientace České republiky směrem na východ. "Řekl bych, že se nacházíme ve zlomové situaci. Příští volby budou snad těmi druhými nejvýznamnějšími volbami od roku 1990. Abych použil slova senátora Saši Vondry, jsou zde skutečně síly, které se snaží, abychom se znovu dostali do područí Moskvy. Já s Vondrovými slovy naprosto souhlasím," varuje Hradílek. Dodává, že pro něj je nejdůležitější bezpečnostní a kulturně politické zakotvení Česka. Což znamená co nejtěsnější spolupráce a vazby s USA. "Kdokoliv se snaží tyto vazby nějakým způsobem oslabovat, na toho se dívám s velkou nedůvěrou," konstatuje. Právě úzká euroatlantická spolupráce je podle Tomáše Hradílka největší nadějí pro Českou republiku do budoucna. "Krize přijde a krize také odjede. Ale tyhle věci by měly být trvalé a nezvratné. A my bychom měli být velmi ve střehu, aby nás nikdo od tohoto stabilizačního faktoru této země neodtáhl."

Prohlédněte si VIDEO