Moderní-Dějiny.cz

Téma protektorát: Mladí lidé a jejich učitelé za Protektorátu

Publikováno: 16.11.2011, Aktualizováno: 16.7.2013 08:22
Žáci budou schopni analyzovat vyslechnuté vzpomínky a budou schopni hledat kontext nacistické perzekuce na příkladu roudnických studentů, budou schopni katalogizovat příčiny zatýkání českých lidí, dostanou podklady pro diskusi na témata viny a přiměřenosti trestu, jsou seznámeni s biografiemi významných osob, posoudí totalitní charakter nacistické moci a uvědomí si, jak nacistické „právo“ perzekuovalo formou kolektivní viny a používalo trestů také k zastrašení potencionálních odpůrců.
Téma protektorát: Mladí lidé a jejich učitelé za Protektorátu

Příspěvky na portálu Moderní dějiny jsou podpořeny dotací MŠMT. 

 4. MLADÍ LIDÉ A JEJICH UČITELÉ ZA PROTEKTORÁTU

Použitá literatura:
Václav DYCKA, Kolaborace na Roudnicku v době Protektorátu Čechy a Morava, diplomová práce, UJEP Ústí nad Labem 2010.
Kateřina KOČOVÁ – LOZOVIUKOVÁ, Mimořádný lidový soud v Litoměřicích – případ Alfred Bauer. In.: České a československé dějiny 20. století. Moderní přístupy k soudobým československým dějinám. Hradec Králové, Ústí nad Orlicí 2006, s. 71 – 77.
 
 
I. Brainstorming k tématu:
Malá pevnost Terezín během druhé světové války
– studenti dávají své návrhy (nápady, informace) k tématu – učitel nehodnotí, zapisuje bez komentáře. Po dvou minutách vyzve některého se žáků, aby zapsané poznatky shrnul.
 
Pokud jsou žáci „vyspělejší“, může být úvodní brainstorming sofistifikovanější – Rozdíly mezi Malou pevností a ghettem Terezín.
 
Učitel zapisuje na tabuli, papír pojmy – pokud se mu zdá vhodné, může upozorňovat na rozdíly mezi Malou pevností a ghettem.
 
II.1 Ukázka  z výpovědi Miroslava Kubíka 
„Jak se dostal na Malou pevnost?“ – Kdo to byl, odkud, jak,  proč? (www.memoryofnation.cz
– stopáž 48,50: „Já si na ta data nepamatuju...“– 54,02: „chce něco udělat.“
– učitel naváže tím, že si představíme jednoho z vězňů autentickým svědectvím (může také upozornit, že fotografie tohoto vězně je součástí expozice KT Osvětim)
poslech - z Kubíkova vyprávění – zatčení a příjezd na Malou pevnost.
 
Žáci si dělají poznámky do svých zápisníků, sešitů.
 
Pokud chce učitel použít tuto výpověď, musí se do webu Paměti národa přihlásit, přihlásit, rozhodně to za to stojí (a je to zadarmo)
 
II.2. Žákovský odhad – učitel vede žáky k tomu, aby hledali důvody zatčení a zároveň rozmýšleli vztah mezi proviněním a trestem
Doporučené otázky: Proč tam byli studenti převezeni?, Jaký byl důvod jejich zatčení?, Jakému provinění by odpovídal tento trest?
Zdůrazní, že k zatčení došlo 20. června 1942.
- vypsat škálu maximálního množství provinění na tabuli, flip – zjištěná provinění 
- sabotáž (narušování výroby v továrnách, v dopravě, nekvalitně odvedená práce)
- protinacistická propaganda
- stávka
- ozbrojený útok
- demonstrace
- protirežimní symboly
- odbojové organizace
- ilegální organizace
- zpravodajská služba
- schvalování atentátu
- poslech zahraničního rozhlasu
- neuposlechnutí nařízení
- nedovolená hospodářská činnost
- protirežimní činnost
- podpora odbojových organizací, pomoc
- pomoc pronásledovaným...
 
Učitel není vševědoucím, spíše se snaží žáky povzbuzovat, přivádět na stopu....pokud uzná za vhodné – může již předem rozdělit kategorie vytvořit kategorie provinění – odboj, odpor, rezistence,
učitel může také doplnit některé důvody... viz Kuklík, Gebhart. Velké dějiny zemí  Koruny české XV.a, b
 
Společná diskuse: Zápis hesel na tabuli – než učitel heslo napíše, nechá jej ve třídě velmi stručně prodiskutovat, schválit. Není nutné zajistit všeobecný souhlas, spíše jazykově „cizelovat“ hesla, vyjasnit si pojmy.
 
II.3 Důvody, respektive záminky, které se objevily pro zatčení studentů:
přednáška učitele
schvalování atentátu
příprava atentátu na Bauera (všeobecně známo, podporováno profesory) 
student Dvořák se prý dále vyjádřil – „kdyby mohl, Bauera by zabil“
poslech zahraničního rozhlasu
rozšiřování protistátních zpráv
zdravení se komunistickým pozdravem
jsou nakloněni SSSR
pronásledují německé děti
 
Přednáška učitele – navazuje na žákovské návrhy, prohlubuje je a na konkrétním materiálu specifikuje. Velmi důležité je, aby upozornil na „skutečné“ a domnělé přečiny roudnických studentů.
 
II.4 Učitel vyzve žáky ke kladení otázek k dosavadnímu průběhu „případu 
Žákovské otázky jsou předkládány třídě k odpovědím. Pokud nikdo ze žáků není schopen odpovědět, otázku si žáci poznamenají do sešitů.  Hledání odpovědí na takovéto otázky může být součástí domácího zadání. Pokud nepřijdou od žáků, učitel sám položí dvě „základní“ otázky: Kdo je udal? Jak to s nimi dopadlo?
 
Učitel ke každé otázce vyzve jednoho ze žáků, aby předestřel svůj názor, svou hypotézu.
 
Učitel řídí diskusi, případně komentuje odpovědi, neměl by se uchýlit k opravování odpovědí, ani otázek.
 
II.5 Minipřednáška  Kdo je udal? 
           učitel
Alfréd Bauer
narozen 1897 Šluknovsko (Děčínsko)
člen DNSAP
člen Deutscher Kulturverein
navrhl pomník padlým první světové války
ředitel německé školy v Roudnici
člen NSDAP, SS, SA
ve správě jatek
správce kina
otec dospívající dcery
přítel konfidenta Rjazanceva – u něj večírky, kde studenti „donášejí, co se děje v jejich školách – gymnázium, průmyslová škola“ –hlavní donašeč byl patrně především Lipinský. Není jisté, že donášení bylo zcela programové, mnohé se dělo tak, že studenti vyprávěli, co bylo ve škole a jinde. Objevila se domněnka o chystaném atentátu na Alfréda Bauera. Hlavní strůjcem atentátu  měl být gymnaziální student Karel Dvořák (podivínský, nevyrovnaný, s dobrou pamětí, přecitlivělý), který se zamiloval do Bauerovy dcery, líbila se mu (?). Bauer to nechce připustit – byla příliš mladá, Dvořák nebyl vhodný partner (?) a obává se o svůj  život (Dvořákovy výhružky – viz výše), Rjazencevovo ponoukání Bauera, ať s tím „něco udělá“
Udání (patrně Bauer a Rjazancev) – případ vyšetřuje kladenské gestapo – vyšetřování vede Felkl (známý z případu Lidice)
Bauer po válce dopaden díky soukromé iniciativě – jeden z roudnických občanů po něm pátral, při pátrání  kontroloval poštu jeho příbuzným, až narazil na dopis od Bauera (byl internován jako Němec na jižní Moravě a žádal o jídlo) a dal podnět k jeho zatčení
 
Učitel ji přerušuje několikrát zopakovanou otázkou, zdali jím uváděná fakta nějakým způsobem předjímají roli udavače v roce 1942 – zastaví se u těchto charakteristik -
- učitel
- Němec
- navrhl pomník
- člen DNSAP, NSDAP
- přítel konfidenta
 
II.6 Statistické údaje – Jak to s nimi dopadlo?
Učitel je má připraveny ve slidu  - viz příloha 1,2
 
Učitel je beze slova promítne, po minutě a půl žáci doplňují své komentáře
 
II.7 Zápis žáků – Jaká jména si vybavuji a co mne nad nimi napadá....
 
Žáci si zapisují do svých zápisníků, sešitů, optimální, aby psali po celou dobu, nepřerušovali, ale ani necenzurovali své zápisky
 
III. Na základě dalších textů z  webu Paměti národa, případně dalších zdrojů, doplňte příběh roudnických studentů. 
www.pametnaroda.cz
Najděte si svého hrdinu z tohoto období?
Kdo je pro vás hrdina?
 
Charakter domácího zadání by měl korespondovat se zaměřením třídy, není vhodné experimentovat s formou úlohy, ale nabídnout to, co žáci formálně ovládají – referát, prezentaci,
dialog...
 
Osoby spjaté s případem roudnických studentů na webu: Miroslav Kubík, Lidmila Daňková, roz. Dragounová, Libuše Chourová, Miloš Čulík
 

Přílohy

pdf
Mladí lidé a jejich učitelé za protektorátu - přílohy
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,87 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

14.7.

Smířit se s realitou? Bojovat? Spolupracovat? Rozhodování za protektorátu.

Soubor úkolů pro žáky k tématu rozhodování lidí v okupované zemi, jednotlivé úlohy jsou postaveny na práci s d...
13.7.

Jak se žilo v Protektorátu Čechy a Morava

Takzvaný Protektorát Čechy a Morava právně vznikl výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který sestavi...
14.6.

Česká mládež pod hákovým křížem

Myšlenka organizovat českou a moravskou mládež v nacistickém duchu se objevila již v samotných počátcích fungo...
13.2.

Školství v okupované Ostravě

Text shrnuje vývoj českého školství v Ostravě za Protektorátu. Zpočátku se okupanti snažili udržet dojem jakés...
12.6.

Česká šlechta v časech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945)

Studie rekapituluje osudy české šlechty v období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 - 1945, blíže sezna...
6.12.

Emil Hácha (1872 - 1945)

Tato výkladová prezentace se zabývá jednou z nejkontroverznějších postav české historie – Emilem Háchou. Nevěn...
6.12.

Emil Hácha - pracovní list

Pracovní list věnovaný osobnosti Emila Háchy je navazujícím materiálem ke stejnojmenné prezentaci. Obsahuje 16...
8.10.

Život na venkově za německé okupace

Základem výukového materiálu je obsáhlá prezentace, která se snaží žákům názorným způsobem představit život na...
26.9.

Ladislav Fuks "Spalovač mrtvol"

Sada pracovních listů obsahuje řadu konkrétních úryvků z Fuksovy temné novely doplněných otázkami a úkoly usna...
21.9.

Krvavý Walter a tragédie obce Leskovice

Historická studie doplněna obrazovou prezentací zachycuje příběh obce Leskovice na Pelhřimovsku, kterou na úpl...
22.8.

Ota Filip: Škaredá středa 15. března 1939

Vzpomínky spisovatele Oty Filipa na příjezd německých okupantů do Ostravy. Autor v textu přibližuje své mládí ...
16.7.

Česká kolaborace za druhé světové války

Prezentace je shrnutím základních faktů o české kolaboraci v Protektorátu Čechy a Morava. Zahrnuje vysvětlení ...
30.6.

Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - okupace a odsun

Prezentace stručně mapuje tragická závěrečná léta společného soužití Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Sle...
10.5.

Život za pomoc českým parašutistům – životní příběh studentky Heleny Králové z Plzně

Krátká mikrostudie zachycuje příběh studentky Heleny Králové z Plzně a její rodiny v době druhé světové války....
26.4.

Život za pomoc českým parašutistům

Prezentace zachycuje příběh studentky Heleny Králové z Plzně a její rodiny v době druhé světové války. Jejím z...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT