K těm patřila i konference s názvem Hrdinové druhého odboje, která proběhla ve středu 10. května na půdě Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze-Hrdlořezích. Pořadatelé, jimiž byli pedagogové Karolína Košařová a Martin Kudláček, zvolili netradiční pojetí kombinující studentskou konferenci s přednáškami odborníků. Mezi těmi byli zastoupeni jak profesionální historikové, tak soukromí badatelé a reprezentanti klubů vojenské historie. Cílem akce bylo připomenout méně známé osobnosti a události z dějin české protinacistické rezistence a především podnítit mezi studenty zájem o problematiku novodobých dějin a vštípit jim povědomí o základech badatelské práce.

Studentům prvního ročníku SPŠ bylo zadáno zpracování písemných referátů na některé z vybraných témat z historie okupovaných českých zemí. Následně pořadatelé vybrali osm nejlepších prací, které jejich autoři přednesli na konferenci. Studentské příspěvky se týkaly témat obecnějších (zbrojní výroba v protektorátu, protektorátní vlády, problematika konfidentů) i konkrétních (17. listopad 1939, působení paravýsadků Silver A, Bioscop a Percentage). Jako nejlepší byl odbornou komisí vyhodnocen referát Kateřiny Zahradníčkové o skupině Bioscop, který bude publikován v almanachu z Konference policejních historiků, jejíž 12. ročník je plánován na říjen letošního roku. Ostatní přednášející dostali možnost zveřejnit své příspěvky v rezortním měsíčníku Policista.

Mimo studentských přednášek zazněl referát soukromého badatele Miloše Skořepy, který posluchače seznámil s osudem jedné z obětí heydrichiády, četníka Josefa Suttého. Pavel Kmoch, který působil jako odborný konzultant při natáčení filmu Anthropoid (2016), se zaměřil na průběh boje parašutistů s německými jednotkami v Resslově ulici v Praze 18. června 1942. Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě přiblížil osudy pozdějšího parašutisty Jana Kubiše během vojenské služby ve Francii v letech 1939 a 1940. Šimon Vanka posluchačům demonstroval praktickou ukázku výstroje československých jednotek ve Velké Británii.  Radek Galaš z Muzea Policie ČR kvůli operativním změnám v programu přednesl hned dva referáty, které se týkaly účasti policistů v Pražském povstání a osobnosti Františka Divokého, jedné z důležitých postav formativního období československého zahraničního odboje v Polsku a později velitele polního četnictva v exilové armádě na Západě. Zejména příspěvky Miloše Skořepy a Radka Galaše tedy obecnější téma konference propojily s policejní problematikou. Oba referující taktéž zdůraznili význam tradic a hodnotové kontinuity pro moderní policejní sbor a obecně pro moderní občanskou společnost.

Závěrečné vyhodnocení proběhlo formou neformální diskuze přítomných historiků s přednášejícími z řad studentů. Debata se týkala zejména způsobu kritické práce se zdroji a interpretace informací.

Vedení školy vyjádřilo vůli pořádat podobné akce i v následujících letech, lze tedy doufat, že letošní setkání položí základ dlouhodobější tradici.