Moderní-Dějiny.cz

Stalin za revoluce a občanské války v dokumentech a obrazech sovětské propagandy

Publikováno: 12.5.2013, Aktualizováno: 23.6.2013 11:35

Jakým způsobem sovětská propaganda popisovala úlohu a činnost J. V. Stalina v průběhu bolševické revoluce a následné občanské války v Rusku? To si můžete přečíst v kvalitní digitalizované kopii obrazových a textových pramenů z výpravné knihy "Stalin v obrazech", kterou vydalo nakladatelství Orbis v prosinci roku 1949.

Stalin za revoluce a občanské války v dokumentech a obrazech sovětské propagandy

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Dobové fotografie, text a dokumenty jistě mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků.

V následujících odstavcích přepisujeme z knihy komentáře popisující činnost J.V. Stalina během revoluce a občanské války:
V březnu 1917, když přestál všechny strasti sibiřského vyhnanství, se J. V. Stalin vrátil do Petrohradu. Z pověření Ústředního výboru strany řídil „Pravdu" a bojoval proti buržoasně-demokratické Prozatímní vládě, utvořené po únorové revoluci roku 1917. Řídil společně s V. Molotovem činnost Ústředního výboru a petrohradského výboru strany, stmelil ji k boji za přeměnu buržoasně-demokratické revoluce v revoluci socialistickou, byl mezi prvními, kteří přišli uvítat V. I. Lenina při jeho definitivním návratu z emigrace do Ruska 16. dubna 1917 a kteří v příštích měsících po jeho boku připravili říjnové povstání.

"Vzpomínám si na rok 1917, kdy jsem byl z vůle strany, po období žalářování a vyhnanství, poslán do Leningradu. Tam, mezi ruskými dělníky, v bezprostřední blízkosti velikého učitele proletářů všech zemí, soudruha Lenina, v seči velikých bitev mezi proletariátem a buržoasií, v situaci imperialistické války, jsem se po prvé naučil chápat, co znamená být jedním z vůdců veliké strany dělnické třídy. Tam, v kruhu ruských dělníků - osvoboditelů utlačovaných národů a průkopníků proletářského boje všech zemí a národů - jsem dostal svůj třetí revoluční křest ohněm. Tam, v Rusku, za Leninova vedení jsem se stal jedním z mistrů revoluce."
J. V. Malin v Pravdě čís. 136 ze 16. června 1926

V. I. Lenin a J. V. Stalin pevně a rozvážně vedli stranu a dělnickou třídu k socialistické revoluci, k ozbrojenému povstání. Oni byli inspirátory a organisátory Velké říjnové socialistické revoluce. J. V. Stalin jako nejbližší spolupracovník V. I. Lenina řídil všechny přípravy k povstání, které na pokyn stranického ústředí začalo v Petrohradě a zvítězilo za jeden den - 25. října (7. listopadu) 1917. J. V. Stalin se stal členem prvé Rady lidových komisařů, která v čele s V. I. Leninem byla po vítězství Velké říjnové revoluce ustavena na II. Všeruském sjezdu sovětů. Od prvních dnů existence sovětské vlády až do roku 1923 byl J. V. Stalin lidovým komisařem národnostních věcí, spolu s Leninem napsal památnou „Deklaraci práv národů Ruska", kterou byl ohlášen začátek nové éry ve vzájemných vztazích mezi národy SSSR. Kontrarevoluce a první intervence západních imperialistů přivedly mladý Sovětský svaz do těžké situace. Zásobovací poměry se horšily den ode dne, zachránit revoluci bylo možno opatřením obilí z jihovýchodní části státu, z Povolží a severního Kavkazu, odkud bylo spojení po Volze přes Caricyn. J. V. Stalin byl Ústředním výborem strany poslán na jih jako zmocněnec s mimořádnou plnou mocí, aby řídil opatřování potravin na jihu Ruska.

Caricyn se stal klíčovým bodem v prvních měsících konirarevoluce. Jeho ztráta by odřízla republiku od posledních obilních krajů, od bakinské nafty, umožnila by bělogvardějcům sjednotit kontrarevoluci na Donu s kontrarevolucí československou a táhnout ve společné frontě na Moskvu. J. V. Stalin očistil Caricyn od bělogvardějských spiklenců a poslal do hladovějících hlavních měst značné množství potravin. Pak ne-úprosně drtil odpor kontrarevolučních specialistů, které poslal a podporoval Trockij, reorganisoval nesjednocené ozbrojené oddíly a urychlil příchod Vorošilových oddílů, které se staly jádrem znovu zformované X. armády. Železné vůli Stalinově a jeho geniálnímu bystrozraku je děkovat, ze Caricyn byl uhájen a bělogvardějcům zabráněno proniknout k hlavnímu městu SSSR.

Koncem listopadu 1918 byla ustavena Rada dělnické a rolnické strany v čele s Leninem, aby řídila veškerou obranu na frontě i v zázemí, aby řídila mobilisaci průmyslu a dopravy a mobilisaci všech zdrojů země. Za zástupce Všeruského ústředního výkonného výboru v Radě obrany byl určen J. V. Sralin, který se stal faktickým Leninovým zástupcem. V této funkci se vyznamenal spolu s F. E. Dzerdžinským na permské frontě v bojích s Kolčakovou armádou, které zabránil sjednotit se s anglickým vojskem postupujícím ze severu. V březnu 1919, po návratu z permské fronty, byl J. V. Stalin jmenován na Leninův návrh lidovým komisařem státní kontroly. V květnu 1919 vítězstvím nad vojsky generála Judeniče odvrátil nebezpečí od ohroženého Petrohradu a zahnal zbytky poražené armádv do Estonska. Po porážce Judeničovy armády u Petrohradu se ]. V. Stalin zasloužil o odražení polské ofensivy na západní frontě. Dohoda, poražená při prvním útoku, podnikla na podzim r. 1919 nové tažení, do kterého vřadila kromě bělogvardějských vojsk a vlastních oddílů i armády malých států sousedících s Ruskem. V obtížné a nebezpečné situaci, kterou svým zrádcovským plánem způsobil Trockij, poslal Ústřední výbor strany J. V. Stalina, aby zorganisoval vítězství nad Denikinem na jižní frontě. Stalin vypracoval operační plán, jehož provedení nadšenými pěšími a jezdeckými jednotkami Rudé armády způsobilo úplnou Denikinovu porážku.

V roce 1920 Rudá armáda za Stalinova vedení zneškodnila třetí tažení Dohody, když na jihozápadní frontě porazila vojska polských pánů a po vítězství nad Wrangelovou armádou dobyla poloostrov Krym. Tím byli hlavní nepřátelé sovětské země potřeni, Sovětský svaz uhájil státní nezávislost a svobodu. Bezprostředním organisátorem a inspirátorem nejdůležitějších vítězství Rudé armády byl J. V. Stalin, kterého strana vysílala všude tam, kde se na frontách rozhodovalo o osudech revoluce.

Základní životopisná data k revoluční době a občanské válce:
Josif Vissarionovič STALIN - (vl. jménem DŽUGAŠVILI)
* 18.12. 1878 Gori (Gruzie)
+ 5.3. 1953 Moskva 
  
1917 zatčen a umístěn na Sibiři ve stanici Kurejka, což bylo místo pro nejhorší zločince
    
1917 po pádu carského režimu se vrátil do Petrohradu, zvolen členem ÚV (Lenin, Zinověv, Kameněv, Stalin)
    
1917 během revoluce má klíčovou úlohu (spolu s Leninem a Trockým)
    
1917 člen nové bolševické vlády - komisařem pro národnostní problematiku
    
1919-1920 při nastolování bolševického režimu systematicky vyvražďoval celé rodiny včetně dětí tam, kde měl pocit nedostatečné loajality. Tyto metody začaly vadit i jeho spolustraníkům. Proti některým stranickým konkurentům intrikoval. Poté byl na naléhání Trockého Leninem odvolán, nicméně nepotrestán, ale převelen na Sibiř, kde (spolu s Dzeržinským) pokračoval v popravách. Poté poslán do Petrohradu.

1921 během války proti Polsku (politický velitel) se odmítl podřídit velení Trockého. Také následkem této nedisciplinovanosti byla vojska Tuchačevského v bitvě u Varšavy zcela rozdrcena. Poté byli Stalinovi vojáci poraženi v přímém boji s armádou maršála Piłsudského. Výsledkem války byla ztráta podstatné části Běloruska a Ukrajiny, i konec úsilí na znovudobytí Pobaltí a Finska. Lenin však potrestání Stalina opět odmítl.
   
1922 opět členem politbyra
   
Zdroj: www.totalita.cz

Bibliografický údaj o knize: Stalin: V obrazech. Praha: Orbis, 1949.

Textová část a popisy snímků byly převzaty z knihy "Josef Vissarionovič Stalin" (Malý životopis), sestavené G.F. Alexandrovem, M.R. Galaktionovem, V.S. Kružkovem, M.B. Mitinem, V.D. Močalovem a P.N. Pospělovem a vydané nakladateltsvím Svoboda v Praze roku 1949 v překladu dr. Jar. Procházky za redakční spolupráce V. Prokůpka a M. Svobodové.

Obrazovou přílohy z knihy - text a dobové fotografie - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.

Přílohy

pdf
Stalin za revoluce a občanské války v dokumentech a obrazech sovětské propagandy
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 80,64 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.3.

V. I. Lenin - Dubnové teze (1917)

Vladimír Iljič Lenin se vrátil ze švýcarské emigrace do Ruska v dubnu 1917. Po příjezdu vystoupil v Petrohradě...
8.2.

Kormidelníci války a míru (1946)

Poválečné portréty vůdců protihitlerovské koalice - Stalina, Roosevelta, Churchilla, Trumana a Attleeho - byly...
15.1.

Program ruské prozatímní vlády z 3. března 1917

Politický program ruské prozatímní vlády, která přechodně řídila Rusko v dramatickém roce1917, od odstoupení m...
2.1.

Ivan Olbracht - Vzpomínám na Vladimíra Iljiče (1920)

Vzpomínka českého spisovatele Ivana Olbrachta na vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina - digitální k...
2.1.

Básně z brožury "Hovořili s Leninem"

Předkládané básně českých básníků, oslavující Vladimíra Iljiče Lenina i sovětské Rusko, byly zařazeny do pamět...
2.1.

Václav Vacek - Na pražském sjezdu bolševiků (1912)

Vzpomínka Václava Vacka na Vladimíra Iljiče Lenina z doby pražské ilegální konference ruské sociálně-demokrati...
1.1.

Čeněk Hruška - O Leninovi

Oslavný text českého komunisty Čeňka Hrušky o vůdci ruských bolševiků Vladimíru Iljiči Leninovi - digitální ko...
1.1.

Antonín Zápotocký - Vzpomínka na Lenina (setkání v roce 1920)

Vzpomínka českého komunisty Antonína Zápotockého na pobyt v sovětském Rusku během světového kongresu III. inte...
1.1.

Karel Kreibich - Na III. sjezdu Komunistické internacionály v Moskvě (1921)

Český komunistický funkcionář Karel Kreibich vzpomíná na vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina - dig...
27.12.

SSSR v československé poesii

Digitální kopie brožovaného souboru básní „SSSR v československé poesii“ z roku 1936. V tomto unikátním sborní...
26.12.

J. Stalin - Projev na První všesvazové poradě stachanovců

Digitální kopie brožury, která přinášela českým čtenářům překlad Stalinova projevu ke třem tisícům stachanovců...
24.11.

Ruské revoluce roku 1917 v normalizační učebnici dějepisu

Zajímá vás, co se o ruských revolucích učlio v období normalizace? Nahlédněte do druhého dílu učebnice dějepis...
24.11.

Ruská občanská válka 1917-1920 v normalizační učebnici dějepisu

Zajímá vás, co se o ruské občanské válce učlio v období normalizace? Nahlédněte do druhého dílu učebnice dějep...
1.11.

„Bolševický ráj – obraz dnešního Ruska“ - pracovní texty k tématu stalinské kolektivizace

Materiál nabízí vybrané pasáže z knihy „Bolševický ráj - obraz dnešního Ruska“, vydané v Praze v roce 1933 nak...
1.10.

Úryvky z dopisu M. Šolochova J.Stalinovi (4. dubna 1933)

Úryvky z dopisu, v níž sovětský spisovatel kritizuje průběh násilné kolektivizace a "rozkulačování" na sovětsk...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT