Moderní-Dějiny.cz

Sezona v pekle - odezva šoa v umění

Publikováno: 8.7.2015, Aktualizováno: 8.7.2015 08:38

Zamyšlení Josefa Rauvolfa nad šoa, hromadným vyvražďováním Židů nacisty, které nachází svou odezvu i v umění. Zajímavé je, že na rozdíl od literatury, filmu či výtvarného umění najdeme velice málo rockových písní, které by o šoa pojednávaly. Daleko více skladeb inspirovaných šoa najdeme ve vážné hudbě.

Sezona v pekle - odezva šoa v umění

„Nic si nepamatuji, většinu času jsem musel být v bezvědomí. Vybavuji si pouze ten grandiózní moment, když všichni začali zpívat, jako by to bylo předem připravené, starou modlitbu, již po tolik let pomíjeli – zapomenuté vyznání.“ Těmito slovy začíná skladba Arnolda Schönberga Ten, který přežil Varšavu. Trvá sice necelých osm minut, skladateli se však do nich podařilo vpravit veškerou hrůzu a bolest, jež se při pomyšlení na osud šesti milionů zavražděných Židů může vybavit. „‘Odpočítávat’, zařval četař, ‘Do minuty chci vědět, kolik jich posílám do plynový komory!’ Začali, nejdříve pomalu, jeden, dva, tři, čtyři, pak zrychlovali, stále víc, až to nakonec znělo jako dusot divokých koní, a pak, náhle, uprostřed toho všeho, začali zpívat Š´ma Jisra´el.’“

Logistika smrti
Jsou věci, které se mírou své hrůznosti stávají zcela nepochopitelnými, vymykají se vší logice. Mezi ně bezpochyby patří i šoa, hromadné, a zinstitucionalizované vyvražďování Židů, jak je provozovali nacisté za druhé světové války. Těžko bychom hledali v dějinách lidstva tragédii, jež by se této zrůdnosti byť náznakem podobala. S výjimkou stalinských gulagů, pochopitelně. Ani ty však – přestože v nich zahynulo více lidí – nebyly řízeny s tak šílenou, nelidskou racionalitou, již do celé mašinérie na smrt vnesli pořádní Němci. Vraždění podle tabulek, spočtené, zalgoritmované. Dnes bychom řekli: s téměř dokonale zvládnutou logistikou. „Golgotu moderního lidstva představuje Osvětim. Kříž a římská šibenice byly nahrazeny plynovou komorou,“ napsal rabín Ignasz Maybaum.
Od konce války se tato zkušenost stala námětem mnoha literárních děl, filmů, na téma šoa byla složena symfonická i komorní díla, vzniklo nespočet obrazů, kreseb, grafik či skulptur. Všechna se po svém pokoušela s šoa vyrovnat, přičemž - což vůbec nevypovídá o jejich uměleckých hodnotách ani je nijak nesnižuje - snad žádné nemůže onu hrůzu zcela postihnout. Není to prostě možné, natolik totiž přesahuje možnosti našeho běžného chápání. Scházejí pro ni slova, je nesdělitelná. Italský spisovatel Primo Levi, který prošel Osvětimí, k tomu ve své knize Je-li toto člověk napsal: „Možná se to, co se stalo nedá pochopit anebo se to dokonce pochopit nesmí, protože pochopit znamená téměř ospravedlnit.“ Kromě toho, jaký vlastně volit k popsání neposatelného jazyk? Opět můžeme ocitovat Prima Leviho: „Všední, každodenní jazyk slouží k popisu každodenní zkušenosti, zde však jde o zcela jiný svět. Zde člověk potřebuje jazyk ‘jiného světa’.“
Proč se vlastně lidé, kteří šoa přežili, k němu vracejí a přenášejí je do uměleckého díla? Proč raději nezapomenou, nesnaží se vše vytěsnit? Může je vést snaha podat svědectví, vypovědět o smrti, nelidských podmínkách, v nichž žili - a zároveň varovat před opakováním, protože: co se stalo jednou, může se kdykoli opakovat. Mohou se pokoušet se se všemi těmi vzpomínkami a jizvami nějak vyrovnat, tím, že o nich napíší, zazpívají či je přenesou na plátno. A pochopitelně může jít také o obžalobu všech těch, kteří něco takového nejen konali, ale také dopustili. Memento. Jehož vyslovení ovšem vyžaduje značnou pokoru před smrtí a utrpení milionů nevinných. Spisovatel Elie Wiesel, který přežil koncentrační tábor, k tomu říká: „K čemu vlastně to rozhodnutí předvést vše v ‘obrazech’? Slovo, letmý pohled, ticho toho samy řeknou více a lépe... šoa není téma jako ta ostatní. Vynucuje si jistá omezení.“

Stigma přežití
Řada těch, kteří unikli vyhlazovací mašinérii si své přežití nesla jako nikdy nezahojenou jizvu. V knize Hovory s Primo Levim o tom autor, který nakonec spáchal v roce 1987 sebevraždu, říká: „Unikl jsem smrti a dodnes se ptám, proč. Když jsem se vrátil do Itálie, potkal jsem jednoho přítele, svým způsobem věřícího, který mi řekl: ‘Je to jasné: jestliže jsi byl zachráněn, pak proto, že tě ochraňoval Bůh.’ Jeho slova ve mně vyvolala mimořádné rozhořčení, které jsem se nesnažil skrýt ani před ním, člověkem, který je vyprovokoval. Připadalo mi, že to všechno je jen nesmírná hloupost, protože v táboře jsem kolem sebe viděl tisíce lidí, kteří byli lepší než já, naprosto nevinných dětí, které trpěly a umíraly, a zároveň jsem poznal i pochybné a zlé existence, lidi, kteří si zachránili kůži. Záchrana nebo smrt tedy nezávisely na Bohu, ale na náhodě. Nyní můžeme klidně nazývat náhodu ‘Bohem’. Je to však slepý a hluchý Bůh, který si podle mého názoru nezaslouží, abychom se jím zabývali.“

Myši a krysy
O šoa psalo mnoho vynikajících autorů – stačí zmínit román Sofiina volba od Williama Styrona, knihy I. B. Singera, z našich například novelu Sedmiramenný svícen od Josefa Škvoreckého nebo Pana Theodora Mundstocka od Ladislava Fukse. Ty nejpůsobivější a zároveň nejotřesnější texty přitom bývají zpravidla ty, v nichž se neplýtvá krví či fyzickou bolestí, ale utrpení a hrůza je vyjádřena až v druhém plánu, jakoby civilně, prostřednictvím ponížení, naprsoté ztráty iluzí a někdy i sebe sama. Jako je tomu například u Prima Leviho nebo u Tadeusze Borowského. Jiný přístup zvolil kreslíř komiksů Art Spiegelman, jehož dva svazky Maus, v nichž zachytil vyprávění svého otce, polského Žida, na šoa, získaly řadu prestižních cen a dobře se prodávaly i u nás. Židy kreslil jako myši, nacisty a jim podobné jako kočky, čímž získal potřebný odstup od emočně nabitého tématu.  

Mlčení rocku
Zajímavé je, že na rozdíl od literatury, filmu či výtvarného umění najdeme velice málo rockových písní, které by o šoa pojednávaly. Rockoví hudebníci se přitom vyjadřovali snad ke všemu špatnému, co na téhle planetě je, tváří v tvář šoa ale jakoby ztratili rozmach. Anebo je to snad nezajímá? Pravda, zpívat o jiných věcech je jistě více sexy, chytlavější. A také snadnější. Mezi výjimky patří syrová píseň Cpt. Beefhearta Dachau Blues a instrumentálka Davida Bowieho Warszawa, v níž zpěvák kvílí nad ponurými syntezátory jako nějaký chasidský kantor. Překvapí, že o šoa nezpíval třeba Bob Dylan, který je sám Žid. Daleko více skladeb inspirovaných šoa najdeme ve vážné hudbě. Vedle již zmiňovaného Schőnberga je mu věnována Třináctá symfonie Dimitrije Šostakoviče Babi Jar (inspirovaná vyvražděním 70. 000 ukrajinských Židů) na text Jevgenije Jevtušenka, zároveň je proklamačním vystoupením proti sovětskému antisemitismu. Dies Irae Krzystofa Pendereckého, věnované památce obětí Osvětimi není příliš libozvučnou kompozicí, na rozdíl od Different Trains i u nás oblíbeného minimalisty Steve Reicha. Pozoruhodné je, že hudba vznikala i v samotných koncentrácích – například tvorba skladatelů zavřených v terezínském ghettu (Gidon Klein, Viktor Ullmann, Hans Krása a Pavel Haas) je vysoce ceněna a vydávána na deskách. Ani jeden se přitom nedožil konce války.   

Historie učitelkou života / Historia magistra vitae
Přestože se o šoa učí ve školách, jistě daleko působivější obraz získáme právě z nějakého uměleckého díla, jež hovoří přeci jen jinou řečí než fakta, čísla a jména z učebnic. I proto se na mnoha školách, zvláště ve světě, místo výkladu obracejí právě k uměleckým dílům. Není proč připomínat nutnost neustálého připomínání právě takového pekla, jakým šoa je – nicméně vzhledem ke snahám neonacistů a ultrapravicových úchylů, kteří se snaží utrpení Židů bagatelizovat je to však nutné a potřebné. A to nejen proto, aby se něco takového již nikdy neopakovalo, ale také jako uctění památky všech těch šesti milionů zavražděných.

Text byl napsán psáno pro časopis Instinkt (2005).

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

2.8.

Ochota vzpomínat na šoa

Zamyšlení nad vybraným aspektem historické paměti přeživších, kteří poskytli pro archiv USC SFI rozhovor v čes...
29.11.

Holocaust Židů během druhé světové války (šoa)

Výuková prezentace popisuje holocaust Židů v Evropě a se zvláštním zřetelem na Protektorát Čechy a Morava. V ú...
12.8.

Jaká je cena mé svobody? - české zamyšlení

To, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost, bylo až do roku 1989 československým občanům odpíráno. Nebyl...
12.11.

Historie Holocaustu (Šoa) s přihlédnutím k Protektorátu Čechy a Morava

Studie shrnující perzekuci Židů a historii šoa s přihlédnutím na situaci Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Z...
16.11.

3 básně, 3 obrazy - Průvodce učitele básněmi o holocaustu

Jad Vašem připravil novou metodiku v českém jazyce pro cílovou skupinu: 7.a 8. tříd. Tato lekce o holocaustu j...
21.6.

Jaké je umění o holocaustu?

Jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem připravil pro české studenty pracovní list na téma: umění o holocau...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT