Moderní-Dějiny.cz

Se strachem odešla i solidarita

Publikováno: 25.10.2009, Aktualizováno: 9.4.2012 00:11
Rubrika(y): Exkluzivně
Autor: Jan Král

Patřila k prvním odvážným v totalitním Československu, kteří tehdy podepsali prohlášení Charta 77. Usměvavá psycholožka Věra Roubalová si proto pořád moc dobře pamatuje, co je to život v neustálém strachu. "Dvacet let svobody? Hlavní je, že zmizel ten strach, který nás provázel desítky let. A za ním ty vraždy soudní i mimosoudní. A nesvoboda mnoha generací," hodnotí život v Česku po roce 1989 Věra Roubalová. „To je pro mne zásadní, že můžeme svobodně dýchat."

Se strachem odešla i solidarita

S Chartou až do finále
Koncem 70. let utekla s manželem a čtyřmi dětmi z šedé normalizační Prahy na Vysočinu. Jedno z dětí mělo ve smogem zahaleném městě problémy s dechem, často se dusilo. "Žili jsme tehdy na Vysočině velmi ekologicky. Celá rodina vyrážela s mačetami do lesů na větve, aby bylo čím topit," vzpomíná na dávno zašlé časy. Rodina na samotě byla přesto pod stálou kontrolou Státní bezpečnosti. Signatářů Charty 77 na Vysočině moc nebylo. Po revoluci se Věra Roubalová vrátila do Prahy a tam ji čekal nostalgický úkol. Stala se poslední ze tří mluvčích Charty a v roce 1992 její činnost definitivně ukončila. Po Chartě si však našla další velké téma. Pomáhá uprchlíkům ze zemí, ve kterých se žije mnohem hůře než v Česku.

K běžencům se chováme špatně
"Nedlouho po listopadu 1989 v tom byla velká solidarita a velké spříznění. Když vypukla válka v Bosně, lidé se velmi nadchli," říká psycholožka. "Vybírali mezi sebou oblečení nebo třeba telefonní karty, aby lidem na Balkáně pomohli." Jenže s plynoucími léty se podle Věry Roubalové začala solidarita Čechů k uprchlíkům vytrácet. "Jak se v poslední době chová ministerstvo vnitra třeba k Čečensku, Dagestánsku nebo Ingušsku, tedy k zemím, kde zase vládne Rusko, to vůbec není solidární," říká žena, která se snaží běžencům z východu pomáhat. "Myslím si, že se k nim chováme špatně. A to je mi hodně líto. Je hlavně chybou ministerstva vnitra, že se chová populisticky. Přeje si to tak společnost a oni tu zakázku plní," tvrdí Věra Roubalová. Je přesvědčená, že české úřady i celá společnost  by měli být k uprchlíkům velkorysejší. "Bohužel od příchozích velmi často, slyším, jak cítí, že tady nejsou přijímáni laskavě. Cítí odstup a odcizení a to je pro ně velmi těžké," konstatuje Věra Roubalová.

Velká chyba, která se povleče 
A přiznává také, jak ji mrzí, že ve společnosti nevydržela ona dobrá nálada z polistopadových dní. "Očekávání bylo obrovské. Bohužel se některé věci nevyvíjely, jak jsme očekávali."  Nejvíc Věře Roubalové vadí, že zůstaly bez trestu zločiny komunistů a tak vlastně nebylo odděleno dobro od zla. „Nové generaci jsme nepředali informaci, že něco je špatně a je to třeba trestat. To je velká chyba, která se s námi povleče,"  lituje Věra Roubalová. Ani přes tyto výhrady se při rozhovoru nepřestává usmívat. A usmívá se i na personál kavárny s příhodným názvem Republika, kde rozhovor vzniká. Velká kavárna s prvorepublikovou atmosférou téměř sousedí s palácem YMCA na pražském Poříčí, kde Věra Roubalová pracuje. "Ne, že bych byla stále spokojená. Ale kdykoliv jedu přes hranice, nic už k té cestě nepotřebuji. Kdykoliv si děti mohou vybrat školu jakou chtějí a není to problém. Kdykoliv se mohu setkat s kým chci a nemusím se ohlížet, jestli nás někdo nesleduje," zamýšlí se Věra Roubalová nad uplynulým dvacetiletím. "Pořád si tak uvědomuji, jaká je tu svoboda. A to i se všemi svými riziky."

 Prohlédněte si video s Věrou Roubalovou

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 18.3.2019 22:14 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

V Liberci se uskuteční seminář IWitness

Aktualizováno: 10.4.2019 17:50 | Rubrika: Vzdělávání
V Liberci se uskuteční seminář IWitness

Přihlaste se na jednodenní exkluzivní seminář nejen pro učitele dějepisu, ZSV, občanské výchovy a českého jazyka, představující potenciál multimediální elearningové platformy IWitness....

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT