Mezinárodní konference "Jak pracovat s minulostí" pořádaná Centrem Andreje Sacharova v Moskvě byla zaměřena především na současnou reflexi známých i méně známých událostí dějin 20. století, na vzpomínání i zapomínání, uchovávání historické paměti, reinterpretaci či záměrnou falzifikaci dějin v minulosti i v dnešním světě a podoby historických traumat či stereotypů. Diskuse, které následovaly po jednotlivých příspěvcích, stejně jako shrnující debaty přinesly rovněž zamyšlení nad posláním historiků v současném světě, nad mírou jejich nezávislosti a podmínkami, které jejich výzkum určují. Konference hostila historky a metodiky z několika zemí - Ruska, Finska, Švédska, Německa, Maďarska, České republiky, Rakouska, Nizozemí, Velké Británie a Dánska. Členové občanského sdružení PANT vystoupili během prvního konferenčního dne.

Petr Šimíček se ve svém zamyšlení zaměřil na současnou reflexi vyhnání / odsunu / vysídlení Němců z Československa po II. světové válce. Popsal příčiny poválečného násilí vůči německému obyvatelstvu v Československu v kontextu právě skončené války, bezbřehé násilí prvních poválečných měsíců, dobu "vymknutou z kloubů". Nabídl publiku shrnutí základních historických faktů divokého odsunu se zvláštním zřetelem k nejtragičtějším událostem, které jej provázely, zaměřil se také na vysídlení německých obyvatel ve fázi organizovaného odsunu a shrnul etnické, kulturní i politické důsledky poválečného vyhnání Němců pro další vývoj Československa. Zamyslel se rovněž nad příčinami tabuizace tématu v dobách komunismu, popřípadě jeho propagandistickým zneužíváním a cílenou dezinterpretací historických událostí, která byla namířena v období studené války především proti Spolkové republice Německo. Zaměřil se rovněž na téma vyhnání Němců z ČSR jako výzvu pro historiky a také aktuální politikum po pádu komunismu, porovnal dobové přístupy k této dějinné události a zhodnotil význam česko-německé deklarace. Stále aktuální rezonanci tématu v české společnosti a dnešní pohledy na vyhnání, vysídlení či odsun sudetských Němců demonstroval vlastními zkušenostmi z výuky tohoto kontroverzního tématu na gymnáziu i líčením diskusí se současnými středoškoláky. Zmínil také nedávné aktualizace a politické zneužívání tématu v podobě zažitých stereotypních či zjednodušených pohledů, především v období historicky první prezidentské volby.

Ruské učitele i přítomné historiky velmi zaujalo představení konkrétních výukových materiálů a vzdělávacích akcí k tématu odsunu Němců z Československa, kterým se věnoval v dalším vystoupení Jiří Sovadina. V krátkém úvodu osvětlil účastníkům konference smysl a cíle občanského sdružení PANT a popsal jeho stěžejní aktivity. Poté se již věnoval konkrétní příkladům a představil ukázky konkrétních vzdělávacích aktivit sdružení PANT souvisejících s výukou problematiky odsunu. Účastníkům popsal programovou náplň konferencí pro studenty, metodické zkušenosti i náměty pro výuku tohoto nelehkého tématu i sady vytvořených metodických materiálů. Pestré moderní metodické přístupy demonstrovány na příkladu konkrétní vyučovací hodiny a workshopu pro žáky. Představil rovněž možnosti a prostředí portálu Moderní dějiny.cz. V diskusích s ruskými kolegy jsme si po dvou letech v Moskvě opět ověřili, že v ruském internetovém prostředí takto zacílený a specifický portál pro učitele neexistuje.

Obě vystoupení vzbudila velmi živý ohlas a dlouhou diskusi, dotazy se týkaly především dnešní mladé generace a jejího vnímání těchto pohnutých a tragických událostí, počínání vojenských jednotek (i sovětských) v pohraničí, česko-německému smíření, svobodě bádání  a pestrosti výukových materiálů v současné České republice.

Součástí naší návštěvy byla rovněž beseda o tématu konference a českém vyrovnávání se s vlastní minulostí v moskevském studiu Rádia Svoboda. Besedy se účastnila Petruška Šustrová, Petr Pánek, Petr Šimíček a Jiří Sovadina. Videozáznam debaty si můžete přehrát ZDE

Poděkování členů PANTu patří organizátorům z Centra Andreje Sacharova za pozvání, Janu Machoninovi z Českého centra v Moskvě za organizaci a přátelskou pomoc, Nině Falkovské za tlumočení a korektury překladů, s úctou k jejím odvážným občanským postojům.