Moderní-Dějiny.cz

Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938)

Publikováno: 17.1.2016, Aktualizováno: 24.1.2016 06:51

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje události, které tragicky poznamenaly osudy Čechů na Ukrajině v době komunistické vlády. Především se zaměřuje na období občanské války a 20. let, likvidaci kulaků, hladomor, příprava, průběh a specifika Velkého teroru v 30. letech 20. století.

Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938)

Občanská válka a dvacátá léta
Osudy Čechů na Ukrajině tragicky poznamenala léta občanské války, zvláště řádění bílého a rudého teroru v prvních letech po světové válce, kdy se Ukrajina stala kolbištěm zcela protichůdných politických zájmů. Příchod bolševiků na Volyň v květnu 1919 vedl krajany dokonce k žádostem československé vládě o ochranu, zámožnější prchali do Polska a do Čech. V čele Všeukrajinské mimořádné komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (Vseukrajinskaja črezvyčajnaja komissija, VČK, též Čeka), jež po vzoru Všeruské ČK působila na Ukrajině, stál Martin Lacis, spolupracovník a zástupce Felixe Dzeržinského. Osobně velel i Kyjevské ČK, proslulé tvrdými postupy vůči obyvatelům, pokládaným za odpůrce bolševiků. Občanskou válkou trpělo i místní české obyvatelstvo. Memorandum předané československému Ministerstvu zahraničních věcí uvádělo, že řádění band na Ukrajině si již vyžádalo desítky obětí na životech českých obyvatel.

Likvidace kulaků a hladomor
Patrně nejtragičtěji se na české menšině podepsalo tažení proti kulakům, doprovázené násilím a represemi. Kolektivizace pro české rolníky znamenala zničení výsledků jejich celoživotních a někdy i několikageneračních snah o vytvoření a zvelebení svých hospodářství, kvůli nimž odešli z vlasti do ciziny. Kolektivizace neodpovídala tradičním zvyklostem českých rolníků, takže jim působila mimořádné utrpení. Zbavila je všeho majetku a ekonomické převahy, která jim vůči okolí zajišťovala bezpečnost a chránila je před hrozbou asimilace. Kolektivizaci provázelo zabavování majetku, vysídlování zámožných rolníků i s rodinami do sousedních okresů i do vzdálených severních a východních oblastí SSSR; někteří z kulaků byli zastřeleni. „Rozkulačený“ majetek po vysídlených osobách byl úředně přidělován ruským přesídlencům. Někteří z českých usedlíků se pokusili uniknout perzekuci odchodem do ČSR, jiní raději odcházeli do vnitrozemí Ruska pracovat v průmyslu. Jen v první polovině roku 1930 odjelo 250 Čechů a dalších 250 bylo k odjezdu připraveno. Množily se žádosti českých kolonistů o vydání československých pasů a umožnění výjezdu z SSSR. Jak dokládají pamětníci, měli čeští kolonisté možnost získat u zastupitelského úřadu v Moskvě čs. občanství a pas, za povolení k odjezdu museli sovětským úřadům zaplatit 200 rublů. Pro mnohé však již bylo pozdě – než došlo k vyřízení formalit, byli již deportováni, jiným úřady výjezd nepovolily. Situací se musela zabývat i československá vláda.143

Příprava, průběh a specifika Velkého teroru na Ukrajině
Velký teror se značně lišil od represí předchozích let: zatímco dříve se trestní orgány zabývaly hlavně „neproletářskými živly“ (kulaky, podnikateli z doby NEPu, příslušníky „staré“ inteligence), tak nyní se hrot represí obrátil i proti představitelům jiných sociálních skupin. K hlavním cílům nyní patřila likvidace zbytku opozice, čistka stranického a státního aparátu (a vytvoření nového, absolutně oddaného stalinskému vedení), úplné zničení zbytků vykořisťovatelský třídy (statkářů, kulaků, buržoazie, účastníků ozbrojeného boje proti sovětské moci), a potlačení i těch nejmenších projevů svobodného myšlení ve všech vrstvách společnosti. Stalinský režim se přitom odvolával i na hrozbu války, před níž chtěl v zemi zlikvidovat „pátou kolonu“ nepřátel. A hledal se i viník hospodářských potíží v rozvoji socialismu, na něhož by šlo svalit odpovědnost. Na Ukrajině měly masové represe svou specifiku, měly zde jasné národnostní zaměření. Nařčení z nacionalismu, ukrajinského šovinismu, z nacionalistické úchylky, ze členství v nacionalistických kontrarevolučních organizacích, to byly velmi časté „zločiny“ ve zfalšovaných a vykonstruovaných vyšetřovacích spisech obviněných osob.

Anotace knihy
Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětskké Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Politické represe sovětského totalitního systému těžce postihly i potomky českých emigrantů a další občany československého původu, kteří se mezi světovými válkami ocitli na území Ukrajiny. Už v době násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídlováni i s rodinami na Sibiř. Za „třídní nepřátele“ byli pokládáni též čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a příslušníci inteligence, především učitelé. Zostření politických represí v době Velkého teroru v letech 1937–1938 znamenalo i prudký nárůst poprav, provedených většinou jen na základě rozhodnutí komisí bezpečnostních orgánů. Tehdy přišla o život většina z více než 600 jmenovitě zjištěných Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, zastřelených na Ukrajině v letech 1919-1941. Publikace připomíná např. okolnosti zločinu ve Vinnycji, zastřelení téměř deseti tisíc obyvatel města a okolí sovětskou bezpečností na základě falešných obvinění. Po nalezení hromadných hrobů v době nacistické okupace města v roce 1943 se Vinnycja stala nejznámějším symbolem zločinu sovětského režimu. Až donedávna však nebylo známo, že mezi oběťmi tohoto zločinu bylo nejméně třicet Čechů. Patří sem i největší hromadná vražda Čechů na Ukrajině, „poprava“ osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace v Žytomyru, k níž došlo 28. září 1938, na svátek patrona českých zemí svatého Václava. Nově zpřístupněné archivní materiály dokládají, že sovětská bezpečnost důkazy o podvratné činnosti Čechů zfalšovala a fyzickým nátlakem si vynutila doznání obviněných. Rodiny o popravách svých blízkých až donedávna nic netušily, protože úmrtní listy obětí byly úředně zfalšovány.

Mečislav Borák, Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2014
Práce vznikla s podporou Grantové agentury ČR v souvislosti s řešením výzkumného projektu reg. č. 409/09/0555.

Profesor Mečislav Borák (*1945)
je vědecko-pedagogickým pracovníkem Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Dlouhodobě se věnuje výzkumu novodobých dějin Slezska v kontextu dějin českého státu a střední Evropy se zaměřením zvláště na problematiku druhé světové války, československo-polské (-ruské) vztahy a na perzekuce totalitních režimů ve XX. stol. Je autorem 200 studií v kolektivních monografiích, sbornících a odborném tisku a 18 monografií, z posledních let např. Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě 1945-1948 (Ostrava 1998), Svědectví ze Životic. Druhá světová válka na Těšínsku a okolnosti životické tragédie (Český Tešín 1999), České stopy v Gulagu. Z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu (Opava 2003), První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem (1939 – 1945). Úvodní slovo Václav Havel a Jiří Daníček (Ostrava 2009), Očima Poláků. Historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989–1992 (Opava 2010), The First Deportation of the European Jews: the Transports to Nisko nad Sanem 1939–1940 (Opava 2010), Ofiary Zbrodni Katynskiej z obszaru byłej Czechosłowacji (Opava 2011), Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 (Opava 2013). Jako scénárista a moderátor se podílel na realizaci 15 dokumentárních filmů s historickou tematikou.

Text, který je kapitolou z knihy Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí, publikujeme se svolením autora.

Přílohy

pdf
Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938)
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 2,00 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

14.9.

Polská (protipolská) operace NKVD v letech 1937-1938

Soubor pracovních listů má seznámit české žáky s tématem, které bohužel stále patří mezí méně známé kapitoly d...
10.9.

Polská operace – úryvky z textů historiků a publicistů

Výbor z prací renomovaných historiků k polské (protipolské) operaci NKVD a Velkému teroru let 1937-1938 v Sově...
22.5.

Hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933 - dokumenty doby

Hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933 patří k jedněm z největších tragédií ukrajinského národa dvacátého sto...
11.3.

Protestovat? Mlčet? Souhlasit? Iluze a skutečnost

Pracovní listy pro žáky nabízejí úkoly k pestrému výběru textů českých levicových autorů z let 1936-37, které ...
20.2.

Největší hromadná vražda Čechů na svátek svatého Václava 28. září 1938

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy osvětluje tragické okolnosti největší hromadné vraždy Čechů...
9.2.

Rok Velkého teroru na Žytomyrsku (září 1937– září 1938) a jeho české oběti

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje osudy Čechů na Žytomyrsku v období sovětských poli...
7.2.

Represivní politika sovětského režimu

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Mos...
3.2.

Nástup Velkého teroru v Moskvě

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Mos...
27.1.

Vinnycja – symbol zločinů sovětského režimu

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském m...
1.9.

Stalinský teror - kolektivizace venkova

Výkladová prezentace popisující na základě příběhu rodiny Golovinových Stalinův útok proti tzv. kulakům na sov...
1.9.

Velký teror 1937-1938

Výkladová prezentace věnovaná období velkého teroru za Stalinovy vlády v letech 1937/1938. S pomocí vzpomínek ...
1.6.

Stalinismus

První část ilustrativní prezentace věnonavané Sovětskému svazu za vlády Stalina. V úvodu naleznete hlavní živo...
24.4.

Katyňský zločin a oběti z Těšínska.

Nabízíme k přečtení publikaci "Katyň – Paměť národa" vydanou Kongresem Poláků v ČR u příležitosti 70. výročí K...
18.4.

Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti

Zločin spáchaný sovětskou bezpečností NKVD na polských důstojnících a policistech, jehož symbolem se stala Kat...
3.1.

Katyň - svědectví členů NKVD a polských obětí

Tento soubor dokumentů přínáší jak výpovědi bývalých členů NKVD, tak vzpomínky či zápisky polských obětí sovět...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT