Moderní-Dějiny.cz

Politický katolík Tadeusz Mazowiecki - první polský nekomunistický premiér

Publikováno: 30.7.2015, Aktualizováno: 11.8.2015 07:13

Tadeusz Mazowiecki byl za svůj dlouhý život ledasčím, třeba dlouholetým poslancem polského parlamentu, premiérem, předsedou dvou politických stran, ale hlavně šéfredaktorem i redaktorem nakladatelství periodik. O politiku se zajímal od útlého věku, v době, která občanské politice příliš nepřála.

Politický katolík Tadeusz Mazowiecki - první polský nekomunistický premiér

Sdružení PAX
Musíme si však uvědomit, že přestože Polská lidové republika i Československo spadaly po druhé světové válce do sovětského bloku, nevládly v obou zemích identické poměry. Na osobnosti a životě Tadeusze Mazowieckého se dá leckterý z rozdílů, jaké mezi oběma státy byly, docela hezky ukázat. Mazowiecki v letech 1946-1955 působil v katolickém sdružení PAX, které bylo do jisté míry „protějškem“ československého Pacem in terris. Tedy bylo a nebylo: zatímco se československé Pacem in terris obvykle pokládá za organizaci jednoznačně kolaborantskou, s polským PAXem to bylo složitější. Nebyla to jen kněžská organizace a Anne Applebaumová v knize Železná opona píše, že šlo o „jedinou prokomunistickou opoziční stranu v celém sovětském bloku“, která se nacházela „ve zvláštním, nedefinovaném a dvojakém politickém prostoru“.
Také role Mazowieckého byla složitější než prosté projevy loajality ke komunistické moci. V PAXu existovala vnitřní diskuse a Mazowiecki patřil v roce 1952 k několika  mladším intelektuálům, kteří ji v PAXu rozpoutali s poukazem na odpovědnost křesťana v politice. Diskuse skončila vznikem takzvané „frondy“, která představovala v PAXu vnitřní opozici, ale také tím, že Mazowiecki byl odvolán z místa zástupce šéfredaktora deníku „Słowo powszechne“ a přesunut z Varšavy do Vratislavi. Tam se stal spoluzakladatelem „Vratislavského katolického týdeníku“ a poté, co nejednou kritizoval nadměrnou loajalitu vůdce PAXu Bolesława Piaseckého, nakonec hnutí na přelomu let 1955 a 1956 nadobro opustil.

Tání
Po projevu Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětské komunistické strany se poměry v sovětském bloku značně uvolnily. Mělo to mimo jiné ten důsledek, že Mazowiecki s několika kolegy založili v říjnu 1956 Celopolský klub katolické inteligence, nezávislý na vládě, který se však dlouho neudržel, a v roce 1957 ve Varšavě Klub katolické inteligence, který byl až do pádu komunismu vlivnou organizací kritickou k režimu.
Mazowiecki také patřil k zakladatelům měsíčku „Więż“ a od roku 1958, kdy začal časopis vycházet, byl jeho šéfredaktorem.
„Frondisté“ také spolu se skupinou představitelů lublinské Katolické univerzity založili nové sdružení, „Znak“, které nemělo oficiální členství a v němž se sešli intelektuálové z různých katolických prostředí. Znak měl od roku 1957 v parlamentu pět poslanců. Ve volbách v roce 1961 (a poté také v letech 1965 a 1969) byl poslancem Znaku zvolen také Mazowiecki. Nutno říci, že představitelé katolické inteligence plnili v polském Sejmu roli poměrně aktivní opozice, byť se nejvíc zabývali problémy souvisejícími s postavením křesťanů.

K Solidaritě
Od roku 1975 byl Mazowiecki místopředsedou varšavského Klubu katolické inteligence, na začátku roku 1978 spoluzakládal Sdružení vědeckých kursů, což byla slavná „létající univerzita“, která pořádala neoficiální přednášky, a v srpnu 1980 byl jedním ze čtyřiašedesáti intelektuálů, kteří sepsali výzvu na podporu dělníků stávkujících v Gdaňsku. 22. srpna se vypravil spolu s Bronisławem Geremkem z Varšavy do Gdaňsku, aby nabídli vznikající Solidaritě svou pomoc. Od té doby až do konce komunismu bylo Mazowieckého působení spjato se Solidaritou. Od 13. prosince 1981, kdy generál Jaruzelski nastolil v Polsku stanné právo, byl Mazowiecki déle než rok vězněn – patřil mezi poslední, kdo byli z této internace propuštěni. V osmdesátých letech podepsal celou řadu významných prohlášení a byl mezi nejbližšími poradci vůdce (tehdy nelegálního) odborového hnutí Solidarita Lecha Wałęsy.
Prakticky celý rok 1987 strávil Mazowiecki v zahraničí – přednášel  v různých západních zemích, setkával se s mnoha politiky a představiteli odboráři, aby pomohl podpořit snahu o opětovnou legalizaci Solidarity. I zde vidíme velmi názorně rozdíl mezi situací v Polsku a v Československu: představa, že by například někdo z mluvčích Charty 77 mohl vycestovat na Západ, vést tam politické rozhovory a pak se zase vrátit, je zcela naivní. Mazowiecki se však do Polska vrátil a od roku 1988 se podílel na jednání Solidarity s vládou u kulatého stolu a mimo jiné prosadil přítomnost všech opozičních seskupení, která rozhovory u kulatého stolu uznávala.

V čele vlády
Tadeusz Mazowiecki byl velkým příznivcem a jedním z „architektů“ nenásilného převzetí moci od komunistů a významně přispěl k dohodě, která vyústila 4. června 1989 částečně svobodnými volbami, v nichž nekomunistická opozice drtivě zvítězila. Paradoxní je, že sám Mazowiecki v těchto volbách nekandidoval, ač mu to bylo nabízeno.
Podobně paradoxní je, že když v létě 1989 vydal Adam Michnik v nových novinách Gazeta Wyborcza článek „Váš prezident, náš premiér“, Mazowiecki na něj reagoval v obnoveném Týdeníku Solidarita, jemuž stál v čele, textem „Spěchej pomalu“, kde poukazoval mj. na to, že opozice nemá připravený pořádný ekonomický program. Přesto ho po dohodách tehdejší prezident Jaruzelski navrhl na post premiéra a 24. srpna 378 poslanců polského parlamentu (proti byli  poslanci, 41 se zdrželo) prezidentův návrh schválilo.

Tlustá čára
Mazowiecki 24. srpna v projevu v Sejmu mimo jiné prohlásil:Vláda, kterou sestavím, neponese zodpovědnost za hypotéku, jíž jsme zdědili. Ta přesto ovlivňuje okolnosti, v nichž musíme pracovat. Za minulostí učiníme tlustou čáru. Odpovídat budeme jedině za to, co jsme vykonali, abychom Polsko vyvedli ze současného úpadku.“ Tak vznikla slavná „tlustá čára za minulostí“, i když ze souvislostí je naprosto jasné, že Mazowieckému vůbec nešlo o to, že mají být zapomenuty křivdy komunistického režimu.
Mazowieckého vláda byla složena ze zástupců všech tehdejších politických proudů: ministrů ze Solidarity bylo sice nejvíc, ale ve vládě zasedli také ministři dalších stran a čtyři komunisté – ti obsadili klíčové posty: ministrem vnitra se stal Czesław Kiszczak a ministrem obrany Florian Siwicki. Timothy Garton Ash napsal, že tak Polsko zaplatilo daň za to, že bylo průkopníkem změn už od roku 1980. Jednání u kulatého stolu, červnové polosvobodné volby a vznik vlády Tadeusze Mazowieckého byly nepochybně zlomové okamžiky, které notně přispěly ke konečnému pádu komunismu ve střední a východní Evropě.

Ve svobodném Polsku
Vláda Mazowieckého vydržela do 4. ledna 1991. Už předtím, na podzim 1990, prohrál Tadeusz Mazowiecki v prezidentských volbách, do nichž kandidoval: do druhého kola se dostal Lech Wałęsy, což se očekávalo, ale jeho protivníkem se stal k obecnému údivu nestal Mazowiecki, nýbrž Stanisław Tymiński, „člověk odnikud“. Mazowiecki ve svém dalším politickém působení stál v čele dvou demokratických politických stran, Demokratické unie a Unie svobody, třikrát byl zvolen do parlamentu a v letech 1992-95 byl zvláštním vyslancem OSN pro Bosnu a Hercegovinu. Na tuto funkci však rezignoval, protože vojska OSN nedokázala zabránit válečnému konfliktu, a zejména kvůli masakru ve Srebrenici.

Tadeusz Mazowiecki, nositel nejvyššího polského vyznamenání, Řádu Bílého orla, zemřel 28. října 2013.

Text byl psán pro Lidové noviny (21. července 2014) a publikujeme jej se svolením autorky.

 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

27.12.

Kornel Morawiecki a Bojující Solidarita

Pracovní listy k činnosti a výrazné osobnosti Bojující Solidarity, nejbojovnější, nejlépe zakonspirovaná a nej...
30.11.

Legendární buřič Kornel Morawiecki

Jakmile vznikl Nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita, Morawiecki se do jeho činnosti zapojil. S přáte...
20.8.

Wojciech Jaruzelski a polské vyrovnávání se s minulostí

Dva texty Petrušky Šustrové poodhalují osobnost a politickou kariéru Wojciecha Jaruzelského, který v prosinci ...
28.5.

Cena mé svobody - demokratická opozice v Polsku 70. let 20. století

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního p...
16.5.

Solidarita bojující – podzemní pošta z období výjimečného stavu

V tomto pracovním listu jeho autorka, polská metodička a učitelka dějepisu, předkládá jedinečný dobový pramen ...
19.8.

Jaká je cena mé svobody? - polské zamyšlení

Zamyšlení na téma polského komunismu, odlišného od režimu v Československu a Maďarsku. Společenská svoboda v k...
27.5.

Krutá polská ironie: datum smrti Jaruzelského

Echo24.cz - Generál Wojciech Jaruzelski, první prezident třetí polské republiky a jeden z architektů současnéh...
28.12.

Stalinismus v Polsku (1944-1956)

Plán hodiny dějepisu s hlavním cílem – seznámení studentů s průběhem Sovětizace v Polsku v letech 1944-1956. M...
4.11.

Jerzy Popiełuszko - kněz Solidarity

Biografická výuková prezentace představuje výjimečnou osobnost polského kněze Jerzyho Popiełuszka, kterého pol...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT