První návrh plánu byl vytvořen ke konci roku 1937 a postupně byl přepracováván podle toho, jak se vyvíjela vojenská situace. K obsazení měla pomoci i Henleinova strana Sudetendeutsche Partai (SdP) a speciální polovojenské jednotky Sudetendeutscher Freikorps, které byly vytvořeny právě pro tento plán. Obě tyto složky měly vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí – měly zaútočit na české školy a úřady, na což byli členové Sudetendeutscher Freikorps speciálně vycvičeni v německých táborech, kam tajně utíkali přes hranice. V poslední verzi byl útok naplánován na 28. října 1938, ale Francie a Spojené království se snažily vypuknutí války za každou cenu zabránit a tak se jim podařilo sjednat s Německem Mnichovskou dohodu uzavřenou 29. září 1938. Po ní byl plán úplně zrušen.

„I. VÁLKA NA DVOU FRONTÁCH (Plán ,Grün').

1.Politické předpoklady.

Došel jsem k nezměnitelnému rozhodnutí Československo v dohledné době rozbít vojenským zákrokem. Je věcí politického vedení vyčkat - nebo určit - dobu, která by byla vhodná z hlediska politického a vojenského.

Nevyhnutelný vývoj situace v Československu, nebo vůbec jiných událostí v Evropě, jenž by nám nabídl překvapivě příznivou a jedinečnou příležitost, mohl by mě pohnout k časnému jednání.

Správná volba a rozhodné využití příznivého okamžiku je nejlepší zárukou úspěchu. Z tohoto důvodu se musí okamžitě začít s přípravami.

2.Politické možnosti k započetí akce.

Pro zamýšlený přepad jsou nutné tyto předpoklady: 

a. vhodný vnější podnět a tím

b. dostačující politické ospravedlnění,

c. zákrok, který by překvapil nepřítele a tím omezil jeho připravenost.

Z hlediska vojenského a politického nejpříznivější by byl náš bleskurychlý zákrok v důsledku incidentu, kterým by Německo bylo nesnesitelně vyprovokováno a jenž by nám dal v očích alespoň části světového veřejného mínění morální oprávnění k vojenskému zákroku. /.../

3.Důsledky pro přípravy plánu ,Grün'.

a. Pro vítěznou válku je nutné, aby se momentu překvapení využilo co nejvíce patřičnými přípravami již v době míru a neočekávaně rychlým spádem akce.

Již v prvních 2 nebo 3 dnech se musí vytvořit situace, která jednak přesvědčí nám nepřátelské státy, jež by chtěly intervenovat, o beznadějnosti české vojenské situace; a jednak ponouknout státy s územními požadavky vůči Československu k okamžité akci. V tomto případě se dá počítat se zásahem Maďarska a Polska proti Československu, zvláště když Francie, díky jednoznačnému, nám přátelskému postoji Itálie, bude se ostýchat, nebo alespoň váhat rozpoutat proti nám evropskou válku. Dá se předpokládat, že Rusko se pokusí vojensky Československu přijít na pomoc, zvláště svou leteckou zbraní.

Kdyby se v prvních dnech nedosáhlo znatelných územních zisků, došlo by jistě k evropské krizi. Toto poznání musí vést všechny velitele k rozhodnému a smělému postupu.

b. Propagační válka musí Česko hrozbami zastrašit a jeho vůli k odporu zlomit; musí dát signál národním menšinám k podpoře války a ovlivnit neutrální státy ve prospěch naší věci. Vyhrazuji si další příkazy a určení vhodné doby.

4.Úkoly armády.

Přípravy armády se budou zakládat na následujícím:

a. Masa všech sil musí být nasazena proti Československu.

b. Na západě bude zapotřebí minimálních sil pro krytí zad; ostatní hranice na východě proti Polsku a Litvě nutno jen zajistit; hranice na jihu jen pozorovat. /.../"

Hitlerův rozkaz všem složkám německé armády k přípravě útoku na Československo - plán ,Grün' -, 30. V. 1938; ADAP, D II, 221. In: ČELOVSKÝ, Boris: SO ODER SO – řešení české otázky podle německých dokumentů 1933-1945, Tilia, Šenov u Ostravy, 2002