Moderní-Dějiny.cz

Nová vlna se starým obsahem (23.3.1983)

Publikováno: 28.11.2013, Aktualizováno: 2.2.2014 20:13
Autor: (red)

Legendární článek magazínu Komunistické strany Československa Tribuna z 23. března 1983. Článek Nová vlna se starým obsahem odstartoval další zátah proti české alternativní rockové scéně, především představitelům punku a nové vlny. Článek byl podepsán fiktivním jménem Jan Krýzl. Zájem mladé generace však narůstal a zásahy státní moci zejména z první poloviny desetiletí vyvolaly spíše zcela opačný efekt znamenající masový nárůst počtu hudebních skupin i jejich příznivců.

Nová vlna se starým obsahem (23.3.1983)

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

„Podle hudebního publicisty Radka Diestlera se „jedná o bezesporu nejslavnější článek o české pop music, jaký byl kdy napsán“. Krýzlova cílená ideologická propaganda měla za úkol zapůsobit hlavně na kulturní pracovníky na nižších instancích, klubové dramaturgy a na organizace pořádající koncerty, zejména svazácké. Jednoznačným postavením nové vlny a punku na úroveň nepřítele socialistické společnosti, se zároveň měly uvolnit ruce i složkám MV (sbory SNB a StB) a prakticky legalizovat jejich tvrdší postup vůči představitelům obou žánrů. A cílená manipulace veřejným míněním a z ní vycházející „rozhořčený hlas lidu“ měly veškerou tuto represi tiše posvětit. Navíc dostaly orgány Moci svojí berličku – jakákoliv akce, třeba i prachsprostá venkovská hardrocková tancovačka, pokud se někomu znelíbila, mohla být označena za novovlnnou a vymlácena složkami vnitra. Moc si tak vlastně osobovala právo zasáhnout na každém rockovém koncertě.“ (Petr Hrabalik, Bigbít: Internetová encyklopedie rocku)

„V posledních týdnech jsme od našich čtenářů dostali řadu dopisů, v nichž se kriticky vyjadřovali k vystoupení některých profesionálních i amatérských hudebních skupin, které se hlásí k tzv. nové vlně rocku. Jejich společným jmenovatelem byl - mírně řečeno - podiv nad tím, jak je možné, že v naší společnosti je mladým lidem předkládán takovýto kulturní brak. Slova na adresu pořadatelů a povolovacích orgánů podobných vystoupení i zřizovatelů těchto "uměleckých" skupin, nebyla právě lichotivá.

Protože nešlo o ojedinělé hlasy, snažili jsme se na tento problém podívat trochu hlouběji.
 
Rocková hudba není ve sféře zábavné, nebo jak se také říká pop-music, nic nového. Pamětníci vědí, že v poválečném období její vlna prošla světem několikrát. Méně již je známo, zejména mezi těmi, kteří tomuto hudebnímu žánru fandí, že to, co se u nás za rockovou muziku často vydává, má někdy s jejím původním obsahem společný jen název. Rocková hudba měla v procesu svého formování i značný sociální náboj, zejména proti masovému útlaku a proti válce ve Vietnamu. O tom, kam její obsah mířil, nejlépe svědčí skutečnost, že již v roce 1961 Výbor pro neamerickou činnost v USA zakázal vystupování zpěváku Pete Seegerovi, protože jeho písně měly ostrý sociální náboj. Jeho nástupce Bob Dylan již za rok ovládl "rockové pole" písněmi typu Oxford town o černošském studentu Meredithovi, jenž se mohl zapsat na universitu jen za asistence federální policie. V téže době černošský zpěvák James Brown v Madison Square Garden v New Yorku při koncertu své skupiny vmetl do tváře obhájcům rasismu v USA: "Jsem černoch a jsem pyšný na barvu své kůže, jsem pyšný, že jsem se narodil jako černoch."
 
V polovině 60. let svět tleskal skupinám Beatles a Rolling Stones a jejich písním, které odsuzovaly válku ve Vietnamu a barbarství, které v ní Spojené státy s takovou bezostyšností prokázaly; písním, které podporovaly boj černých Američanů v ghettech a slums v New Yorku, Miami a v jiných městech USA... Také velký říjnový pochod v roce 1967 proti špinavé vietnamské válce k Bílému domu začal rockovým koncertem. V té době vznikala jedna bojová píseň za druhou...
 
Takovýto bojový rock, hudba a texty, které strhávaly tisíce chlapců a děvčat do boje - i když jen živelného - proti politice kapitalistických států, nebyl po chuti její vládnoucí třídě.
 
Buržoasní manipulátoři s myšlením, ideologové a diverzní centrály si rychle uvědomili, že rocková hudba - dostane-li "správný" obsah (tzn. takový, který mládež odvádí od politiky, od třídního boje, od každodenních životních problémů) - se může stát drogou, která má koneckonců stejný účinek jako drogy skutečné. Vede mládež k pasivitě, k útěku od reality do říše snových představ, vytváří bezvýchodné postoje. A obchodníci, manažeři i podnikatelé poznali, že na této hudbě jde také snadno, rychle a hlavně dobře vydělat.
 
Z rockové hudby se stal velký byznys a také prostředek ideové a kulturní diverze nejen vůči mládeži vlastních zemí, ale i vůči mladým lidem v socialistických státech. Ti, kteří tento proces řídili a organizovali, velmi dobře věděli, že hospodářská krize v sedmdesátých letech a rostoucí nespokojenost mladé generace s prohlubujícím se sociálním útlakem kapitalismu by nezbytně vyvolaly v život staré či nové bojové písně.
 
A právě v této době se objevila "nová" vlna rockové hudby, která svým hudebním i slovním obsahem měla dát této "ztracené" generaci kapitalistického světa životní filosofii vyjádřenou heslem No Future - žádná budoucnost. Mládež se měla ztotožnit s životem, který jí připravil kapitalismus. Buďte lhostejní k životu kolem sebe, nejděte s nikým proti ničemu! Nic nemá smysl! To se mělo stát krédem mladé generace. K jeho prosazení měl a má sloužit tzv punk rock, šílený rock anebo také prevít rock.
 
Primitivní texty spojené s primitivní hudbou, odporné šaty, provokující chování, oplzlá gesta, odmítání všeho normálního, barvení vlasů na zeleno, na modro, na růžovo, tetování hákových křížů, malování barevných pásů na obličej apod. to byl výsledek, který tato vlna přinesla. Nepříliš estetický a velmi často šokující i občany kapitalistických zemí, ale stále lepší, než aby mládež bojovala proti společnosti, která ji do bídy a beznaděje uvrhla. Protože "punkové" a jejich hudba v mnohém překročili "meze" únosnosti i pro kapitalistickou společnost a vymkli se svým podněcovatelům z kontroly, bylo třeba uvést vše na "pravou" míru. Místo tzv. punk roku je šířena a propagována tzv. nová vlna, která se pokouší vrátit rock k původní hudební dokonalosti. Využívá se k tomu moderní techniky a klasických hudebních projevů a nástrojů. Hudba se mění, ale životní filosofie, kterou "nová" vlna rocku propaguje, zůstává stejná. V novém hávu je mládeži předkládán starý obsah.
 
Není náhodou, že tzv. punk rock i "nová" vlna rocku byly a jsou prostřednictvím západních rozhlasových stanic i jinými cestami (např. pašováním gramofonových desek či magnetofonových kazet) šířeny i do naší republiky.
 
Záměr, který diverzní centrály sledují, je dvojí: jednak působit prostřednictvím tohoto hudebního braku přímo na naši mládež, a za druhé pod hesly o "nové" světové hudební vlně vyprovokovat i u nás vznik skupin, které by produkovaly tuto, všem estetickým a morálním normám odporující hudbu. Cíl, který je sledován, je více než zřejmý - prostřednictvím ohlušujícího rámusu, jednotvárných melodií a primitivních, často vulgárních textů dávat i naší mládeži onu osvědčenou a vyzkoušenou hudební drogu, která by i u nás mladým lidem vštěpovala životní filosofii "No Future" a takové postoje, jednání a názory, které jsou socialismu cizí. Prostřednictvím této hudby má být i naše mládež vedena k lhostejnosti, pasivitě, k odporu proti společnosti.
 
I když tomuto "lákání sirén" a nabádání ke "světovosti" podlehlo jen pár desítek většinou mladých a nezkušených amatérských "umělců" a skupin, nemůžeme zůstat lhostejní k tomu, že některé hudební skupiny tzv. punk rock, či "novou" vlnu rocku šíří. O jakou "kulturu" a "umění" jde, říkají již jejich názvy (např. Parchanti, Zkárovaný přebal, Žabí hlen, Žlutý pes, Devizový příslib apod.). Je podivuhodné, že již při jejich vzniku tyto "genialitou" přímo sršící názvy nevadily zřizovatelům těchto skupin (organizacím a kulturním zařízením NV, ROH a SSM), že nevadily těm, kteří je zvou k veřejným vystoupením a umožňují jim, aby své stupidní a hrubé (jiný termín lze těžko použít), lidské city urážející hudební a textové výtvory předváděly před tisíci mladých lidí.
 
Cožpak je možné, aby pod hlavičkou kulturních pořadů, či dokonce koncertů, byl šířen nevkus, propagován alkoholismus a drogy, vulgarizovány vztahy mezi chlapci a děvčaty, a také názory zcela cizí socialistické společnosti? Je snad normální, aby hudebníci a zpěváci vystupovali na jevišti v dámských punčocháčích (které byly jejich hlavním oděvem), aby se svlékali do půl těla, měli pomalované tváře různými barevnými pruhy, ovazovali se řetězy se zámky apod.
 
S oblečením si v ničem nezadává úroveň hudby a textů. Jednotvárné, opakující se melodie (pokud se tak dá mnohadecibelový zvuk vůbec nazvat) doprovázející texty, za jejichž autory by bylo možné považovat spíše chovance psychiatrických léčeben, než lidi, kteří se vydávají za "umělce". Bohužel, věc je složitější a vážnější. Texty, v nichž se např. opakují "důmyslná" slova "kaťa, paťa, haťa" (Pražský výběr), nebo se pět minut vyřvává "Bejby, bejby, dej mi kadilak", či "hipi, hipi, šejk" (Letadlo), nebo vulgární text "má špinavá záda, nepije, nesolí, nekouří, ale má to ráda", či píseň s názvem Pal vodsuď, hajzle (Jasná Páka), nebo "náš pán je král, má jméno heroin" (Bronz), vypadající jako výplod chorého mozku, jsou ve skutečnosti výrazem nihilismu a cynismu, hluboké nekulturnosti a ideologických přístupů, které jsou socialistické společnosti zcela cizí.
Bohužel pracovníci některých kulturních zařízení či agentur i další zřizovatelé těchto hudebních skupin si tyto skutečnosti neuvědomují nebo nechtějí uvědomovat. Jinak by nebylo možné, aby Pražské kulturní středisko bylo zřizovatelem profesionální skupiny Pražský výběr (i jiných podobných), jejíž vystoupení (např. v Hradci Králové, o němž jsme již psali) bylo stejně pochybné úrovně jako již jmenovaných amatérských skupin. Také Sdružený závodní klub ROH výstavby hl.m. Prahy by jinak asi těžko mohl o skupině Letadlo napsat: "…Všichni členové skupiny, zejména vedoucí a jeho zástupce, velice svědomitě plní všechny podmínky, ke kterým je zavazuje organizační řád našeho zařízení…" Vždyť to byla právě tato skupina, která v hořickém kulturním domě vedle jiných "lahůdek" v průběhu vystoupení vykřikovala: "Du bist Schwein", a když její členy pořadatelé volali k pořádku a odpovědnosti, obořili se na ně slovy: "Nyní jsme na sále pány situace my a vy běžte do…" Otázku, jak je možné, že se podobná "kultura" produkuje pod jejich hlavičkou, je možno položit i dalším. Např. Obvodnímu domu kultury v Praze 8, Okresnímu kulturnímu středisku Praha-východ, některým klubům SSM apod.
 
Otázek je samozřejmě více. Jak zřizovatelé pracují se svými hudebními skupinami, jak je vedou, vychovávají, jak ovlivňují jejich repertoár a jak kontrolují jejich činnost? Stejně tak je možno položit otázku pořadatelům - vědí, koho si na vystoupení zvou? A když vystoupení neodpovídá zásadám naší kulturní politiky, vyvozují okamžitě příslušné sankce? (Např. odmítnout proplatit honorář, oznámit "kvalitu" skupiny zřizovateli apod.). Také odbory kultury národních výborů přistupují k povolování těchto "kulturních" vystoupení značně benevolentně - spokojují se s neúplným vyplněním žádosti, nekontrolují, zda se dodržuje to, co bylo povoleno atd. A pořadatelé často ještě to, co povoleno je, obcházejí (např. při koncertu skupiny Pražský výběr v Hradci Králové - pořadatel PKO tamtéž - do žádosti vůbec neuvedl skupinu Trifidi, která rovněž vystupovala; měl povoleny tři koncerty, ale uskutečnil čtyři). Výsledkem tohoto neodpovědného počínání řady "odpovědných" činitelů je kažení vkusu mladých lidí a šíření nejen ideově, ale i morálně velmi pochybných názorů.
 
Ti, kteří chtějí veřejně vystupovat, i ti, kteří jim to umožňují (pořadatelé a zřizovatelé), si musejí uvědomit, že každému, kdo může promlouvat ke stovkám a tisícům (byť jen hudbou a texty) mladých lidí, se dostává velké důvěry, a každý, kdo vystupuje, musí být po všech stránkách - politicky, mravně, eticky, svou inteligencí i chováním - této důvěry také hoden. A komu mnohé, všechno z toho, aby této důvěry hoden byl, chybí, nemá na pódiu co pohledávat. A ti, kteří ať z pohodlnosti, lhostejnosti, či z důvodů, že při podobných "koncertech" je možno snadno naplnit pokladnu, těmto "takéumělcům" vystupování umožňují, si musejí uvědomit, že svou činností hrubě narušují zásady socialistické kulturní politiky a vědomě či nevědomě slouží cílům, které sleduje náš třídní nepřítel.
 
Aby nám bylo dobře rozumněno. Vůbec nejsme proti zábavě, ani proti pop-music či proti rocku. Hudba a zpěv, i hudba zábavná, je nedílnou součástí života mladé generace i nedílnou součástí naší kultury. I zábavná hudba a její texty však musejí být především dobré. Měla by se vyznačovat zpěvností, přitažlivými hudebními nápady, textově by měla vycházet z melodie řeči českého a slovenského jazyka. A její obsah nesmí být vulgární, odpuzující, nesmí propagovat to, co je naší společnosti a životu převážné většiny naší mladé generace cizí.
 
"Hudba", již jsme věnovali pozornost, není v široké škále naší zábavné hudby ani převažující, ani určující. Je okrajovým jevem, ale přesto jevem, který nelze přehlížet a mlčet k němu. Naše mladá generace žije v podmínkách životních a sociálních jistot a ve své většině se také na vytváření těchto podmínek, na výstavbě naší společnosti, aktivně podílí. Proto má také právo, aby její vědomí nebylo otravováno tím, co se za kulturu či umění pouze vydává, ale skutečným kulturním hodnotám je na hony vzdálené.“
 
Jan Krýzl

Součástí tohoto článku je také pracovní list, který najdete v příloze. 


Přílohy

pdf
PRACOVNÍ LIST: Nová vlna se starým obsahem

Pracovní list určený studentům dějepisu či estetické výchovy vyšších stupňů gymnázia a středních škol zpracovává zkrácený tendenční článek Jana Krýzla s názvem Nová vlna se starým obsahem věnující se soudobé hudební scéně, kterou nesl režim velice nelibě. Konstruovaný vznik a velice zkreslený popis hudebního dění je následován sérií otázek, jež by měly navést studenty k objektivnímu zhodnocení autorova omezeného pohledu na tehdejší undergroundovou hudební scénu.

Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,30 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

2.12.

Rok po roce - 1980-1984 v Československu - pracovní listy

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce - 1980–1984 v Československu je zaměřen na práci s dobovými pramen...
22.10.

Magorovy Labutí písně

Studie se pokouší charakterizovat základní směřování poetické tvorby I. M. Jirouse a především pak interpretov...
3.9.

"30 případů majora Zemana" - manipulace normalizační televize

Informativní prezentace sleduje postup výroby seriálové řady "30 případů majora Zemana", cíle a záměry tohoto ...
25.6.

The Plastic People of the Universe

Výuková prezentace přinášející základní informace o legendární undergroundové hudební skupině The Plastic Peop...
19.2.

Undergroundová komunita na Nové Vísce u Chomutova a represivní opatření využívaná StB k eliminaci undergroundových společenství

Studie popisuje situaci na poli neoficiální kultury v období tzv. normalizace na příkladě undergoundových komu...
15.1.

Náběh, počátky a podoby normalizace

Výuková prezentace "Náběh, počátky a podoby normalizace" je vymezena obdobím od podzimu 1968 do XIV. sjezdu KS...
6.12.

Normalizační seriály v Československu a jejich vliv na tehdejší společnost

Prezentace vysvětluje úlohu seriálové tvorby ČST za normalizace. Vyzdvihuje nejdůležitější témata, způsob zpra...
10.11.

Československá kinematografie za komunistické totality - normalizace a pád režimu (1968 - 90. léta 20. stol.)

Závěrečná část třídílné prezentace o kinematografii komunistické ČSSR mezi léty 1968–1989 s krátkým exkurzem d...
22.5.

Cesta k listopadu: komunistický režim, společnost a opozice v éře normalizace

Text rozebírá charakter československého komunistického režimu v dvou dekádách předcházejících listopadu 1989....
30.3.

Masakr fanoušků Plastiků v Rudolfově v roce 1974 a jeho soudní dohra

Pracovní text ke zvukové ukázce z CD - Pravdivý příběh Plastic People. Jde o strhující, věrné i pitoreskní vyp...
25.11.

Motivy „apokalypsy“ jakožto významný stavební prvek undergroundové literatury doby „normalizace“

Studie zpočátku v základních obrysech vykresluje prostředí a postavy undergrounové literatury v normalizačním ...
31.3.

Fotogalerie z koncertu The Plastic People of The Universe v rámci IV. ročníku studentské středoškoské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě-Porubě

Prohlédněte si fotografie z koncertu The Plastic People of The Universe, který se konal v březnu 2009 v rámci ...

_Prameny

Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Aktualizováno: 5.12.2017 21:19 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Soubor nabízí českým učitelům doplňující materiály, které mohou využít při přípravě hodiny nebo semináře na téma volyňského masakru, masového vraždění polských obyvatel ukrajinskými nacionalisty v době II. světové války. Textové u...

_Metodika

Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Aktualizováno: 30.11.2017 17:36 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Pracovní listy jsou vytvořeny pro české učitele a jejich žáky s cílem představit kořeny, průběh a tragické důsledky tzv. volyňského masakru, organizovaného vraždění Poláků v letech 1943-45, v širším kontextu polsko-ukrajinských vz...

_Aktuality

Soutěžte o knihu Normalizované životy

Aktualizováno: 11.12.2017 09:16 | Rubrika: Aktuality
Soutěžte o knihu Normalizované životy

Vážení soutěživí čtenáři, redakce portálu Moderní dějiny.cz pro Vás připravila novou vědomostní soutěž. Otázku jsme vybrali z knihy Adama Drdy a Mikuláše Kroupy "Normalizované životy", která byla napsána podle televizního cyklu "P...

_Dějiny v médiích

Kreml manipuluje se srpnovou invazí v roce 1968 už déle, varuje rusista. "Ohýbání" historie je běžné

Aktualizováno: 6.12.2017 07:58 | Rubrika: Česko, Rusko
Kreml manipuluje se srpnovou invazí v roce 1968 už déle, varuje rusista. "Ohýbání" historie je běžné

Aktuálně.cz - Nedávný skandál kolem článku ruského armádního webu Zvezda TV, který oslavoval sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968, není podle rusisty Štěpána Černouška ojedinělý. Kontroverzních článků a televizních doku...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT