Moderní-Dějiny.cz

Nesnesitelně zásadový člověk

Publikováno: 6.9.2010, Aktualizováno: 27.3.2012 00:22
Rubrika(y): Aktuality
Autor: (red)

Den před výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy byl na pražském Žižkově, před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů, odhalen obelisk věnovaný Ryszardu Siwiecovi – společnému polsko-československému hrdinovi těch událostí a člověku, který v době přetvářky a ohnutých zad chtěl otřást svědomím lidí.

Nesnesitelně zásadový člověk

8. září 1968. Na varšavském Stadionu desetiletí se konají celostátní dožínky. Filmové kroniky ukazují typické dobové obrázky: folklorní spolky, mladí tanečníci v krojích, odulé obličeje komunistických pohlavárů, zemědělci nesoucí úrodu k „trůnu“ prvního tajemníka strany.

Idylu socialistického svátku přerušuje šokující událost: „V určité chvíli pískot, křik, sloup černého dýmu z diváckého ochozu – vypovídal později hasič hlídkující v hledišti. „Co se děje? Podívám se, hoří člověk. Běžím dolů, ale je takový zmatek, že není možné proběhnout, protože lidi utíkají.“ „Viděl jsem, že se ten člověk měnil jako chameleón. Celý planul barvami, od fialové až po zelenou, rozhazoval rukama.“ – popisoval hrůznou scénu jiný ze svědků.

Funkcionáři StB, kteří se okamžitě na místě objevili, byli pak ve svých hlášeních méně působiví, ale přesnější. Ve zprávě z ohledání místa činu napsali: „U oběti byla nalezena kožená aktovka obsahující mimo jiné 29 protistátních letáků stejného obsahu napsaných na psacím stroji a začínajících slovy: „Protestuji proti nevyprovokované agresi proti bratrskému Československu!“ a končících „Umírám, aby nezahynula svoboda, pravda a lidstvo“

Muž umírá o čtyři dny později v nemocnici. Navzdory těžkým popáleninám je při vědomí. U jeho smrtelné postele jsou nejčastějšími hosty příslušníci StB.

Kdo byl Ryszard Siwiec? Dalo by se odpovědět: nikdo zvláštní, otec pěti děti, devětapadesátiletý účetní z potravinářských závodů v Przemyśli na jihovýchodě Polska. Nicméně bližší pohled na jeho biografii ukazuje určitou železnou logiku chování člověka, který vždy trval na vyznávaných hodnotách. Asi nejhlubší charakteristiku Siwiece odkrývá – poněkud hořké - prohlášení jedné z jeho dcer: „Táta byl tak nesnesitelně slušným a zásadovým člověkem.“ Když v roce 1939 začala německá okupace, Siwiec rezignoval na svoji práci v místním finančním úřadě, aby nesloužil nacistům. Vzápětí se zapojil do činnosti polského „podzemního státu“ a působil v odbojové Zemské armádě. Z jeho dopisů, závěti či z pouhého výčtů památek, které ponechal svým dětem, je patrné, že svět Ryszarda Siwiece byl světem polského vlastenectví a katolicismu, který tolik lidí irituje, avšak většině dával sílu důstojně přežít všechny hrůzy 20. století.    

Když německou okupaci vystřídala komunistická, odmítl nabídku práce ve škole (studoval na Lvovské univerzitě), s tím, že „nebude učit nesmysly“. Rádio naladěno na Svobodnou Evropu, produkce a rozšiřování protistátních letáků, neustálé přemítání o politické situaci v Polsku a ve světě – tak vedl Ryszard Siwiec svůj dlouholetý soukromý boj proti režimu. Byla to doba, kdy protikomunistický odboj byl už zlikvidován, a organizovaná demokratická opozice ještě nevznikla, a tak občan malého města Przemyśl – pokud nechtěl podlehnout vládní propagandě - neměl jinou možnost než podobnou „jednočlennou konspiraci“.

Pro svůj čin se rozhodl zřejmě už na jaře roku 1968, kdy došlo k brutálnímu potlačení studentských nepokojů ve Varšavě. Posledním impulzem pak byla invaze do Československa. Pro Ryszarda Siwiece vychovaného v tradiční polské úctě k armádě bojující za „naši a vaši svobodu“, musel být pohled na polské vojáky jako okupanty nesnesitelnou hanbou.

„Čtrnáct milionů Čechů a Slováků bylo přepadeno armádami reprezentujícími téměř tři sta milionů lidí. Vojáci bez špetky studu provedli invazi do malé, mírumilovné a bezbranné země, která nekladla žádný vojenský odpor. Hanba tohoto činu mluví sama za sebe,“ napsal.

V prvních dnech po tragédii je celá Varšava plná ústně předávaných zpráv o této události. Brzy však nastává mlčení. Svědkové se bojí, kameramani likvidují natočené pásky, někdo rozšiřuje informace o opilosti nebo psychické nemoci hořícího člověka. Ani rádio Svobodná Evropa zpočátku nebere tuto zprávu vážně. O činu Ryszarda Siwiece bude informovat až několik měsíců později, když světovým veřejným míněním otřese zpráva o smrti Jana Palacha.

Široká veřejnost mohla Siwiecův příběh poznat až po roce 1989, a to především díky detektivní práci režiséra Macieje Drygase, kterému se podařilo vypátrat jak řadu lidí, kteří byli svědky Siwiecova činu (a 30 let o tom nemluvili), tak i několik vteřin filmových archivních materiálů, které už nikdy neměly spatřit denní světlo. Drygasův film vypráví příběh Siwiece, ale mluví také mnoho o společnosti doby totality: možná stejně zajímavé jsou v něm totiž rozhovory se svědky Siwiecova upálení. S fotografy, kteří „věděli, že je lepší to nefotit“ nebo rozhlasovým komentátorem, který ujišťuje, že se „musel držet scénáře, na ploše stadiónu se přece dále tancovalo“. A mladou ženou, která popisuje: „Nakonec ho dostali do sanitky... Nebe bylo dále modré, dále hrála muzika. Nic se nezměnilo“…

V dobách komunismu byly noviny a vládní prohlášení plné vznešených deklarací o bratrství „socialistických národů“ - Poláků a Čechů. Ve skutečnosti však obě společnosti od sebe dělily přísně střežené hranice a neúnavná práce tajných služeb, které bránily polský socialismus před nákazou Pražského jara, nebo naopak Čechoslováky před vlivem zhoubných idejí Solidarity. Obzvláště hořkou pachuť pak slovo „bratrství“ získalo, když se vojáci Polské lidové armády objevili v ulicích českých měst a městeček. V dnešní době už mluvit o bratrství nemusíme – realizuje se v praxi otevřených hranic a autentické spolupráce. A také v tom, že si můžeme připomínat postavy, které vypovídají o opravdovém duchovním spříznění obou společností sdílejících osud sovětských satelitů. Symbolem takového přátelství je právě Ryszard Siwiec.

Autor pracuje v Polském institutu v Praze

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.11.

Živá pochodeň - Ryszard Siwiec

Tato výuková prezentace byla připravena k výročí hrdinského činu Poláka Ryszarda Siwce, který se 8. září 1968 ...
1.3.

Ryszard Siwiec a polsko-česká historická setkávání

Milí kolegové, učitelé, rádi bychom vás informovali setkání redaktorů MD s historiky a polskými kolegy v Polsk...
6.9.

Úryvky z poselství Ryszarda Siwce

Pracovní list, jež je součástí výukové prezentace Živá pochodeň - Riszard Siwiec, obsahuje úryvky z přepisu ma...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT