Moderní-Dějiny.cz

Na východ od Západu, na západ od Východu

Publikováno: 1.11.2011, Aktualizováno: 21.3.2012 22:08
Rubrika(y): Doporučujeme

Přečtěte si úvodní slovo politologa a publicisty působícího v Polském institutu v Praze Macieje Ruczaje k 5. číslu časopisu o kultuře a společnosti Kontexty, který vydává Centrum pro studium demokracie a kultury.

Na východ od Západu, na západ od Východu

„Pocházím ze země, která leží příliš na východ od Západu, a příliš na západ od Východu“. Takto popsal spisovatel Sławomir Mrożek zkušenost Polska, odsouzeného v posledních staletích střídavě k pozici periferie západního světa, nebo východního impéria ovládaného z Kremlu. Polské sebevnímání se snažilo pochopitelně najít pro onu nepříznivou polohu vyšší význam: tak vznikl mýtus „hradeb Západu“ – antemurale Christianitas. Východ však nebyl jenom zdrojem nebezpečí – zároveň fascinoval a byl prostorem, v němž se měla realizovat polská manifest destiny. Uskutečněním tohoto předurčení byla I. Rzeczpospolita – regionální velmoc vybudovaná díky unii Polského království a Litevského velkoknížectví, v němž příslušnost k polskému politickému národu sjednocovala lidi různých jazyků a náboženských vyznání. Tento projekt prohrál boj nejenom s vnějšími nepřáteli, kteří existenci Rzeczpospolité ukončili koncem 18. století, ale nakonec hlavně s etnickými nacionalismy probouzejícími se od 19. století, a to jak u Ukrajinců a Litevců, tak u samotných Poláků. Nicméně ještě těsně po první světové válce se v Polsku střetávaly dvě koncepce politiky vůči „mladým národům“ na východě: nacionalistická vize omezení se na etnické jádro „polsky mluvících římských katolíků“ a federalistická vize Piłsudského. Definitivně byla „pravá plíce“ polské kultury amputována během druhé světové války – etnickými čistkami a přesuny hranic a obyvatelstva. Prostor bývalé Rzeczpospolité se proměnil – slovy amerického historika Timothy Snydera – na „krvavé země“ (bloodlands) – dějiště největšího masakru v dějinách Evropy. Představu o tomto ztraceném světě si můžeme udělat třeba na Starém Městě ve Lvově, kde na několika stovkách čtverečních metrů proti sobě stojí chrámy římských, řeckých a arménských katolíků i pravoslavných. Připomínají jej chátrající barokní kostely a šlechtické rezidence rozeseté po nekonečných prostorách Ukrajiny a Běloruska mezi rozkládajícími se troskami sovětského komunismu. V Polsku samotném žije tento ztracený svět v podobě nostalgické vzpomínky: každý polský školák se učí Mickiewiczovo zvolání „Litvo, má otčino“ a nejpopulárnější „prostonárodní píseň“, bez níž se neobejde žádná polská oslava, vypráví o „mladém Kozákovi“ a „zelené Ukrajině“.
Tematický blok Na východ od Západu na západ od Východu zahajuje proto sekce textů věnovaných kulturnímu a historickému dědictví polského Pohraničí – východních provincí bývalé I. Rzeczpospolité. O svých ztracených městech promlouvají největší polští básníci minulého století – Miłosz a Herbert. Vzpomínku na lvovské dětství najdete i mimo tematický blok – v rozhovoru Miloše Doležala s nejpopulárnějším polským skladatelem současnosti – Wojciechem Kilarem. Na­opak pohled z druhé strany – „mladých národů“, jejichž identita se vytváří v 19. století v protikladu k identitě polské – poskytne litevský básník Alvis Grybauskas. Postavu letos zesnulého malíře Jerzyho Nowosielského nelze už tak snadno zařadit: byl zároveň polský umělec a ukrajinský vlastenec (který však na Ukrajině nikdy nežil), a jakožto pravoslavný malíř-teolog svými malbami vyzdobil zřejmě více katolických kostelů než pravoslavných chrámů…
Druhým faktorem určujícím polské vnímání Východu je stín impéria. Byla to Moskva, kdo nakonec nad Rzeczpospolitou zvítězil v boji o ovládnutí prostoru mezi Baltem a Černým mořem. Sebevnímání Poláků jako „hradeb Západu“ bylo konfrontováno s ruským pohledem, v němž byla Polsku přisouzena role „zrádců“ slovanské pospolitosti. Téměř po celé 19. a 20. století se polský geopolitický prostor měnil na periferii impéria ovládaného z Kremlu. Exiloví polští politici a intelektuálové – obzvláště po druhé světové válce – byli na Západě konfrontováni s přístupem, který na území mezi Berlínem a Moskvou pohlíží jako na amorfní, temné místo na mapě Evropy, jehož dějiny a budoucnost se píší v mocenských centrech mimo jeho hranice. Proto vznikají geopolitické koncepce jako „Středo-východní Evropa“ Oskara Haleckého, jejichž cílem je připomenout kulturní a historickou svébytnost regionu bývalé Rzeczpospolité. V Paříži exulanti kolem Jerzyho Giedroyće razí názor, že budoucí nezávislost Polska přímo souvisí s existencí suverénní Ukrajiny, Běloruska a Litvy. Tento přístup se následně přenáší i do polské zahraniční politiky po roce 1989. Je třeba si pamatovat, že zatímco zařazení do „visegrádské“ Střední Evropy je z historického hlediska pro Polsko poměrně náhodné a pramení pouze z vývoje po druhé světové válce, „středo-východní“ orien­tace pramení jak z historického dědictví, tak z bazální geopolitické nutnosti.
Tento přesah polské perspektivy mimo současné hranice NATO a EU se projevoval různými způsoby: od živelné společenské a politické podpory oranžové revoluce až po projekt pořádání mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 společně s Ukrajinou. Nicméně v poslední době tato perspektiva prochází zásadními proměnami: při smolenské katastrofě zemřel nejvýraznější dědic tradice „aktivní východní politiky“ prezident Lech Kaczyński a v klíčové zemi regionu – na Ukrajině – došlo ke kolapsu „oranžového tábora“. O „nových kartách“ ve východní politice – bez Kaczyńského a s Janukovyčem a Putinem – pojednávají texty Filipa Memchese a Andrzeje Nowaka.
Ztráta Ukrajiny a území bývalého Litevského velkoknížectví koncem 18. století paradoxně v jistém smyslu rozšířila obzory polského uvažování o Východě. Revoluční konspirační kruhy v 19. století začínají vytvářet myšlenku spolupráce „porobených národů“ od Kaspického moře až k Baltu. V období mezi světovými válkami tato idea získává název „prométheis­mus“. Poslední kapitolou tohoto příběhu „aktivní proti­imperiální politiky“ Polska bylo pak přátelství prezidentů Kaczyńského a Saakašviliho, jehož plodem bylo i neobvyklé razantní angažmá Polska na straně Gruzie, kulminující dramatickou cestou Lecha Kaczyń­ského do Tbilisi během ruského vojenského tažení v roce 2008. O polské „kavkazské romanci“ pojednává text Pawła Kowala, který jako náměstek ministra zahraničních věcí patřil mezi hlavní architekty mimořádných polsko-gruzínských vztahů.
Před několika dny skončil ve Varšavě summit Východního partnerství – evropské iniciativy sdružující státy Evropské unie a země bývalého Sovětského prostoru, od Běloruska a Ukrajiny až k Ázerbájdžánu. Polsko sehrálo klíčovou roli ve vytvoření tohoto nového nástroje politiky Evropské unie během českého předsednictví v roce 2009. Pro většinu domácích komentátorů je pokračováním „aktivistické“ politiky vůči Východu, jejímž cílem je „vytrhnout“ státy na periferiích ruského impéria ze sféry vlivu Kremlu. Zda jde o nástroj uspokojivý, diskutují v závěrečné části tematického bloku Ondřej Ditrych a další bývalý náměstek polského ministerstva zahraničních věcí, Krzysz­tof Szczerski.
K tématu tohoto bloku se váže i řada dalších textů v rámci tohoto čísla Kontextů: v rubrice „Reportáže“ přibližuje Wojciech Górecki meandry kavkazské duše a Miloš Doležal putuje Polskem po stopách Czesława Miłosze. Na závěr pak najdete recenzi knihy předního polského odborníka na Rusko Wojciecha Zajacz­kowského, která je nyní dostupná i pro české čtenáře.
 

Obálku časopisu s uvedením publikovaných textů si můžete stáhnout v příloze.

Přílohy

jpg
Typ souboru: *.jpg | Velikost: 0,97 MB | Stáhnout soubor...

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

22.12.

Andrzej Nowak: Impérium a ti druzí (recenze)

Úvahy polského historika Andrzeje Nowaka se dostaly k českému čtenáři krátce poté, kdy na Polsko dopadla nebýv...
21.12.

Rozhovor s Andrzejem Nowakem

Andrzej Nowak je profesorem Jagellonské univerzity v Krakově a vedoucím oddělení dějin Ruska a Sovětského svaz...
19.11.

Rozpad SSSR a vznik Ruské federace (1985 - 1991)

Výuková prezentace zjednodušeně přibližuje rozkladné procesy v Sovětském svazu, počínaje nástupem M. Gorbačova...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT