Moderní-Dějiny.cz

Jan Zábrana – vzpomínky na poúnorovou atmosféru v Humpolci

Publikováno: 11.5.2014, Aktualizováno: 18.5.2014 07:31

V tomto textu najdete ukázku z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, které vyšly knižně v souboru Celý život. Autor v ní líčí poúnorovou atmosféru v Humpolci, kde studoval na místním gymnáziu.

Jan Zábrana – vzpomínky na poúnorovou atmosféru v Humpolci

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Vzpomíná také na volby roku 1948, resp. na konkrétním příběhu gymnaziálního učitele dokládá, jak nedemokratický a nesvobodný byl jejich průběh. Konkrétní příběh naleznete i v závěru textu: tentokráte jde o příběh malého živnostníka – fotografa, který za žádnou cenu nechtěl přijít o svůj ateliér…

Ty první měsíce a roky po Únoru 1948 v Humpolci, v tom malém venkovském městě, kde jsem je prožíval! Nebylo mi ještě sedmnáct! Když začali vyhazovat lidi ze zaměstnání, konfiskovat jim auta a brát obchody, bránili se ti malí nešťastníci, stalinismu ještě neznalí, s kanibalismem made in USSR ještě neobeznámení, jak se dalo: vymysleli si třeba takovou akci (pokud se pamatuji, rozmohla se později tak, že byla málem celostátní), že budou psát dopisy na americké velvyslanectví a stěžovat si v nich, jak se jim ubližuje a vůbec jaké poměry tu zavládly… Jenže – samozřejmě – partajníci z pošty hned hlásili na sekretariát, že schránky jsou plné dopisů adresovaných americké ambasádě… To se ví, že je neodeslali, zabavili je, rozlepili je a pořídili seznam těch naivních korespondentů... Když to nepomohlo, začali aktivisté z řad straníků hlídkovat u poštovních schránek po celém městě, chytat lidi za ruku a číst si adresy, dřív než dovolili dopis do schránky vhodit… Lidi z Havlíčkova Brodu jezdili házet ty dopisy do schránky k nám do Humpolce a Humpoláci je zas jezdili házet do Havlíčkova Brodu… Při prvních volbách, kdy bylo možné volit takzvaný bílý lístek, se se zlou potázal náš latinář, profesor Knaute, předúnorový lidovec. Věděl, že za plentu bude asi někdo odněkud vidět – tak naivní zas nebyl – a že nepoužitá kandidátka se odhazuje do koše bez obálky, takže podle ní se dá lehko zjistit, co kdo volil; kandidátky byly pouze dvě: pro Národní frontu a bílý lístek. Ten navíc nebyl tak docela bílý, spíš naopak, byl přes něj vytištěn tučný škrt (vypadal takhle /X/), který prosvítal, i když člověk lístek před odložením přeložil. A tak reakční latinář přemýšlel, jak to zařídit, aby vhozením bílého lístku v obálce mohl vyjádřit svůj nesouhlas s poměry a zároveň odhozením bílého lístku do koše mocipány podfouknout, aby na sebe nepřivolal rudou pomstu. Nápad se dostavil a připadal mu zcela perfektní; vyrobil si podomácku přesnou kopii bílého lístku: formát souhlasil, i barva papíru, předtištěný škrt s milimetrovou přesností vyrobil za pomoci tuše a rýsovacího pera… Dál už to mělo být jednoduché: originální tištěný lístek dá do obálky a hodí do urny, napodobeninu nonšalantně odhodí do koše – ať už ho vidí, kdo chce –, kde ji zasypou další „pravé“ bílé lístky, a buď se na to vůbec nepřijde, nebo až po volbách, a pak ať si to zjišťují, kdo ji tam hodil… Mělo být, jenže nebylo, přesněji řečeno, bylo to ještě prostší: soudruzi ho při volebním aktu nepozorovali odněkud ze strany nebo škvírou ve dveřích, jak předpokládal, ale seshora, z galérie humpolecké sokolovny, kde se volby konaly. Měli ho při jeho zchytralém počínání pod sebou jako na dlani: nádherně viděli, jak rozšafně jeden bílý lístek vkládá do obálky a šup s ním do urny, zatímco druhý bílý lístek hází do koše a kandidátku Národní fronty, úhledně přeloženou, si deponuje do hlubin náprsní kapsy saka, aby si s ní později vytřel prdel… No, musel se chudák o komunismu ještě moc učit: z gymplu vyletěl hned, učil pak řadu let na obecných školách malé dětičky, ve své dětinskosti viditelně stěží zkorumpovatelné, navíc ve vzdálených okresech kraje, aby mu to tím dojížděním ještě patřičně doosladili... Nebo fotograf Bělický, který měl „ateliér“ v Kamenné ulici, svažující se dolů od kostela, kolíbal se na plochých nohou jak kachna, věčně si olizoval bezkrevné slizké rty a vedl jakési přisprostlé řeči, které jsem jako kluk v jejich pravém významu spíš vytušoval, než chápal… Ten tvrdě, s jistotou počítal, že se to „převalí“, že všechny ty pohromy na živnostníky jsou jen dočasné, že stačí vyhrát čas, získat odklad – případně si u „komundírů“ trochu šplhnout, udělat si u nich oko, dát jim jasně najevo, že on se proti nim nestaví, že on proti nim dohromady nic nemá… a tak že by mu měli dát pokoj. Ještě než mu „ateliér“ sebrali a nahnali ho do družstva fotografů, ještě než to mohli udělat, zavřel krám o své vůli a přihlásil se na dobrovolnou roční brigádu do ostravských dolů. Tam hodlal za větrem a v skrytu přečkat, až se to „přežene“, až si to ti pitomí komouši rozmyslí, a pak – dá-li Bůh – ateliér znova otevřít. Z Ostravy jezdíval domů vždycky jednou za dva tři měsíce a pozoroval vývoj situace. Když viděl, že se to pro něho nelepší a jeho vyhlídky spíš klesají, začal si myslet, že by mu snad kšeft mohli nechat, kdyby byl členem strany – bůhví odkud tyhle představy o komunismu čerpal, snad se domníval, že straníkům bude soukromé podnikání povoleno –, leč doba, bohužel pro něho, tehdy taková nebyla. V chaotickém a nepřehledném kotli, jakým Ostrava těch let byla, si začal vylepšovat kádrový profil, něco zatajil, něco někomu nakukal, aktivitou se mohl přetrhnout – no a tam v Ostravě humpoleckého fotografa přijali do partajního lůna. Když přišel do Humpolce, procházel se v proletářském huberťáku po ulicích, vykládal svým známým, jak to „s nima“ skoulel, a byl autorem rýmované průpovídky „Vstoupili jsme do strany, protože jsme posraný“, kterou s mefistofelským pochechtáváním dával k dobrému… To se ví – to se ví, že ho zlikvidovali, trvalo to spíš jen pár neděl než pár měsíců… Z partaje ho vyhodili jako „vetřevšího se třídního nepřítele“, ateliér mu sebrali, o tom se s ním ani nebavili, ani tu brigádu – najednou už k ničemu – myslím nedokončil… Vidím ta „první léta“ a lidi v nich před sebou jako dneska… A je to jednatřicet let.

ZÁBRANA, Jan. Celý život: výbor z deníků 1948/1984. Vyd. 3. Praha: Torst, 2001, s. 689-691. ISBN 80-721-5154-1.

Životopis Jana Zábrany najdete na webovém Slovníku české literatury po roce 1945

Odkaz na biografickou webovou stránku věnovanou Janu Zábranovi

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

15.3.

Československo po únoru 1948

Výuková prezentace dokumentuje proměnu Československa po únoru 1948 v totalitní stát. Text doplněný řadou dobo...
25.2.

Únor 1948 a jeho důsledky na stránkách normalizační učebnice dějepisu

Zajímá vás, co se učili žáci základních škol za normalizace o únorových událostech roku 1948 a jejich důsledcí...
23.2.

Únorovými událostmi roku 1948 den po dni

Rozsáhlá výuková a ilustrativní prezentace mapující dramatický průběh únorové vládní krize, její příčiny a vyú...
21.8.

Reflexe událostí let 1967 a 1968 v denících Jana Zábrany

V textu přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, v nichž...
11.8.

Jan Zábrana - vzpomínky na matku a otce

Přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany. Vzpomíná na své...
4.8.

Jan Zábrana o roli spisovatelů, literatury a umění v socialistickém státě

V ukázkách najdete texty z deníkových záznamů Jana Zábrany. Zamýšlí se nad rolí spisovatele ve společnosti, re...
17.7.

Jan Zábrana o bezútěšné realitě socialistického Československa

Přinášíme vybrané ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, va kter...
4.7.

Charta a atmosféra normalizace v denících Jana Zábrany

V textu přinášíme vybrané ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany,...
17.5.

Jan Zábrana - reflexe událostí 50. let 20. století v Československu

Text shrnuje ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany. Autor líčí s...
2.2.

Fotografie z celostátního sjezdu závodních rad 22. února 1948 v Praze

Digitální kopie fotografií z pamětní publikace vydané Ústřední propagační komisí Ústřední rady odborů roku 194...
5.12.

Příprava, průběh a důsledky února 1948 slovy komunistických politiků

Nabízíme soubor sedmi citací z projevů komunistických politiků Klementa Gottwalda či Rudolfa Slánského a z dop...
5.12.

Únorová vládní krize ve fotografiích z oslavné publikace (1949)

Kvalitní digitální kopie stránek oslavné publikace "Vítězný únor ve fotografii", vydané k prvnímu výročí komun...
5.12.

Den komunistického vítězství, 25. únor 1948, v oslavné publikaci (1949)

Prohlédněte si digitální kopie fotografií zachycujících stěžejní události tzv. "Vítězného února", napjatou atm...
5.12.

Důsledky a dozvuky února 1948 ve fotografiích z oslavné publikace (1949)

Kvalitní digitální kopie fotografií oslavné publikace "Vítězný únor ve fotografii", vydané k prvnímu výročí ko...
5.12.

Jak to bylo v únoru - reportáž z roku 1949

Kvalitní digitální kopie vybraných textů a fotografií z "reportáže o osmi dnech vítězného února", kterou vydal...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT