Moderní-Dějiny.cz

Internační tábor Hanke

Publikováno: 22.6.2015, Aktualizováno: 27.6.2015 08:29

Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.

Internační tábor Hanke

INTERNAČNÍ TÁBOR „HANKE“

V těchto místech se po skončení II. světové války nacházel internační tábor pro německé obyvatelstvo Ostravy a okolí, ve kterém pravidelně docházelo z vůle jeho velitelů k násilnostem, brutálnímu mučení a popravám. Nadvládu sadistických dozorců nepřežilo 231 osob. V období komunismu byla existence tábora pečlivě střeženým tajemstvím a informace o něm i okolnostech poválečného odsunu Němců přinesly až práce historiků, archivářů a publicistů.

POVÁLEČNÁ ATMOSFÉRA V OSTRAVĚ

Před válkou žilo v Moravské Ostravě více než 26 tisíc Němců, kteří tvořili zhruba pětinu celkového počtu obyvatel a spolu s Čechy, Židy a Poláky utvářeli pestrou národnostní skladbu našeho města. Za protektorátu v letech 1939-1945 se vztahy mezi Čechy a Němci v důsledku nacistických represí, brutálních opatření vůči civilistům a všudypřítomnému strachu naprosto zásadně proměnily. Češi bezprostředně po osvobození města 30. dubna 1945 obviňovali Němce jako národ z rozpoutání války i nacistických zločinů a mnozí toužili po okamžité odplatě. Proto také v Ostravě došlo během prvních květnových dnů roku 1945 na mnoha místech k živelnému výbuchu nahromaděné protiněmecké nenávisti. Podstatná část německých obyvatel ovšem město v posledních měsících války postupně opustila, včetně těch, kteří se za protektorátu politicky exponovali a provinili. Cílem okamžité msty, nazývané tehdy „revoluční spravedlnost“, se tedy stalo zbylých více než šest tisíc osob německé národnosti. Často se jednalo o staré či nemocné lidi, ženy s dětmi, ty, kteří se nemohli rozloučit se svým domovem. Mnozí z nich se naivně domnívali, že pokud se ničím za války neprovinili, nemůže se jim nic stát. Opak byl ovšem pravdou. V atmosféře protiněmecké hysterie docházelo k pokusům o veřejné lynčování, rabování německých majetků a napadání německy mluvících osob. Němci z Ostravy a okolí byli postupně zbaveni občanských práv, museli nosit potupné označení písmenem "N", byli odesíláni na nucené práce a nakonec jim byl vyvlastněn majetek. Během několika týdnů po osvobození bylo v obvodu Velké Ostravy internováno v různých improvizovaných soustřeďovacích zařízeních bez ohledu na míru konkrétních osobních provinění, pouze na základě kolektivní viny a odpovědnosti kolem čtyř tisíc německých obyvatel a jejich počet dále narůstal. Podle údajů z pramenů můžeme dnes odhadnout, že v ostravských táborech a věznicích jen do podzimu 1945 přišlo nejméně 300 lidí o život. V letech 1945–1948 existovalo na území Ostravy v jejích tehdejších katastrálních hranicích postupně až 43 zařízení s názvy „internační tábor“, „koncentrační tábor“, „pracovní středisko“ či prostě „tábor pro Němce".

NEJOBÁVANĚJŠÍ INTERNAČNÍ TÁBOR POVÁLEČNÉHO OSTRAVSKA

V objektu bývalé zasilatelské firmy „Hanke“ na Nádražní ulici v Moravské Ostravě byl vytvořen již v první polovině května 1945 internační tábor pro Němce a osoby podezřelé ze zrady a kolaborace za protektorátu. Do tábora, označovaného jako „prozatímní policejní věznice“, byli dopravováni především nacisté (příslušníci SA a SS) a kolaboranti, ale také váleční zajatci, a nacházely se zde rovněž ženy s dětmi, jednalo se o osoby z Ostravy i vzdálenějších míst. Za dobu jeho existence táborem prošlo téměř 600 mužů a 100 žen. Na táborem „Hanke“ vykonávalo dohled politické oddělení policejního ředitelství a zpočátku jej střežila dozorčí služba výpomocných členů Národního bezpečnostního sboru (NBS). Zadržené osoby byly umístěny v konírnách, stájích a ve volně stojících stěhovacích vozech, hygienické i vyživovací poměry v táboře byly velmi špatné. Němci zde byli vystavováni pravidelným násilnostem, brutálnímu mučení a dokonce zde byli bez soudu popravováni. Exekuce zde vykonávali naprosto surovým a nelidským způsobem vedoucí politického oddělení ostravského ředitelství NBS Vladislav Kusz a horník z Hrušova Emil Martínek, členové KSČ, mezi dozorci byli obávanými surovci především Josef Jurášek a Leopold Pieczka, rovněž členové KSČ. Sadistické činy na pokyn nadřízených vykonával obzvláště krutě rovněž Jindřich Glos (Heinrich Gloss), podle dochovaných svědectví bývalý příslušník SA. Nadvládu bezpráví a sadistických dozorců nepřežilo podle zjištění historiků 231 osob. Mrtví byli většinou odváženi na městský hřbitov a tam ukládáni do hromadného hrobu, který dodnes není označen, některá těla zabitých byla zřejmě přivezena do ostravského krematoria.

Viníci těchto zločinů nebyli nikdy potrestáni.

Z DOBOVÝCH DOKUMENTŮ

Asi od 10.5.1945 do 13.6.1945 docházelo v táboře HANKE, kam byli soustředěni Němci i Češi obvinění z kolaborantství, k ukrutnostem a zločinům. Vedení tábora podléhalo Vladislavu Kuszovi a Emilu Martínkovi, strážní službu vykonávali Josef Jurášek a Ludvík Pieczka, vesměs z Ostravy. Ti svěřili výkonnou službu Němci J. Glossovi, kterého jmenovali tzv. k[á]pem. Gloss, který měl zřejmě sadistické sklony, utloukal vězně a prováděl exekuce oběšením. Internovaní byli i stříleni. Popraven byl i Čech František Šedina, který bydlel v táboře. Byl obviněn, že [z]prostředkuje styk internovaných Němců s jejich příbuznými. Strážci tábora navštívili po jeho zajištění jeho ženu, která též bydlela v prostoru tábora, odňali jí její věci a dopustili se na ní násilného smilstva. Dále znásilňovali internované Němky, které si vodili do bytu. Němcům odebírali cenné věci, které si ponechali. Uvedení strážní vytrhávali internovaným za živa i po smrti zlaté zuby a ponechali si je. Když byla do tábora přivedena starší žena z Fulneku, nařídili Němci Glossovi, aby jí do přirození vrážel obušek, a nutili přítomné Němce, aby ji znásilňovali, pak byli všichni popraveni…
Stručný záznam MV o událostech v internačním táboře „Hanke“ v Moravské Ostravě a jejich vyšetřování, 14. listopadu 1947, Praha.

 „Popravy byly prováděny jednak oběšením, zastřelením a posléze úhozem zbraní, nebo jiným surovým zacházením… V táboře internovaní byli strážnými z příkazu Emila Martínka biti a týráni, dále docházelo v táboře k násilnému smilstvu a posléze byli internovaní z rozkazu Martínka a Glose nuceni k souložím a různým perversním variacím, kterýmžto úkonům strážní přihlíželi. K tomu podotýkám, že Němec Glos, bývalý masér ve vítkovických závodech, je typem sadisty a také Emil Martínek, který prodělal kurs pomocníka při pitvách, je sadisticky založen…“
Zpráva Oblastní kriminální úřadovny v Moravské Ostravě pro Kriminální ústřednu MV, 18. září 1947, Ostrava.

„Někdy se stalo, že popravovaný se utrhl, musel se znovu věšet nebo ho Martínek dostřelil. Před popravou jsem také některým rukama ohýbal prsty na rukou dozadu, vyvracel, abych na nich vynutil nějaké výpovědi. Kleštěmi jsem nikomu prsty nelámal. Kleštěmi jsem tahal z příkazu Martínkova zlaté zuby a můstky z úst... Jednou přišel za mnou Jurášek s návrhem, abychom popravovali s elektrickým proudem... Vězni měli vesměs staré, roztrhané šaty, poněvadž všechno lepší, co měli na sobě, museli všechno nechat v přijímací kanceláři a to si rozebrali Martínek, Pietschka, Jurášek. Jeden večer byli také popraveni všichni ti, kteří měli protésy nohou a rukou. Bylo jich něco přes 20.“
Výpověď dozorce Heinricha Glosse ve vyšetřovacím spise z roku 1947.

KDE SE DOČTETE VÍCE?

Mečislav Borák: Internační tábor "Hanke" v Moravské Ostravě v roce 1945, Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 18., Ostrava 1997
Mečislav Borák: Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945–1948), Ostrava 1998.
Radoslav Daněk: Táborová soustava na území statutárního města Ostravy v letech 1945–1948, Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 21, Ostrava 2003
Tomáš Staněk: Odsun Němců z Československa 1945–1947, Praha 1991.
Tomáš Staněk: Perzekuce 1945. Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu-srpnu 1945, Praha 1996.
Tomáš Staněk: Tábory v českých zemích 1945–1948, Opava 1996.
Tomáš Staněk: Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Praha 2005.

Text vzpomínkové desky připravil Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu ve spolupráci s portálem Moderní dějiny.cz a Archivem města Ostravy.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

17.3.

Ostravská mordovna – Hankeho speditérství, zasílatelství lidí do neznáma

Úryvek z knihy vzpomínek českého spisovatele, publicity a básníka Michala Mareše o ostravském táboru Hanke, kt...
16.2.

Pohledy na „divoký odsun“ v Československu

Praktické metodické materiály pro workshop zaměřený na práci s různými typy pramenů k problematice poválečného...
12.10.

Táborová soustava na Ostravsku a poválečná perzekuce německého obyvatelstva - prezentace

Prezentace vychází z autorovy studie, která shrnuje základní poznatky k poválečné perzekuci německého obyvatel...
21.8.

Táborová soustava na Ostravsku a poválečná perzekuce německého obyvatelstva

Studie shrnuje základní poznatky k poválečné perzekuci německého obyvatelstva Ostravy a okolí, od divokých "ak...
24.4.

Sborník ze studentské konference Vyhnání, vysídlení, odsun?

V příloze si můžete stáhnout sedm desítek stran sborníku, který obdrželi v březnu 2013 účastníci studentské ko...
23.2.

Vysídlení Němců z Československa - prezentace

Výuková prezentace zpracovaná na základě stejnojmenné studie s podtitulem Historie událostí v letech 1945-1950...
14.2.

Vysídlení Němců z Československa

Studie zachycuje historii divokého i organizovaného odsunu Němců z Československa, jeho příčiny a následky, za...
28.6.

Opravdu jen excesy? Národní očista v českých zemích po květnu 1945

Text historika Matěje Spurného ze sdružení ANTIKOMPLEX na téma násilí v prvních poválečných měsících v Českosl...
25.6.

Divoký odsun a poválečné násilí: Češi a Němci po válce

Soubor pracovních listů je součástí výukového setu „Divoký odsun - poválečné násilí v létě roku 1945. Odkrýván...
25.6.

Divoký odsun a poválečné násilí: Benešovy projevy

Soubor pracovních listů je součástí výukového setu „Divoký odsun - poválečné násilí v létě roku 1945. Odkrýván...
25.6.

Divoký odsun a poválečné násilí

Soubor pracovních listů je součástí výukového setu „Divoký odsun - poválečné násilí v létě roku 1945. Odkrýván...
26.9.

Odsun Němců z Československa

Aktivita založená na konfrontaci dobového týdeníku a soudobých textů.
10.1.

Poměry v internačních táborech pro Němce v létě 1945 (z korespondence Přemysla Pittera)

Cílem textového souboru je tematizovat utrpení českých Němců během tzv. divokého odsunu od června do srpna 194...

_Prameny

Květen 1945 na dobových pohlednicích

Aktualizováno: 13.5.2016 06:39 | Rubrika: Československo v letech 1938-1945
Květen 1945 na dobových pohlednicích

Prohlédněte si několik dobových pohlednic, které zobrazují či zachycují okamžiky konce války v Československu. Fotografické zachycují atmosféru v ulicích a vítání osvoboditelů v Praze, obrázkové se pak obracejí k válce, nabízejí d...

_Metodika

Československo mezi válkou a komunistickou totalitou (1945-1948)

Aktualizováno: 26.5.2016 21:45 | Rubrika: Československo v letech 1945-1948
Československo mezi válkou a komunistickou totalitou (1945-1948)

Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, ...

_Aktuality

Jarní škola občankářů na téma migrace - pokračování

Aktualizováno: 27.5.2016 06:09 | Rubrika: Vzdělávání
Jarní škola občankářů na téma migrace - pokračování

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd zve učitele k účasti na volném pokračování Jarní školy občankářů – Fenomén migrace jako téma výuky občanské výchovy a společenských věd, která se uskuteční v pátek 3. června 20...

_Dějiny v médiích

Volby v květnu 1946 byly pro Čechy a Slováky na dlouhou dobu poslední demokratické

Aktualizováno: 27.5.2016 06:07 | Rubrika: Česko
Volby v květnu 1946 byly pro Čechy a Slováky na dlouhou dobu poslední demokratické

Rozhlas.cz - Před 70 lety se komunisté v Československu dostali k moci. Jasně zvítězili v prvních poválečných parlamentních volbách, ve kterých získali 40 procent hlasů, a Klement Gottwald sestavil svou vládu. Komunistická strana ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2016 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT