Hus v Kostnici: Paměť a zapomnění. V Novém čísle časopisu Dějiny a současnost
S „řádným předstihem“ jsme si začali připomínat kulaté výročí oné smutné události na březích Rýna – kostnický koncil a upálení Jana Husa. Letní číslo časopisu Dějiny a současnost, s hlavním tématem „Hus v Kostnici: Paměť a zapomnění“, vyšlo tento týden. I v letošním roce je obohaceno o letní přílohu nabytou přehledem akcí, které se (tu méně, tu více) dotýkají dějin. Řada z nich je rovněž věnována vzpomínce na Jana Husa.
„Já, Jan Hus, v naději kněz Ježíše Krista, boje se uraziti Boha a boje se upadnouti v křivopřísežnictví, nechci odpřisáhnouti v celku ani jednotlivě článků, které proti mně předvedli v svědectvích křiví svědkové, protože jsem jich – Bůh mi svědek – ani nekázal, ani netvrdil, ani nehájil, jak řekli, že jsem jich hájil, je kázal neb tvrdil... A kdyby bylo možno, aby byl nyní hlas můj celému světu zjevný, jakož bude zjevná každá lež a každý můj hřích v den soudný, každou nesprávnost a každý blud, jejž jsem kdy pojal k vyslovení nebo vyslovil, velmi rád bych odvolal před celým světem...“ Tak prohlásil Jan Hus v Kostnici 1. července 1415, několik dní před tím, než jeho život skončil na hranici. Šéfredaktorka časopisu Iveta Coufalová ve svém editorialu uvádí: „Hus dal Čechům na dlouho pověst potížistů – alespoň tak si to Češi většinou myslí. Že však kostnický koncil nebyl primárně svolán kvůli heretikovi z Čech, je věc jiná. Neznamená to ale, že by tím Husova smrt pozbyla heroismu. Naopak. Kolik z nás by obstálo v obdobné zkoušce – argumentačně obhájit své názory, neuhnout z nich s vědomím, že to bude znamenat rozsudek smrti? A čeho by se tyto názory dnes asi týkaly? Za jakou ‚pravdu‘ bychom byli ochotni položit život?“
Tematická část zahrnuje články:
- Kostnický proces s Janem Husem: „Maličkost“ evropského významu (Pavel Soukup)
- Delegace pražské církevní provincie a Husovi domácí odpůrci (Petr Elbel)
- Cesta ke vzniku Husova kultu v Kostnici (Blanka Zilynská)
- Vzhůru do Kostnice! Od národních poutí k služebním cestám (Bohdan Zilynskyj)
V červnovém čísle nechybí ani pravidelné rubriky Historik na cestách, Camera Obscura, Řeč šlechtických sídel a samozřejmě recenzní rubrika, která mimo jiné obsahuje recenzi „Hus ve třech dílech: Nad filmem České televize“ od Petra Čorneje. Kromě speciálu v podobě letní přílohy, zde najdete i výsledky ankety Historická kniha roku 2014.
Anketa Historická kniha roku 2014
I letos jsme vyhlásili oblíbenou anketu Historická kniha roku. Oslovili jsme naše autory a příznivce s prosbou, aby přispěli svým názorem na knižní tituly, které vyšly v loňském roce – jmenovat měli jeden domácí a jeden překladový knižní titul s vročením 2014, který je zaujal.
Hlavním cílem ankety je upozornit na knihy, které rozhodně stojí za přečtení. Stupně vítězů se staví jaksi mimochodem, přesto autory i překladatele jistě potěší.
Původní česká práce
V této kategorii byla nejčastěji jmenována kniha autorského kolektivu pod vedením editorů Pavlíny Cermanové, Roberta Novotného a Pavla Soukupa Husitské století (Nakladatelství Lidové noviny).
Překlad
Z překladových historických prací získaly dvě knihy stejný počet hlasů: Náměsíčníci Christophera Clarka (překlad Zdeněk Hron, BB/art) a Železná opona Anne Applebaumové (překlad Petruška Šustrová, Nakladatelství
Beta a Ševčík).
Vítězům blahopřejeme! A děkujeme všem, kteří poslali svůj hlas.