Moderní-Dějiny.cz

Henryk Grynberg - „Němci, Němci, Němci“

Publikováno: 10.8.2013, Aktualizováno: 22.8.2013 18:22

Úryvek z knihy polského exilového spisovatele Henryka Grynberga "Děti Sionu", autorské koláže autentických svědectví židovských dětí z Polska, které přežily počáteční fáze války, pogromy a nacistická zvěrstva a zanechaly svá svědectví.

Henryk Grynberg  - „Němci, Němci, Němci“

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Grynbergova jedinečná kniha „Dzieci Syjonu“ (Varšava, 1994) je vlastně autorskou koláží autentických svědectví židovských dětí z Polska, které přežily počáteční fáze války, pogromy, vybíjení jednotkami SS Einsatzgruppen, byly vyhnány z domovů, přes Sovětský Svaz se pak za neuvěřitelných útrap dostaly v druhé půli roku 1942 do Teheránu, kde vznikl Židovský dětský domov. Bylo jich 871. 18. února 1943 pak stanuly konečně na půdě Palestiny. Dnes patří „teheránské děti“ k různým vrstvám izraelské společnosti a pravidelně se scházejí…

Henryk Grynberg
Polský exilový spisovatel. Narodil se roku 1936 ve Varšavě, léta 1942-44 přežil v úkrytech s „árijskými papíry“. Vystudoval žurnalistiku na Varšavské univerzitě a rusistiku na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1967 vycestoval do USA, kde získal azyl. Publikoval kolem dvacítky knih. Česky vyšly v jednom svazku jeho autobiografické prózy „Židovská válka“ a „Vítězství“ (Praha, 1996).

...Němci obsadili Lancut osm dní po začátku války. Chodili od domu k domu, bili, vytrhávali vousy a brali na práci, ze které se málokdo vrátil. Rabovali vše nejcennější a místní chodili za nimi krok za krokem a čekali na věci, které jim Němci dávali...
Němci vtáhli do Ležajska dva dny před Roš hašana. Lidé se báli chodit na bohoslužby, protože Němci chytili starého Žida, který šel do synagogy, a uřízli mu plnovous i s částí tváře. Druhého dne Roš hašana Němci podpálili synagogu i talmud a tóru, pak jen stáli a hlídali, aby nikdo nehasil...
Němci obsadili Niemirów 12. září a dva dny poté přijel zástup ukrajinských venkovanů, mužů a žen s pytli, kteří začali rabovat židovské obchody. Obecní delegace se odebrala k Němcům s prosbou o ochranu a velitel, který byl Rakušan, vyslal patrolu, aby odháněla vykrádače. Rakušani nás varovali, že zakrátko přijdou SS-mani, a pak s námi bude zle. V neděli 17. září přišli opravdoví Němci, kteří začali Židy bít. Na Jom kipur se již nesmělo modlit, a tak se skupina Židů včetně mého otce modlila potichu na půdě a my, chlapci, jsme stáli na stráži. Druhého dne k nám přišel důstojník, Vídeňák, se kterým jsme se spřátelili, a řekl, že nám nese dobrou novinu, protože přicházejí bolševici...
Němci se objevili v Przeworsku na Roš hašana a nejdříve podpálili velkou synagogu. Třikrát polévali budovu benzínem a třikrát oheň zhasl. Popadl je hněv, vytáhli svaté knihy z Archy úmluvy, pošlapali je a když nakonec plameny zachvátili budovu, dělali fotky... Dva dny po Jom kipur Němci přikázali všem židovským mužům, aby se shromáždili na klášterním dvoře, za neuposlechnutí hrozil trest smrti. Šel můj otec a dvacetiletý bratr Efraim. Očekávalo se nejhorší, ale rabín Frenkiel lidi utěšoval, že knihy předpovídají brzký příchod Mesiáše. Rozkázali jim, aby se postavili do řad a německý velitel zvolal: „Kde je rabín?“ Rabín se ukryl. Němci pohrozili, že pokud se neobjeví, několik Židů zabijí. Když rabín přišel, Němce popadlo šílenství – vytrhávali mu vousy a bili jej, až omdlel. Pak bili všechny rákoskami, nařizovali plazit se a chodit na čtyřech. Říkali tomu, že Židy učí gymnastiku, nejvíc bili starce, kteří nemohli tato cvičení vydržet. Když byli už všichni zbiti do krve, obcházeli Němci řady a nastavujíce helmy přikazovali vhazovat peníze, hodinky a plnicí pera...
Němci vtáhli do Bilgoraje z jedné strany a na druhé straně, v lesíku, se ukryli Poláci. Přestřelka trvala celou sobotní noc i neděli, ale v pondělí již začali Němci hospodařit. Když spatřili vousatého Žida, zapalovali mu plnovous, strhávali čepici z hlavy a bili. Rozkázali Židům zpívat a tančit, bít jeden druhého a plakat. Malí polští chlapci běhali s Němci, ukazovali jim židovské byty a oni vcházeli a brali, co chtěli. Po svátcích Němci Bilgoraj opustili a čtyři dny bylo město vydáno v plen temným elementům. Když přitáhli Rusové, byla zorganizována obyvatelská milice, kterou tvořili Židé i křesťané. Bolševici pobyli v Bilgoraji všehovšudy osm dnů, ale vykoupili veškeré potraviny. Cpali si do kapes plášťů velké balíky sleďů, které, jak bylo vidět, nejedli už dávno, ale nikomu nic zlého nedělali a ochotně s každým na ulici rozprávěli. Poté, co odešli, na pořádek znovu dohlížela milice až do opětovného příchodu Němců. Němci zpočátku dělali, že nás nevidí, ale za pár  dnů přijeli gestapáci, kteří chodili po bytech, rabovali, bili bez příčiny a vyhrožovali, že nejhorší teprve přijde. V šest ráno stříleli do oken, a když jsme vybíhali z domů, chytali muže na rozbíjení kamenů na cestě...
V Chelmu Němci vyprovodili několik set Židů za město a rozkázali jim, aby si vykopali hroby. Mezi zabitými byli nejznámější lidé z města a naši dobří známí. Matka se ze zoufalství pomátla.
V Krzeszowě Němci zabili hodně našich známých, mezi jinými Manesa Zyndela, skláře. Chytili Mojše Bursztajna i rabínova syna, rozkázali jim vykopat si hroby. Bursztajna zastřelili, a pak řekli škoda kulky pro toho druhého, může se hodit jako dělník. Zabili také několik židovských žen. Róze Bokser urvali prst zároveň s prstýnkem před tím, než ji zavraždili. Bylo to tak dva dny před příchodem Rusů...
V Jaroslawi ještě před Jom kipur začali Němci vyhánět Židy na ruskou stranu a hrozili, že zastřelí každého, kdo se pokusí vrátit. Schovávali jsme se, soudíce, že to přejde a budeme moci zůstat v domě, ale 27. září vydal německý velitel nařízení, že všichni Židé musejí během čtyř hodin přejít k bolševikům. Když Židé s těžkými zavazadly přišli na břeh Sanu, Němci a Ukrajinci jim sebrali většinu věcí a pouštěli jen s malými taškami.    Most přes San se chvěl, lidé se báli na něj vstoupit, váhavé Němci shazovali do vody.
Vzápětí po Sukot jsme slyšeli střelbu. Vyběhli jsme a viděli, jak Němci ženou přes řeku Židy z Chelmu a Hrubieszova. Rusové měli rozkaz nikoho nepustit. Přemlouvali jsme ruské vojáky, aby je pustili, a vyhnanci volali: „Ať žije Stalin,“ ale nic nepomohlo. Teprve lékař, Polák, který se staral o záležitosti utečenců, šel k bolševickému veliteli a vymohl, aby byli Židé puštěni přes hranici. Vykládali pak, že Němci stříleli na každého, který zůstával pozadu. Na samotné hranici Němci stanovili, že může přejít jen 400 Židů, protože jich však bylo 408, osm mladých chlapců zastřelili před očima všech...

Součástí tohoto článku je také pracovní list, který najdete v příloze: 
Pracovní text pro žáky a studenty vychází z pasáží knihy polského exilového spisovatele Henryka Grynberga "Děti Sionu", která je autorskou koláží autentických svědectví židovských dětí z Polska, které přežily počáteční fáze války, pogromy a nacistická zvěrstva a zanechaly svá svědectví. Text je doplněn otázkami pro práci ve vyučovací hodině.

Přílohy

pdf
Pracovní list: Henryk Grynberg - „Němci, Němci, Němci“

Pracovní text pro žáky a studenty vychází z pasáží knihy polského exilového spisovatele Henryka Grynberga "Děti Sionu", která je autorskou koláží autentických svědectví židovských dětí z Polska, které přežily počáteční fáze války, pogromy a nacistická zvěrstva a zanechaly svá svědectví. Text je doplněn otázkami pro práci ve vyučovací hodině.

Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,43 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

20.2.

Golo Mann vzpomíná na Karla Jasperse v době nástupu nacismu

Golo Mann vzpomíná na osobnost svého učitele filozofa Karla Jasperse, popisuje jeho postoje v době nástupu nac...
3.8.

Geneze nacistického vyhlazovacího programu - část první

Výkladová prezentace hledá kořeny nacistického antisemitismu již v 19. století, sleduje výrazný posun v protiž...
3.8.

Geneze nacistického vyhlazovacího programu - část druhá

Druhá část výukové prezentace se soustředí na radikalizaci protižidovské politiky v nacistickém Německu, sledu...
30.6.

Pogrom po holocaustu - Kielce 1946

V polském městě Kielce se 4. července 1946 odehrála tragédie, která se po zkušenosti s holocaustem zdá neuvěři...
24.5.

Antisemitismus v dějinách - pracovní list

Ačkoliv ústřední událostí 20. století je v souvislosti s Židy šoa, je třeba věnovat pozornost i jiným tématům,...
12.1.

Antisemitismus v dějinách

Výuková prezentace se věnuje fenoménu antisemitismu: v úvodu je antisemitismus definován, následují jeho jedno...
21.6.

Jaké je umění o holocaustu?

Jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem připravil pro české studenty pracovní list na téma: umění o holocau...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT