Akce, které se zúčastnilo přes 250 studentů politologie, se uskutečnila ve čtvrtek 1. prosince 2011 v prostorách auly Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Záštitu nad tímto jedinečným setkáním převzal ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg.

Diskusní panel byl zaměřen na aktuální téma „Východního partnerství“ a utváření kulturně-historické identity střední a východní Evropy (aktuálně v rámci EU) ve vztazích k Rusku. Východiskem a inspirací pro toto setkání se stalo vydání českého překladu knihy Wojciecha Zajączkowského „Rusko a národy“ v překladu Petrušky Šustrové a tematické číslo dvouměsíčníku Kontexty. V diskusích na níže uvedená aktuální témata zazněly velmi fundované a neotřelé závěry, debatovalo se také o nástinech řešení zásadních problémů východního partnerství.

Diskusní panel moderovala a zasvěcenými poznámkami komentovala Petruška Šustrová.

Základní diskusní témata:
I. téma: Vztahy střední a východní Evropy k Rusku v historické perspektivě
Jakým způsobem se delší (Polsko) a kratší (Česko) zkušenost s existencí "na perifériích impéria" odrazila ve tvarování identity naších národů a celého regionu? Dalo by se říct, že na otázku "jací jsme" naše společnosti odpovídají často právě v opozici k mocnosti na Východě? Jaké jsou klíčové složky naší zkušenosti s Ruskem? Dokážeme si představit "ne-imperiální" Rusko, které by nebylo vnímáno jako permanentní hrozba, nezávislé na politickém režimu, který v daném okamžiku v Kremlu vládne?
Cílem panelu nebylo podat kompletní přehled dějin vztahů mezi Střední Evropou a Ruskem, ale spíše se zde prezentovaly určité pravidelnosti či vhledy do klíčových okamžiků, které tyto vztahy vytvářely.

II. téma: Mezi Moskvou a Bruselem: role a potenciál střední Evropy pro řešení konfliktů v post-sovětském prostoru (Gruzie, Moldavsko, Bělorusko)
Jaký význam má pro Střední Evropu pás států, které získaly nezávislost po rozpadu Sovětského svazu? Hraje Střední Evropa dostatečnou roli ve tvarování evropské politiky vůči těmto oblastem? Jakým způsobem se staví / měly by se stavět naše vlády k situaci v konfliktních a problematických oblastech regionu: v Bělorusku (otázka Lukašenkova režimu), na Ukrajině (kauza Julie Tymošenkové), v Moldavsku (Podněstří) a Gruzii (Abcházie, Jižní Osetie).
Panel nabídnul přehledné shrnutí dosavadní role našeho regionu ve tvarování východní politiky EU a především nastínil její budoucí perspektivy a panelisté se pokusili definovat její podoby a priority.

Panelisty  diskutujícími první téma byli pánové Andrzej Nowak (historik, profesor Jagellonské univerzity v Krakově, vedoucí kabinetu dějin Ruska Polské akademie věd) a Karel Štindl (bývalý velvyslanec ČR v Polsku). O druhém tématu debatovali pánové Sławomir Dębski (historik a politolog, ředitel Centra polsko-ruského dialogu na Ministerstvu kultury, člen mezivládní polsko-ruské Skupiny pro řešení obtížných záležitostí), Maciej Szymanowski (kabinet Ministra zahraničních věcí Polské republiky) a Petr Mareš (Velvyslanec se zvláštním posláním pro Východní partnerství).

Do živých diskusí se zapojili také další pozvaní hosté:
Jaromír Štětina, senátor
Petra Kuchyňková, FSS MU v Brně
Tomáš Šmíd, FSS MU v Brně
Maciej Ruczaj, Polský institut v Praze

Panelu byli přítomni studenti FSS Masarykovy univerzity, posluchači politologie, mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a dalších příbuzných oborů.