Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

I přes svou bezelstnost je deník díky své reportážní formě obžalobou cynického systému, který stál proti malé Věrce, její rodině a kamarádům a kterému nikdo z nich nemohl vzdorovat. Za války a po válce deníček uchovávala Marie Kalivodová. V poválečných letech si v něm s oblibou listovala jiná dívka – adoptivní dcera paní Kalivodové, Jana. Narodila se dvacet let po Věrce Kohnové. Brala opakovaně do svých rukou deníček v kožených deskách a se zájmem pročítala stránky, které dávno před ní napsala neznámá dívka. Později Marie Kalivodová deník předala místnímu kazateli Jednoty bratrské Miroslavu Matoušovi a ten památníček odevzdal pražskému židovskému muzeu. Kopii deníku u sebe má pan Miroslav Matouš.

Pramen ilustruje a doplňuje studii, prezentaci a pracovní list o Věře Kohnové a jejím deníku.