Moderní-Dějiny.cz

Dějiny Polska v Revue pro studium totalitních režimů - Paměť a dějiny

Publikováno: 23.10.2011, Aktualizováno: 30.9.2012 21:14

Přinášíme vám praktický výběr odkazů na články s tématikou dějin Polska v časopise Paměť a dějiny vydávaný Ústavem pro studium totalitních režimů. Uvedené články si můžete zdarma stáhnout z webu ústavu.

Dějiny Polska v Revue pro studium totalitních režimů - Paměť a dějiny

Václav Veber: Pakt. Sovětsko-nacistická jednání v prvních týdnech druhé světové války (Paměť a dějiny 3/2009)
Seznam významných výročí se zdá být nekonečný. Jistě k nim patří také 23. srpen 1939, kdy Ribbentrop a Molotov v Moskvě podepsali pověstný sovětsko-nacistický pakt o neútočení. Evropský parlament vyhlásil tento den významným dnem, připomínajícím spolupráci dvou totalitních režimů za účelem porážky evropské i světové demokracie. Málo se však ví, že je spojen ještě s dalšími dohodami a jednáními.

Witold Wasilewski: Sovětsko-německá spolupráce a katyňský zločin (Paměť a dějiny 4/2010)
Hlavním cílem této studie je podívat se blíže na údajný podíl Němců na vyvraždění důstojníků polské armády a dalších občanů Polské republiky příslušníky NKVD na základě rozhodnutí politického byra ÚV VKS(b) z 5. března 1940. Jako podíl chápu každou formu německé pomoci při přípravě a provedení zločinu, např. sovětské konzultace s německou stranou o způsobu uskutečnění operace „vyklizení“ v dubnu a květnu 1940 či informace o vyvraždění polských zajatců, které Rusové poskytli Němcům do přerušení vzájemných vztahů v červnu 1941. Předmětem mého zájmu je i možnost, že Němci získali informace o katyňském zločinu nebo o jeho klíčových momentech bez vědomí Rusů před německým úderem na SSSR v červnu 1941, tedy dlouho před oznámením katyňské senzace v Rádiu Berlín v dubnu roku 1943.

Michal Stehlík: Katyň 1943. Protektorátní propaganda, zákulisí a osudy českých svědků (Paměť a dějiny 4/2010)
Katyňský zločin sovětského režimu z dubna a května 1940 je dostatečně popsán v (především polské) historické literatuře po roce 1990. Likvidace polské národní elity v uniformách polské armády měla přitom své peripetie jak v samotném odhalení tohoto úděsného zločinu, tak v souvislostech mezinárodní politiky a následného období studené války. Zveřejnění nálezu masových hrobů v dubnu 1943 se tehdy neobešlo bez účasti některých osobností z Protektorátu Čechy a Morava ani bez masové propagandistické kampaně v protektorátním tisku a rozhlase. Díky některým dílčím studiím jsou tak poměrně dobře známy osudy a postoje patologa prof. Františka Hájka i spisovatele Františka Kožíka, kteří byli přímo konfrontováni se situací v katyňském lese.

Antoni Dudek: Krize komunistického systému v Polsku v 80. letech (Paměť a dějiny 3/2010)
Vlna stávek v létě 1980 a zrod Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita stály na počátku nejhlubšího stadia krize komunistického systému v Polsku, k jehož destabilizaci přispěl ekonomický propad narůstající od roku 1976. Vznik a více než roční legální působení Solidarity prosadily zásadní změny ve společenském vědomí. Ty už nebyla schopna pozměnit ani politika tzv. normalizace po zavedení stanného práva v prosinci 1981. Rozpad Solidarity a následné potlačení společenského odporu, který vyvrcholil demonstracemi 31. srpna 1982,1 nemohly zastavit hospodářské, společenské a politické procesy, jež přivedly systém Polské lidové republiky do stavu chronické krize a posléze – po změně mezinárodní situace – přispěly k jeho úpadku. Jaké faktory zde hrály roli?

Pavel Kugler: Osamělý protest v prosincové noci. Cesty politického myšlení „pokrokových“ katolíků v Polsku (Paměť a dějiny 4/2009)
Na konci roku 1981 Polská lidová republika (PLR) opět procházela vážnou politickou krizí, ze které se snažila vládnoucí Polská sjednocená dělnická strana (PSDS) nalézt východisko za pomoci jednání s opozičními silami v čele s odborovým hnutím Solidarita a představiteli polské katolické církve. Nakonec se PSDS rozhodla pro silové řešení situace a dne 13. prosince
v ranních hodinách vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski v televizním a rozhlasovém projevu výjimečný stav platný pro celou zemi. Tímto rozhodnutím byly pozastaveny veškeré reformy vedoucí k liberalizaci, Polsko se dostalo do mezinárodní izolace a o několik let byla prodloužena zřetelná stagnace komunistického režimu. Jedním z mála, kdo podle mnohých zachránil čest Poláků v této těžké chvíli, byl člen Státní rady Ryszard Reiff.

Filip Bloem: Mirosłav Jasiński, Česky jsem se učil v lese (Paměť a dějiny 3/2010)
S Mirosłavem Jasińským o modrých batozích, ženských hraničních kamenech a Polsko-československé solidaritě.
Znalec české undergroundové kultury, diplomat působící na polském velvyslanectví v České republice a dlouholetý ředitel Polského institutu v Praze; kontakty Mirosłava Jasińského s Českem jsou bohaté. Známý je především jako ústřední postava Polsko-československé solidarity (PČS), jedné z mála opravdu mezinárodních opozičních skupin ve východním bloku.

Petr Blažek: Snímky polské dekády. Příběh českého fotografa a jeho archivu (Paměť a dějiny 3/2010)
Ota Nepilý se poprvé dostal do Polska v létě 1981. Fascinovaně přihlížel vzepětí polské společnosti, které o několik měsíců později ukončil generál Wojciech Jaruzelski nastolením válečného stavu. Mladý fotograf se po jeho zrušení vracel do sousední země pravidelně. Účastnil se proslulých srazů hippies, které se vždy v srpnu konaly (a doposud konají) v rámci poutě do Čenstochové. V archivu se dochoval spis Státní bezpečnosti, v němž jsou jeho polské výpravy i snímky zmíněny.

Petr Blažek, Rudolf Vévoda – Ukázat celé panorama - rozhovor s Markem Lasotou a Tadeuszem Isakowiczem-Zaleským o zkoumání komunistické minulosti v Polsku (Paměť a dějiny 2/2008)
Rozhovor s Markem Lasotou a Tadeuszem Isakowiczem-Zaleským o zkoumání komunistické minulosti v Polsku
Ředitel krakovské pobočky Ústavu národní paměti historik Marek Lasota a katolický kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski v březnu letošního roku zavítali v doprovodu novináře Wojciecha Bonowicze do Prahy. Součástí jejich cesty byla například veřejná diskuse v Polském centru v Praze či setkání s pomocným pražským biskupem Václavem Malým. Během jejich návštěvy Ústavu pro studium totalitních režimů jsme s nimi hovořili o Ústavu národní paměti, lustracích duchovenstva, roce 1968 a ozbrojeném hnutí odporu v zakladatelském období komunistického režimu v Polsku.

Rudolf Vévoda: Za Leszkem Kołakowským (Paměť a dějiny 3/2009)
Byla to jedna z nemilých zpráv tohoto léta: odešel Leszek Kołakowski. Ačkoli se ztrátou osobnosti tohoto významu mizí i kus intelektuální pevniny, nelze se ubránit dojmu, že jeho nejednoduchý životní příběh dává smysl a že jeho dílo je zvláštním způsobem završené. Kým byl tento muž, jehož jméno po desetiletí vyvolávalo hněv mocenských elit, strážců doktríny a její čistoty, uvádělo do horečné aktivity bezpečnostní složky režimu a elektrizovalo stoupence demokratické opozice nejen v Polsku? Jeho životní cesta byla do určité míry typická pro osud jedné generace intelektuálů, ale zároveň se mu vymykala a svým významem jej přesahovala.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

28.5.

Cena mé svobody - demokratická opozice v Polsku 70. let 20. století

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního p...
11.11.

Adam Michnik - Váš prezident / náš premiér

Slavný text Adama Michnika napsaný před ustavením první polské poválečné vlády s nekomunistickým premiérem v č...
19.8.

Jaká je cena mé svobody? - polské zamyšlení

Zamyšlení na téma polského komunismu, odlišného od režimu v Československu a Maďarsku. Společenská svoboda v k...
13.8.

Výjimečný stav v Polsku 1981

V noci z 12. na 13. prosince 1981 vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Polští komunisté tehdy ...
11.8.

Cizincem ve vlastní zemi? - polské zamyšlení

Co je patriotismus? Je integrujícím faktorem, nebo spíše znemožňuje harmonické soužití? Jaká je role historie,...
3.3.

Národ bez jedné plíce aneb příběh polských „Kresů“

Poláci jsou divný národ. Polský národní epos, Pan Tadeáš Adama Mickiewicze, začíná slovy „Litvo, má vlasti“. A...
1.1.

Rozpad východního bloku

Tuto ilustrativní prezentaci využijete pravděpodobně na konci školního roku, protože je věnována přelomovému r...
27.9.

Středoevropský 007 – bez happyendu

Nedávno se v jednom polském městě objevily zvláštní plakáty. Jsou na nich Superman, Batman, Captain America a ...
3.1.

Výjimečný stav v Polsku - prameny

V noci z 12. na 13. prosince 1981 generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav, stanné právo (polsky st...
28.12.

Stalinismus v Polsku (1944-1956)

Plán hodiny dějepisu s hlavním cílem – seznámení studentů s průběhem Sovětizace v Polsku v letech 1944-1956. M...
16.12.

Východní Evropa. Polské otázky ohledně Evropy a jejího východu - po 10. dubnu 2010

„Místo východní Evropy v zahraniční politice Evropské unie - polská perspektiva", tak je nazvána diskuse, k ní...
11.12.

Krvavý 1. máj na Dunaji. Boj legionářů na Slovensku v r. 1919

Text historika Petra Hofmana o neúspěšném útoku vojsk Maďarské republiky rad proti československým jednotkám v...
11.12.

Krize východního bloku

Výuková prezentace věnovaná krizím východního bloku. Stručně popisuje sovětsko-jugoslávskou roztržku, měnovou ...
11.3.

První světová válka 1914 - 1918

Shrnující rozsáhlá výuková prezentace rekapitulující příčiny, průběh a důsledky I. světové války. Je vhodně do...
14.1.

Kufr s nejnovější historií - Poláci spustili partnerský portál Moderních dějin

Na začátku ledna 2011 polští přátelé ze vzdělávacího oddělení Institutu paměti národa ve Varšavě spustili po r...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT