Moderní-Dějiny.cz

Andrzej Nowak: Impérium a ti druzí (recenze)

Publikováno: 22.12.2011, Aktualizováno: 24.1.2013 16:02
Autor:

Úvahy polského historika Andrzeje Nowaka se dostaly k českému čtenáři krátce poté, kdy na Polsko dopadla nebývalá tragédie, když se v dubnu 2010 při cestě do ruské Katyně nedaleko Smolensku zřítilo letadlo s mnohými polskými intelektuálními autoritami.

Andrzej Nowak: Impérium a ti druzí (recenze)

Předmluva Jana Holzera ke knize je datována do března toho roku. O to důsledněji pak člověk chápe hlavní látku knihy, tedy vztah Ruska a Polska (a rovněž středovýchodní Evropy), je totiž jasné, že souvztažnost překračuje stereotypní představy zažité v českých myslích: Polák? O Rusku? Je zle... (srv. předmluva, s. 5). Andrzej Nowak je významný současný polský badatel, který se soustředí především na moderní dějiny východní Evropy – na Rusko a jeho vztah k okolním územím. Již dlouhá léta působí mimo jiné na Jagellonské univerzitě v Krakově, hostoval ale také třeba na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho přístup k historické matérii není rozhodně událostní, zaměřuje se především na dějiny idejí – politického myšlení, geopolitické a kulturně-politické koncepce. Užití slova „moderní“ zde není samoúčelné. Je jím myšleno období od vzniku „moderní (evropské) státnosti“ čili od konce třicetileté války. A právě tato „hegemonie dějin“ posouvá Nowakovy úvahy daleko od jednoduchých schematických politologických tezí do roviny důkladné analýzy tradic ruského státu a jeho přístupu k budování koncepcí státnosti či státní ideologie. Texty kromě jednoho vyšly postupně v dvouměsíčníku Arcana, který je (od roku 1994) pokračovatelem samizdatové krakovské revue Arka. Editor Maciej Ruczaj je rozdělil do tří částí – I. Impérium v teorii, II. Impérium v praxi, III. Polsko a Východ. V první části se Nowak věnuje problematice, jíž je jedním z nejvýznačnějších průkopníků – imperiologii, čili nadčasovému pojetí opřenému o koncepci „impéria“, jehož zájmy a chování zůstávají v některých základních projevech neměnné a nezávislé na politickém režimu (doslov Macieje Ruczaje, s. 257). V úvodním článku Ab Imperio – nový pohled na dějiny Ruska autor předestírá nejen jakýsi přehled aktuálního bádání, Forschungsbericht, ale také periodika (především Ab Imperio) či webové stránky (www.empires.ru) soustředěné na tuto problematiku. Dále Nowak nahlíží kupříkladu proměnu ruského imperiálního směřování za vlády Petra I. (Velikého): Tento car si nedává za cíl další „sbírání ruských zemí“, ale mnohem ctižádostivější úkol: vstup Ruska do Evropy (…) Je totiž dobré nezapomenout, že Petr se mohl vydat také jiným směrem, který Rusku sliboval přinést nemenší ekonomické a strategické zisky, více odpovídající jeho tradiční ideologii navazující na byzantský odkaz… (s. 48). Zkušenost Polska s Ruskem je zcela jiného charakteru než naše. I tak bychom mohli charakterizovat kupříkladu existenci slova zsyłka, jež v polštině značí výhradně ruské vyhnanství na Sibiř. My sice máme temný srpen 1968, ale polské vyrovnávání se s dělením vlastního území v letech 1768, 1772 a 1795 (Ach, kdyby po smrti Alžběty Petrovny nakonec neusedla na ruský trůn Kateřina II..., s. 167) či postávání Rudé armády na břehu Visly v době Varšavského povstání jsou srovnatelná s naší uplakanou Bílou horou a Mnichovem. Zde je více než patrná přirozená geopolitická orientace zmíněných států. A není snad ilustrativnějšího „příběhu“ dějin idejí „impéria v praxi“ než analýza činnosti generálporučíka Dmitrije Gavriloviče Bibikova, který přišel u Borodina o ruku a který měl z Kyjeva zlomit „polský národní odpor“ na přilehlých územích. Stranou autorovy pozornosti nezůstává ani polsko-litevská unie, na jejíž existenci a směřování se také snaží nahlížet objektivem „imperiologie“ a své teze konfrontuje s ostatními badateli, jejichž optika je však často pročištěna vzdáleností od dnešního Polska – působí převážně v anglosaském světě. Téměř argumentací v kruhu se tak v recenzované knize Andrzeje Nowaka problém impéria a „těch druhých“ završuje, přesto si dovolím ještě citovat z knihy, která vyšla ve stejné edici o pár týdnů později: Polské prokletí tkví v tom, že se Poláci nacházejí někde uprostřed mezi velkými a malými národy. (...) Obtížné a důležité situování v čase a prostoru vyžaduje inteligentní řešení. Nutí k poctivému zamyšlení nad tím, kde se nacházíme – v prostoru mezi Ruskem a Německem. A není to jen vymezení geopolitické, protože se už 200 let (...) nacházíme v průsečíku evropských sil, vektorů s nejvyšším napětím. Tato slova pronesl ve své přednášce na konferenci Polské výzvy: identita v Muzeu Varšavského povstání filozof a historik idejí Dariusz Gawin (česky text vyšel jako „Prokletí roku 1709“, in: Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení, CDK, Brno 2010, s. 5764, zde 58 a 59). A toto situování Polska v čase a prostoru je českému čtenáři díky knize Impérium a ti druzí mnohem srozumitelnější a knihu lze jen doporučit – všem, kteří se zajímají o dění nejen ve středovýchodní Evropě.

 

Andrzej Nowak, Impérium a ti druzí. Rusko, Polsko a moderní dějiny východní Evropy
Přeložil Jan Baron, CDK, Brno 2011, 262 s., 269 Kč


Recenze byla publikována v Časopise Dějiny a současnost 1/2012


Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.11.

Na východ od Západu, na západ od Východu

Přečtěte si úvodní slovo politologa a publicisty působícího v Polském institutu v Praze Macieje Ruczaje k 5. č...
6.6.

Charakter režimu současného Ruska

Úryvek z komplexní publikace o současných politických systémech, který rozebírá povahu režimu v Rusku. Zaměřuj...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT