Popisuje vznik „akce Kluky" jejímž účelem bylo bezdůvodnými a nespravedlivými tresty na svobodě zlomit odpor zemědělců proti násilné kolektivizaci. Stalo se tak Státní bezpečností v Liberci vyvolané a řízené „odbojové činnosti" zakončené inscenací veřejných procesů ve kterých bylo třiceti šesti odsouzeným vyměřeno 389 roků odnětí svobody. Mimosoudními rozhodnutími byli z jejich usedlostí vyhnáni i rodinní příslušníci.

I když zločinnost jednání StB byla známa jíž v roce 1956, došlo k obnově procesu až po Pražském jaru v roce 1969. kdy byl rozsudek sice zrušen, ale postižení nebyli rehabilitováni, aby byla právně zakryta loupež 480 ha polí, inventáře a budov. Nebyli také pojmenováni a potrestání pachatelé zločinů.

V závěru je představeno několik odpovědných zástupců totalitní moci a vzor podle kterého KSČ postupovala.

Studie je doplněna seznamem dokumentů, které ukazují na dobovou formu jednání.