Moderní-Dějiny.cz

50. výročí projevu Martina Luthera Kinga Jr. "Mám sen"

Publikováno: 28.8.2013, Aktualizováno: 31.8.2013 21:57
Rubrika(y): Aktuality
Autor: (red)

"Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru," řekl 28. srpna 1963 Martin Luther King Jr. ve svém projevu k dvěma stům tisícům účastníků pochodu na Washington za práci a svobodu. Projev vešel do historie pod názvem "I Have a Dream", česky "Mám sen", a stal významnou událostí amerického hnutí za občanská práva, jak sám King v úvodu projevu předpovídal.

50. výročí projevu Martina Luthera Kinga Jr. "Mám sen"

Projev, který živě přenášely rozhlasové i televizní stanice, trval 16 minut, přičemž Martin Luther King se postupně od připraveného textu odpoutával a v závěru mluvil zcela spatra. Právě tato část, ve které představuje svou vizi (sen) o životě ve sjednoceném národě, vyvolala největší odezvu. Kingův projev byl následně v médiích hodnocen jako nejpůsobivější okamžik celého pochodu (podle programu byl 16 řečníkem z 18) a špičkový rétorický výkon.

Význam projevu

V souvislosti se svým projevem byl King v roce 1963 vyhlášen časopisem TIME Mužem roku a v roce 1964 se stal nejmladším laureátem Nobelovy ceny míru.

Úspěch projevu a pochodu na Washinton uvítala administrativa prezidenta Johna Kennedyho usilující o legislativní kroky ke zlepšení občanských práv.

Necelý rok po projevu, 2. července 1964, podepsal prezident Lyndon B. Johnson zákon, který zakazoval diskriminaci na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávání (Civil Rights Act).

O rok později, 6. srpna 1965, podepsal prezident Lyndon B. Johnson zákon o volebním právu (Voting Right Act), který odstraňoval diskriminační opatření, jimž Afroameričané čelili (poplatky za hlasování, testování gramotnosti, zastrašování při registraci voličů aj.).

V roce 2002 byl projev zařazen do Národního registru nahrávek (National Recording Registry). V roce 2003 byl vyryt na schod Lincolnova památníku nápis, který má připomínat místo, z něhož Martin Luther King Jr. projev pronesl.

Slovo jako zbraň

V boji za občanská práva černochů bylo Kingovou hlavní zbraní slovo. Od mládí byl charismatickým řečníkem a posluchače uměl zaujmout již v baptistickém kostele v alabamském Montgomery, kde působil od roku 1954 jako kněz. Právě zde se o rok později rozhořely protesty proti místním segregačním zákonům.

King hlásající metodu "bojovného nenásilí", ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se brzy stal uznávaným vůdcem pochodů a demonstrací.

Kromě rasistů musel bojovat také s vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali jeho obezřetnou taktiku. Podporu americké vlády ztratil, když se kriticky vyslovil proti válce ve Vietnamu.

Kingův život ukončil v jeho devětatřiceti letech 4. dubna 1968 atentátník v Memphisu, kam King přijel podpořit stávku dělníků.

Závěrečná část projevu

"Pokračujte ve své práci s vírou, že nezasloužené utrpení přináší vykoupení. Vraťte se do Mississippi, vraťte se do Alabamy, vraťte se do Jižní Karoliny, do Georgie a Louisiany; vraťte se do městských slumů a ghett na Severu a vězte, že stávající situace může být a bude změněna. Jen nesmíme propadat zoufalství a beznaději.

Takže vám chci říci, přátelé, že i když musíme dnes stejně jako v budoucnu čelit nesnázím, mám stále jeden sen. Ten sen je hluboce zakořeněn ve společném americkém snu, že jednoho dne se tento národ vzpřímí a zakusí skutečný význam svého kréda – „pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“. Sním o tom, že jednoho dne na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů.

Sním o tom, že jednoho dne proměníme dokonce i Mississippi, stát umdlévající pod žárem nespravedlnosti a rasového útlaku, v oázu svobody a spravedlnosti.

Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním!

Sním o tom, že jednoho dne, na jihu v Alabamě, ve státě nechvalně známém svými rasisty a guvernérem, jehož řeč oplývá slovy interpozice a nulifi kace, že právě v Alabamě si jednoho dne budou moci malí černí chlapci a dívky podat ruce s bílými dětmi jako bratři a sestry. O tom dnes sním!

Sním o tom, že jednoho dne bude každé údolí vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy, pahorkatina v rovinu se změní a horské hřbety v pláně. A zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně to spatří (podle Iz 40, 4–5). To je naše naděje. To je víra, s níž se vrátím zpátky na Jih. S touto vírou budeme schopni vytěžit z hory zoufalství kámen naděje. S touto vírou budeme schopni proměnit drásavou disharmonii uvnitř vlastního národa v nádhernou symfonii bratrství.

S touto vírou budeme schopni společně pracovat, společně se modlit, společně bojovat, společně se nechat věznit a společně se postavit za svobodu při vědomí toho, že jednoho dne budeme svobodní. Bude to den, kdy všechny Boží děti budou moci s novým významem zpívat – „Má vlasti / o Tobě / o sladké zemi svobody / o Tobě píseň má / O zemi, v níž hroby otců mých / o pýše poutníků nezlomných / na všech Tvých úbočích / svobodě dejme znít“.

A mají-li se stát Američané opravdu velkým národem, musíme to uskutečnit.

Takže, nechť svoboda zazní z překrásných kopců New Hampshire.

Nechť svoboda zazní z velkých horských masivů New Yorku.

Nechť svoboda zazní z vrcholků Alleghenies v Pennsylvánii.

Nechť svoboda zazní ze zasněžených štítů Skalistých hor v Coloradu.

Nechť svoboda zazní z ladných svahů Kalifornie.

Ale nejen to.

Nechť svoboda zazní z Kamenné hory v Georgii.

Nechť svoboda zazní z hory Lookout v Tennessee.

Nechť svoboda zazní z každého kopce a návrší v Mississippi, nechť zazní z každého úbočí.

A necháme-li svobodu zaznít, necháme-li ji zaznít v každém městečku a vesnici, v každém městě a každém státě, uspíšíme tím příchod dne, kdy si všechny Boží děti – černé stejně jako bílé, Židé stejně jako pohané, katolíci stejně jako protestanti – podají ruce a zazpívají slova starého černošského spirituálu:

Konečně svobodni!
Konečně svobodni!
Díky, Bože Všemohoucí,
konečně jsme svobodni!"

Překlad Robin Ujfaluši. Celý projev v češtině můžete najít ve výboru z díla Martina Luthera Kinga Jr. "Odkaz naděje. Vybrané články a projevy", kterou vydalo v roce 2012 nakladatelství SLON. V angličtině projev najdete na stránce IIP Digital.

Článek byl zveřejněn se souhlasem Velvyslanectví Spojených států Amerických v Praze

 

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 26.10.2020 21:04 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Genocida Tutsiů ve Rwandě

Genocida Tutsiů ve Rwandě

Zadejte žáků elearningovou aktivitu vhodnou zejména pro distanční vzdělávání. V této aktivitě se žáci prostřednictvím filmových svědectví pamětníků seznámí s historií státem organizované genocidy Tutsiů. Žákům aktivita zabere přib...

_Aktuality

Přihlaste se na webinář "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce"

Aktualizováno: 30.11.2020 10:04 | Rubrika: Aktuality
Přihlaste se na webinář "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce"

Živá paměť, o. p. s. zve učitele na webinář on-line výukové platformy "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce". Pomůcka umožní učiteli zapojit studenty do poznávání dějin na základě svědectví pamětníků a dokumentů. Lek...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2020 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT