Mandátní vláda poskytovala těmto novým příchozím pomoc, a tím jim umožňovala vytvořit vycvičenou a ozbrojenou armádu, která se později stala nástrojem teroru a nešvarů proti celé zemi, kterou pustošila.
Při četných příležitostech a různým způsobem varovaly vlády arabských států na několika konferencích mandátní mocnost i ostatní před vážnými následky, k nimž dojde v Palestině. Tyto vlády vyložily rovněž otevřeně své názory na neblahé důsledky akcí mandátní mocnosti a akci sionistů i válek a bojů mezi muslimy a křesťany na jedné straně, a Židy na druhé straně, a které by se mohly rozšířit po celém Východě a trvat celá desetiletí. Když se situace vážně zhoršila a mandátní mocnost již nebyla s to udržovat bezpečnost a pořádek, předložila otázku mandátu Organizaci spojených národů.
…
Je však nanejvýše politováníhodné, že Valné shromáždění nedbalo zásad vtělených v Chartě OSN. Doporučilo rozdělení Palestiny a ustavení židovského státu v této zemi. Tím pošlapalo právo každého národa volit si a rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Porušilo tím také všechny zásady práva a spravedlnosti.
…
Tento nespravedlivý stav popudil nejen celý Východ, nýbrž i většinu celého světa. Arabské a muslimské národy jako jeden muž nadšeně povstaly, aby zničily toto zlo, podpořily spravedlnost a zachránily palestinské Araby utlačované v jejich vlastní zemi.
Vlády států Arabské ligy stojí jako jeden už po boku svých národů v jejich boji za odstranění nespravedlnosti způsobené jejich arabským bratrům, aby jim bylo umožněno bránit se a dosáhnout nezávislosti a jednoty Palestiny. Představitelé a zástupci těchto vlád na své konferenci v Káhiře rozhodli, že rozdělení Palestiny je neplatné od samého počátku. Jako projev úcty kvůli svých národů se usnesli, že učiní taková drastická opatření, která, s pomocí boží, zmaří nespravedlivý plán na rozdělení Palestiny a podpoří práva Arabů.
…
Svět si dále uvědomí, že ti, kdo usilovali o rozdělení Palestiny, aniž pomýšleli na důsledky, ponesou sami odpovědnost za nepokoje, které vyvolali, i za nedozírný rozsah těchto nepokojů. Vzhledem ke skutečnosti, že chamtivost a intrikánství bujely dokonce i v Organizaci spojených národů, a vzhledem k tomu, že před tváří Arabů byly zavřeny brány práva a spravedlnosti, učinili Arabové pevné rozhodnutí zahájit bitvu, která jim byla vnucena, a pokračovat v ní s boží pomocí k úspěšnému konci. Upevní se tím zásady OSN a mezi veškerým lidem svaté země zavládnou zásady spravedlnosti a rovnosti.
Z. Veselý (ed.): Světová politika 20. století v dokumentech (1945 - 1990).
Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001, s. 83 - 84.
http://smsjm.vse.cz/wp-content/uploads/2008/10/sp13.pdf
V diskusi není žádny komentář
Buďte první právě Vy a okomentujte tento článek!